Přelouč se nachází ve východním Polabí. Je součástí Pardubického kraje. Přelouč leží na řece Labi v nadmořské výšce 220 m. Má 8 975 obyvatel (k 31.12.2004) (9145 k 25. 12. 2002) a katastrální rozlohu (včetně integrovaných obcí) 30,5 km2. Převážná část obyvatel Přelouče žije v lokalitě městského typu, asi 1000 obyvatel žije v 7 místních částech, kde převládá bydlení venkovského typu. Místní části: ...
Po roce 1825 postavil uprostřed lesa Karel Příza nevelký letohrádek nazvaný Emerencin podle jeho manželky. Stavba nijak nenavazovala na bývalou přemyslovickou tvrz, která zanikla již v 17. století a stávala uprostřed vsi (zámek vzdálen 2 km). V roce 1880 nechal Edmund Bochner letohrádek přestavět do podoby pseudogotick&...
V Přerově se nachází zámek v renesančním stylu, jehož věž je zdaleka viditelnou dominantou města. Původně na jeho místě stál hrad, zprvu dřevěný, posléze i kamenný. Dnešní podoby dosáhl zámek v první půli 17. st., samotná věž zámku ovšem byla zastřešena až v roce 1997. Zámek je sídlem Muzea Komenského, je tedy veřejnosti přístupný a nabízí opravdu bohaté sbírky z oblasti mineralogie, entomologie a...
10. století – Počátky, sv. Vojtěch
První písemná zmínka o Přerovu je stará více jak 1000 let. Šlo o záznam o převodu vlastnictví obce – v roce 993 jej druhý pražský biskup sv. Vojtěch daroval i s několika dalšími vesnicemi benediktýnskému klášteru v Praze na Břevnově. Ten panství dále pronajímal. Podle pověsti měli přerovští nájemci povinnost udržovat brod přes Labe a cestu skrz bažiny v místech,...
Objekt prošel složitým historickým a stavebním vývojem. Původně gotická tvrz nahrazena správním sídlem břevnovského kláštera v poslední čtvrtině 14. století. V letech 1559 - 1561 za Ferdinanda I. přestavěn M. Borgorellim v lovecký zámek, čtyřkřídlý, dvoupatrový. Už v letech 1574 - 1578 a 1582 - 1605 renesančně upravován (z té doby sgrafitová výzdoba). Po polovině 17. století se polovina stavby zří...
Ves byla založena ve 12.století a zmiňována v roce 1348, jako léno hradu Most, kdy byl zdejší dvůr s Chuderovem a a Stradovem zničen Ústečany na příkaz krále. V r.1543 dvůr získali Bernhardt a Litold Kelblové z Geisingu a ostatní části včetně Stradova, prodali r.1579 mostečtí v manství jako lé...