Název obce pochází od vlastního jména Košek. Poprvé jsou v pramenech Koštice uváděny teprve roku 1396. Ve 2.polovině 15.století patřila obec Vřesovcům z Doubravské hory. V polovině 16.století koupil polovinu Koštic pražský měšťan Bernard, který tu vystavěl tvrz. Ta stávala v are...
Kostěnice leží asi 15 km jihozápadně od Holic a 11 km jihovýchodně od Pardubic po obou stranách rušné silnice z Dašic do Hrochova Týnce. Ves se nachází v krajině, kde se objevovaly hojné stopy po pradávném lidském osídlení. Tak je tomu například v případě blízk&yac...
Poblíž kostela sv. Vavřince v Dačicích je umístěn žulový pomník Kostky cukru. Kostkový cukr byl poprvé na světě vyroben v rafinerii cukru v Dačicích. Vynálezcem byl ředitel rafinerie Jakub Kryštof Rad. Vynález byl patentován v roce 1843....
Kostnice byla vystavěna v roce 1777, k tomu museli obyvatelé vesnice poskytnout, jak poznamenává obecní kniha pomoc dělnickou a dovoz staviva – dovezeno bylo 287 fůr.Do kostnice byly sneseny z jiného místa kosti zemřelých předků, novější kosti z vykopaných hrobů byly svazovány do bílých prostěradel a ukládány na římsku v kostnici okolo stropu. Hřbitov měl tenkrát oválný tvar a byl obehnán zdí tak,...
Barokní přízemní objekt na bývalém hřbitově při kostele sv. Mikuláše.
Budova márnice se nachází západně od kostela. Jedná se o drobnou stavbu přibližně čtvercového půdorysu s nízkou stanovou střechou krytou bobrovkami. Fasáda je hladce omítaná, nároží zaoblen&aacu...
Za kostelem sv. Mikuláše se nachází jedna z největších kostnic v ČR. Skrývá kosterní pozůstatky skoro 8 tisíc osob, především vojáků, kteří bojovali ve válkách o rakouské dědictví, ale i žen a dětí.
...
Ve zdi vranovského hřbitova je vsazena kostnice typu střdověkého karneru. Má kruhový tvar a pochzí ze 17. století. Má dvě podlaží: v horním byly slouženy bohoslužby, v dolním podlaží je vlastní kostnice. Jsou zde ukládány kosti ze zrušených hrobů....
Obec 7km jihovýchodně od Jemnice, prochází jí silnice z Kdousova do Police, ze které odbočuje v obci silnice do Vysočan. Nejbližší železniční stanice Třebelovice. Nadmořská výška 452 m. Pošta Třebelovice, zdravotní a matriční obvod a škola v Polici, fara Kdousov. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 1298 ha. V současné době má obec 64 domů a 226 obyvatel. Součástí Kostník jsou též samoty Rajmundský m...
Naše obec se nachází v rovinaté krajině na pravém břehu řeky Labe, která se také nazývá
„Zlatý pruh země České“. Obec má sice příznivou polohu v bezprostředním sousedství bývalého okresního a královského města Nymburka, vzdálen&...
Podle lexikonu byla obec Kostomlaty nad Labem založena v roce 1223. K výkladu názvu se tradují dvě pověsti. Podle jedné vznikla obec u zájezdního hostince při cestě na jih – sever, kde bylo mnoho poutníků a obchodníků zavražděno, proto kosti – mláti. Podle druhé zde vyráběli – vařili ...
Ze stanice jezdí osobní vlaky směr Kolín, Benešov u Prahy, Praha hl.n., Nymburk hl.n., Poděbrady, Praha Masarykovo nádraží, Milovice, Kolín, Kutná Hora hl.n., Benešov u Prahy, Strančice, Praha-Vršovice a Ústí nad Labem.
...
Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní části Českého středohoří, při západním úpatím masivu Milešovky, v kotlině sevřené vrchy Roudný, Vinskou horou, Mrtvým vrchem, Chlomkem, Pařezem, Kostomlatským vrchem a kostomlatským hradním vrchem. Ves Kostomlaty vznikla zřejmě v raném středověku, patrně ještě před založením dodnes částečně zachovalého románského kostela. V písemn...
Areál zámku zaujímá zřejmě plochu starého panského sídla, které předcházelo existenci dnešního hradu a po jeho opuštění pak sloužilo jako jeho náhrada. Svědčí o tom dodnes stojící románský kostel východně od dnešního zámku, tak i označen...
Hrad byl založen kolem roku 1300, v roce 1372 jej získali páni z Chlumu, staročeský panský rod, později známý jako Slavatové z Chlumu a Košumberka. Ti jej po požáru v roce 1573 přestavěli v renesanční zámek. V 18. století majetkem jezuitů na Chlumku, neudržován a zpustl....
Romantické přírodní jezírko, které vzniklo zatopením pískovcového lomu s travnatou pláží ze které je pozvolný vstup do vody. Část břehů tvoří strmé skály. Dno je písčité.
Poblíž dětské hřiště a restaurace.
...
Obec v údolí říčky Olešky (359 m n. m.) v podhůří Krkonoš, 8 km jihovýchodně od středu Semil, je křižovatkou tras do Krkonoš a Českého ráje. Obec je připomínána již ve 12. století. Kolem roku 1361 zde Valdštejnové staví nad údolím Želechovského potoka hrad Ko&scar...
Hrad Kosťálov, zbytky raně gotické stavby, vybudovaný na typické 488 metrů vysoké homoli stejného jména. Kdysi královský hrad byl postaven k ochraně obchodníků a poutníků na obchodní stezce vedoucí z Čech do Saska. Byl přirozeným mocenským centrem panství svatojiřského kláštera na Třebenicku. Původní hrad byl pravděpodobně obehnán valy z hlíny a dřevěnými hradbami. Ležel na hranici území kmene Luč...
Zříceniny hradu na zalesněném vrchu poblíž stejnojmenného městečka. Založen před rokem 1374 Zdeňkem z Valdštejna, zpustl ve 2. pol. 15. století. Jako pustý se poprvé připomíná k roku 1514.
...
Osada pod Krušnými horami, německy nazývaná Kosten, je zmiňována od roku 1394. V mladším období byla součástí bílinského dominia, jehož majitelé - Lobkovicové - zde v 18. století zřídili správu svých lesů. Do vsi, která měla před polovinou 19. století zhruba 500 duší, přicházeli po polovině 19. století v souvislosti s rozvojem průmyslu z vnitrozemí četní Češi (skláři a horníci). Za první republiky...
Krkonošský vrchol jehož jihovýchodní úbočí spadá do Malé Kotelní jamy a východní úbočí do Velké Kotelní jámy. Na západě přes Kotelské sedlo navazuje na Lysou horu . Přímo na vrchol nevede značená turistická trasa, ale po severním...
Kostel sv. Václava byl ve 14. stol. farním. O duchovních 15. a 16. století nemáme zpráv. Pravdě se podobá, že za pánů Lokšanů byli na zdejší faru dosazováni kněží pod obojí. Roku 1624 byl farářem v Bubovicích Hieronymus Firstius. Tehdy přidělen byl kostel v Tochovicích k zdejšímu jako filiální. Roku 1625 stal se farářem bubovickým a březnickým, jakož i administrátorem tochovickým Daniel Sphaerinus...