Studnice leží 6 km západně od Náchoda. Budova bývalé tvrze je zrekonstruována a svou podobou již panské sídlo nepřipomíná. V současnosti je bývalá tvrz v majetku obce Studnice a je v ní umístěn obecní úřad.
Poprvé je doložena r. 1447 jako majetek Jana Straky z Nedabylic a Studnice Po něm držel Studnici jeho syn Petr a po jeho smrti v roce 1505 Studnice připadla jeho nejmladšímu synovi Jiřímu. V t...
V severovýchodním cípu Královehradeckého kraje, v okrese Náchod, naleznete 5 km východně od Nového Města nad Metují malou, přesto velice hezkou obec Slavoňov.
Počet obyvatel po sčítání lidu v roce 2000 byl 212 pro Slavoňov a 51 pro Blažkov, který též přináleží pod správu Obecního úřadu ve Slavoňově. Popisných čísel je v této obci celkem 83 v Blažkově 17. Nadmořská výška obce je 420 metrů nad moře...
První písemné zprávy o naší obci jsou z roku 1495. V dané době se jednalo o dvě samostatné vsi a to Slavětín a Hlohov (v některých pramenech uváděný též jako Lochov). Ke sloučení pod společný název Slavětín došlo někdy koncem 18. století. Obec střídavě patřila poddanstvím ke zboží Veselickému, později Novoměstskému a Opočenskému. Menší část obce patřila určitou dobu i k panství Žambereckému.
Obec...
V dobách dávno minulých sloužil Sendražský kopec jako "Zemská varta", na níž žili strážci dávající v časech nejistých kouřové signály do vnitrozemí.
Podle knihy Hrady a zámky kraje hradeckého sahá původ obce do 12. století, kdy byla založena tvrz, zvaná Sendraž po pánech Sendražských ze Sendražie. V místě dnešního osídlení si začali zakládat svá obydlí poddaní těchto pánů.
Roku 1338 obec skoro c...
Obec Rožnov leží v Královéhradeckém kraji přibližně 5 km od Jaroměře a 20 km od Hradce Králové. Pod obec Rožnov spadá přidružená část Neznášov. Obě se pak rozprostírají v údolí několika kopců - Chloumek, Prašivka, Bezděk a Libina. Obcí Rožnov protéká potok Jordán vytékající z nedalekého rybníku nazývaného Rašelina, který je používán pro těžbu rašeliny, využité k léčebným procedurám v Lázních V...
Kostel sv. Barbory byl postavený patrně podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Podle dochovaných záznamů bylo s jeho stavbou na místě původní dřevěné kaple započato v roce 1725, kostel byl vysvěcen v roce 1726 a o rok později i dokončen. Původní dřevěný kostelík, patřící protestantům byl v roce 1724 zbourán. Asi nejcennější památkou je v součastné době uvnitř otovického kostela oltář v jižní s...
Největší dominantou Nového Hrádku je barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1723 se hřbitovní zdí, křížkem a kaplí sv. Jana Nepomuckého. Na hlavním oltáři kostela je umístěn vzácný obraz patronů kostela sv. apoštolů Petra a Pavla, s největší pravděpodobností od Petra Brandla....
Vesnice při okresní silnici z Nového Města nad Metují do Jaroměře. Zastaví-li se chodec za nahořanským hřbitovem, vidí naši vesnici opravdu jako na dlani. Od věže Černčického kostela, les Jáselný, celé Nové Město s kopci za ním, Sendraž, celé pohoří Orlických hor. Přibyslav, Václavice s památným Dobenínem. Už při projití nahořanské brány je vidět kopec Dobrošov nad Náchodem s Jiráskovou chatou, dá...
V prvním tisíciletí po Kristu byla krajina na Broumovsku neobydlená, snad až na jednotlivé nouzové příbytky lovců, kteří sem pravděpodobně pronikali z vnitrozemí, pokrytá hustým lesem, který tvořil přirozenou hranici království. Celá tato oblast tedy byla na počátku 13. století stále ještě neosídlená, ale měla výhodnou polohu v blízkosti obchodních cest.
Podle dochované listiny z roku 1213 daro...
Historický vývoj železnorudného ložiska na Krušné Hoře zasahuje svými počátky pravděpodobně do doby keltského osídlení našich zemí.Počáteční období jsou dokumentována pouze archeologickými nálezy,které svědčí o výrobě železných nástrojů v okolí Krušné Hory. Rozsah a význam těžby železné rudy na Krušné Hoře v období 14- 18.stol. dokumentují kusé zprávy,které se dochovaly o jednotlivých železárnách,...
Původní dřevěný kostel z období před r. 1354 s oddělenou zvonicí byl kolem roku 1672 pro sešlost stržen, nynější kostel sv. Václava pochází z roku 1675....
Počátky obce Jetřichova jsou bezprostředně spjaty s kolonizací Broumovska, kterou v průběhu 13. století intenzivně prováděl řád benediktínů z břevnovského kláštera. První dosud známá písemná zmínka ale pochází až z konce 14. století, kdy r. 1395 král Václav IV. listinnou formou potvrzoval břevnovskému klášteru majetkem mj. i ves Jetřichov, v latinském textu uvedenou jako „villam Dietrspach“1) V d...
