První písemná zmínka je z roku 1360. Zakladateli Malont byli němečtí kolonisté, kteří byli povoláni od pánů z Michalovic z Horních Rakous do Čech, aby zde vymýtili lesy. Tito osídlenci založili v okolí obce dvě sklárny, měli i dva domy s právem vařit pivo. V roce 1387 přecházejí...
Původně pozdně gotická stavba z let 1478–81, vypleněná v roce 1611 při vpádu Pasovských a poté (1617–30) pozdně renesančně přestavěná, snad podle projektu G. M. Filippiho, vnitřní dispozice a portál v podloubí pocházejí z roku 1660. Dům měl až do roku 1828 na střeše tři věže s cibulovými báněmi a ozdobné vikýře....
Vyšší z obou věží stojících na malostranském břehu Vltavy je nejmladší částí celého Karlova mostu. Byla postavena po roce 1464 na náklad českého krále Jiřího z Poděbrad na místě starší románské věže, která byla vybudována společně s niž&...
Malostranská vodárna byla postavena v roce 1562 k zásobování vodou malostranských kašen. Věž stojí na Petržílkovském ostrově, pojmenovaném po mlynáři Petržílkovi, který zde roku 1483 postavil mlýn....
Malovaný sklep je muzeum významné kulturní hodnoty. Každý rok stovky návštěvníků mají možnost odjet na dobrodružství v čase a pozorovat jedinečná zobrazení historie regionu.
Víno se zde nikdy nevyrábělo ani neskladovalo a sklep měl od počátku sloužit jako soukromá vinárna. Po s...
První zmínka o Malovicích pochází z roku 1313, kdy v Malovicích sídlil Bohuslav z Malovic (1313 - 1341), nejstarší známý předek staročeského zemanského rodu Malovců z Malovic. Rod Malovců byl velmi rozvětven, nejznámější byli Malovcové z Pacova, Malovcové z Malovic a Malovcové z Libějovic. Jejich rodový znak tvoří půl koně v červeném poli a korunovaná přilba. Dalšími známými obyvateli Malovick...
Slovanský původ obce:Kmenové slovanští osídlili naši zemi a rozdělili si ji na různé kraje. Tak i náš kraj patřil asi k Bechyňsku, o němž se již nejstarší kronikář Kosmas zmiňuje. Tím je dáno, že také Slovany osazen byl. Samo jméno Malšic jest jistě původu staroslovanskéh...
Pošumavská vesnička Malšín leží administrativně v okrese Český Krumlov a náleží pod Jihočeský kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je rovněž okresní město Český Krumlov. Obec Malšín se rozkládá asi šestnáct kilometrů jižně ...
Malšovice byly od pradávna sídlištěm zemědělského lidu. V dávných dobách se zde po příchodu do Čech usadila část slovanského obyvatelstva a v lesnaté krajině nedaleko labské přístupové cesty založila osadu. Název obce má pravděpodobně původ v českém slově "malý", "...
Mezi obcemi Čelákovice a Lázně Toušeň najdeme pískovnu Malvíny. Západní část slouží rybářům a koupání je tu zakázáno. Ve východní části pískovny podél levého břehu řeky Labe se nalézají pláže, které díky pozvoln&e...
Název osady Malý Beranov vznikl v prvé polovině 19. století při rozdělení beranovského pozemkového katastru. To však neznamená, že starší osídlení na březích Jihlavy zde již dříve neexistovalo. Soutěskou řeky Jihlavy se ve starších dobách nikdo neobtěžoval prodíra...
V oblasti s přirozenou bučinou se vyskytují chráněné druhy rostlin i živočichů. Z fauny zde můžeme vidět dřepčíka, krutihlava obecného, výra velkého a další. Z flory lze narazit na kapradiny sleziník červený, osladič obecný, nebo na ohroženou plavuň pučivou, či jedovaté vraní oko čtyřlisté.
...
Obec Malý Bor se nachází na rozhraní Plzeňského a Jihočeského kraje, nedaleko malebného městečka Horažďovice a hory Prácheň. Je jednou z nejstarších obcí okresu Klatovy. K obci Malý Bor jsou přidruženy další tři obce, a to Týnec, Hliněný Újezd a Malé Hydčice. Obec vstoupi...
Velký a Malý Bor leží východně od Strunkovice a to ve vzdálenosti asi 4 a 6 km. Prvá zpráva o Velkém Boru pochází z roku 1315. Z roku 1363 (prof. Profous: Místní jména v Čechách) pochází zpráva o chalupách v borovém lese, kterým se říká Bor. Listinou z roku 1768 se ustanovuje Velký Bor z 10 chalup a Malý Bor ze 4 chalup stávajících. Do roku 1850 patřil Velký Bor pod panství Libějovice a po tomto r...
Vrchol náleží geomorfologicky k Boskovické brázdě.
Z dvojice Chlumů, které se nacházejí jihozápadně od Boskovic je tím vyšším, doshuje výšky 488 m n.m (Velký Chlum jen 460 m n.m.). Z jeho vrcholu je pěkný výhled na Drahanskou i Českomoravskou vrchovinu. U východního úpatí je pískovcový lom. V současné době se tu již písek netěží. Kopec byl osídlen již v neolitu jako výšinné sídliště. Doložena...