Chalupa disponuje max. kapacitou 20 osob a je vhodná jak pro ubytování skupin přátel při různých setkáních a oslavách, jako jsou např. silvestrovské párty, večírky, srazy, tak i pro pobyty turistů, cykloturistů, lyžařů či pro rodinnou dovolenou s dětmi. Chalupa se pronajímá převážně jako celek v týdenních a víkendových turnusech po celý rok.
Pro ubytování je k dispozici 6 pokojů s celkovou kapac...
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice. K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska,...
Gotický kostel sv. Jakuba Většího v Libiši je malý jednolodní kostel s pětiboce ukončeným presbytářem s žebrovou klenbou a plochostropou lodí. Datum postavení je nejisté, v literatuře se někdy uvádí, že stavba kostela byla zahájena okolo roku 1080 svatojiřskou stavební hutí, pak by ale nepochybně šlo o významnou památku románského slohu. Do tohoto období však stavba kostela sv. Jakuba v Libiši zař...
Ojedinělou církevní památkou v celých Čechách je evangelický kostel svaté Trojice v Libiši u Neratovic. Jedinečnost stavby spočívá zejména v prakticky nezměněné podobě od doby jejího vzniku na konci osmnáctého století a dále ve vlivu kazatelů maďarské reformované církve, který je dodnes zřetelně patrný v uspořádání interiéru.Kostel, od svého založení v r. 1789 až do dnešní doby, zůstal stavitelsky...
Astronomie, a to hlavně populárně-vědecká, má v Kroměříži bohatou tradici. V letech 1878-1915 totiž působil v Kroměříži prof. Ferdinand Nábělek, který organizoval populární astronomické přednášky pro veřejnost, psal odborné články a spisy a jeho mapy byly známé i v zahraničí. Stal se tak fakticky zakladatelem tradice moderní astronomie v Kroměříži, a tato tradice je jeho pokračovateli udržována ji...
Objekt prošel složitým historickým a stavebním vývojem. Původně gotická tvrz nahrazena správním sídlem břevnovského kláštera v poslední čtvrtině 14. století. V letech 1559 - 1561 za Ferdinanda I. přestavěn M. Borgorellim v lovecký zámek, čtyřkřídlý, dvoupatrový. Už v letech 1574 - 1578 a 1582 - 1605 renesančně upravován (z té doby sgrafitová výzdoba). Po polovině 17. století se polovina stavby zří...
Nejvýznamnější kulturní památkou Kojetína, připomínající pozdní feudalismus, je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel tvoří dominantu siluety města, proto nejvíce upoutává. Na původním gotickém půdorysu se tyčí mohutná barokní stavba pocházející z konce 17. století. Kompozici kojetínského chrámu završuje dvojvěží a štít upravený ve druhé polovině 18. století. Interiér byl jednotně zařízen kolem p...
Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup, motiv typický pro barokní období. Dal ho postavit kojetínský měšťan Johanes Kulhan v letech 1704-1705. Mariánský sloup je z hlediska ikonografického považován za morový sloup. Vedle morového sloupu stojí z pravé strany socha sv. Floriána, ochránce před požárem, a z levé strany socha sv. Vendelína, ochránce stád a domácího zvířectva. Plastiky jsou připisován...
Hrad Zvíkov patří k nejvýznamnějším českým gotickým hradům. Pro svou výstavnost a polohu bývá zván králem českých hradů. Tyčí se obklopen ze tří stran vodou na kdysi vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy ve výšce 400 m nad mořem asi 15 km severně od města Písku. Hluboké údolí pod hradem však bylo při napouštění Orlické přehrady zatopeno, a tak dnes činí výška hradu nad hladinou...
Zámek Lány je veřejnosti nepřístupný. Návštěvní doba parku (zpřístupněn od roku 1990): středa a čtvrtek od 14.00 do 18.00 hodin, sobota, neděle a o svátcích od 10.00 do 18.00 hodin každoročně v období od soboty před velikonočními svátky do 2. listopadu a ve výroční dny narození a úmrtí prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka (7. března a 14. září - v těchto dnech je otevřeno od 10.00 do 18.00 ...
Budova Radiokomunikačního objektu stojí východně od vrcholu Lysé hory v nadmořské výšce 1313 m. Její výška je 78 m. Je tvořena třemi navzájem spojenými částmi. Hlavní část, tzv. objekt \"A\", je šestipodlažní budova kosočtverečného půdorysu, do jejíž střechy je vetknut anténní nosič s laminátovým nástavcem, v němž jsou umístěny vysílací anténní jednotky vysílače prvního programu ČT. V této části b...
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je postaven v barokním slohu. Nechal jej zde vystavět majitel velkopavlovického a hodonínského panství, hrabě Bedřich z Oppersdorfu (r.1670–80). Kostel byl původně bez věže, v pozdějším období měl pouze menší dřevěnou věž, až v roce 1883 byla postavena dnešní 35 m vysoká věž a byly zavěšeny zvony. Nad vchodem kostela je dodnes k vidění reliéf hrabat z Oppersdorfu. Ol...
Podle knihy Josefa Krušiny „Dějiny Trpína a okolí“ je osada připomínána už v roce 1405, když se Margareta Bušková z Trpína domáhá na Herartovi Paškovi vyplacení věna ze dvora na Studenci. V roce 1581 je ve svojanovské Rychtářské knize zápis o sporu mezi Havlem Dvořákem z Podměstí a Martinem Studencem, o část pozemku, kterou mu Havel Dvořák upřel. Sešla se komise, ve které byli na straně Havla Dvoř...
Zakladatelem Ahníkova byl s velkou pravděpodobností syn Milhosta Mašťovského Ahník nebo též Ahně, který je doložen v l. 1196 – 1239. Kdy a kým byla postavena zdejší tvrz, není známo, ale je pravděpodobné, že již od 14. století zde sídlili manové hradu Hasištejna. Koncem 15. století vlastnil Ahníkov Mikuláš Chlup a po něm jeho dcery, od r. 1531 Petr Velemyský z Velemyšlevsi, r. 1567 Vít z Hertenber...
Obec je poprvé připomínána v roce 1131, ovšem archeologické nálezy z okolí dosvědčují osídlení již před tímto letopočtem. Od roku 1666 patřila obec brněnským dominikánům. Ti vybudovali koncem 17. století jako svoje letní sídlo raně barokní jednoposchoďový zámek obdélného půdorysu. Patřil jim až do zrušení kláštera v roce 1784. Dominantou Těšan je kaple, vybudovaná v letech 1946 - 1947 politickými ...