Na skalnatém ostrohu nad koupalištěm, na místě bývalé tvrze, stojí chvalkovický zámek. Tvrz která se připomíná již ve 14.stol., byla postavena z kamene a částečně sroubena ze dřeva. Patřila pánům Chvalkovic, v 15.stol. ji převzali páni z Hustířan, pak přešla do rukou Jana staršího Dobřenského z Dobřeni, který ji koupil v roce 1600. Za vlády Dobřenských, patrně někdy před rokem 1768, byl na místě t...
Původně gotický kostel, založený Berkou z Dubé, byl přestavěn v letech 1690 -1694 nákladem Ferdinanda Rudolfa Dobřenského v barokním slohu. Znovu byl obnoven v letech 1706, 1874, 1906 a 1928-1936. Kostel je jednolodní, s pravoúhlým presbytářem, s lichoběžníkovou bývalou sakristií a s pozdější kaplí P. Marie na severní straně. Na západní straně kostela tvoří průčelí hranolovitá věž zakončená cibulo...
O počátcích historie Chvalkovic není žádný věrohodný doklad s jehož pomocí bychom mohli přesněji určit rok založení obce nebo alespoň stáří osídlení. Jsme odkázáni jen na dohady a nepřímá svědectví, ovšem lze předpokládat, že zdejší osada vznikla v polovině 13.století a byla nazvána podle zakladatele Chvalka či Chvála (Chvalkovice = zboží Chvalkovo). Zboží tvořila patrně tvrz s okolní osadou. Pře...
Špitální kostel sv. Ducha na předměstí je spolu se sousedním špitálem připomínán již ve 14. stol., obnoven byl po roce 1450 a z kamene přestavěn v roce 1689....
Stará radnice - v polovině 13. stol. fojtův dům, od roku 1419 jedna z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována po požárech v letech 1452 a 1565, celkově přestavěna v roce 1838, poslední stavební úpravy byly dokončeny v roce 1994....
Obec Hejtmánkovice dle poznámek opata Bavora, nástupce opata Martina vznikla kolem roku 1296. Vznik názvu obce popisují dvě pověsti. Dle první pověsti pochází jméno Hejtmánkovice od zakladatele holandského hejtmana WEKANYHO, druhá pověst odvozuje jméno obce odprvního Šolce jménem Heitfolk. V dochovaných zápisech je jméno obce v mnoha podobách, od Haitfolksdorf v zápisech opata Bavora až po posledn...
Na bývalém domku kupce Augustina Hůlka čp. 127 v ulici Boženy Němcové byla roku 1912 odhalena pamětní deska: V tomto domě bydlela Božena Němcová od měsíce září 1837 do dubna 1838.
Naproti faře byl domek, který se ode všech ostatních lišil čistou úpravou. Celé průčelí bylo bílé jako sníh. U oken byly letní zelené okenice, hlavní dveře a vedle nich jedny od polovice se skleněnými okny byly hnědé. Z...
Muzeum textilu je jediným českým muzeem specializovaným na historii textilní výroby. Jeho expozice a sbírky představují jedinečný soubor dokladů vývoje textilnictví, zvláště textilního tisku, v České republice i v zahraničí. Založeno bylo roku 1936 u příležitosti "Tekstilní a krajinské výstavy" ve Dvoře Králové nad Labem.Po mnoholetém bezvýsledném úsilí o získání vhodných stálých prostor pro ulože...
Českoskalické Městské muzeum bylo založeno roku 1902. Shromažďovalo a uchovávalo převážně lokální památky: zbraně, archiválie, národopisné sbírky, doklady archeologické a jiné vlastivědné sbírky. Po zakoupení pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Bohdany v roce 1919 se zájem muzea soustřeďoval více na osobnost a dílo velké krajanky. Dne 24. 5. 1931 bylo ve staré radnici na náměstí slavnostně o...
V roce 2003 jsme si připomněli 555.výročí od první písemné zmínky z roku 1448. V roce 1449 jsou však jako držitelé České Čermné doloženi Tamchynové z Doubravic, kteří užívali erb polovici jelena a po dobu 50 let se obec nazývala Tamchynova Čermná. Tamchynové v polovině 16.století odešli do Náchoda a roku 1581 se připomínají naposledy.
Česká Čermná patřila k náchodskému panství až do roku 1848. Po...
Hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje byla dostavěna a vysvěcena roku 1865. Interiér kaple zdobí dva obrazy kosteleckého rodáka, akad. malíře Gustava Vacka: Bolestná Panna Marie na oltáři a Panna Marie s Ježíškem ve slávě při vchodu do kaple. Zajímavostí jistě jsou i varhany z roku 1873, které po nedávné opravě a doplnění rejstříkové dispozice, mohou být využívány nejen k liturgickým účelům, ale i...
Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 1744 až 54 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradec...