Hrad přestavěný na zámek, nedaleko od soutoku Labe s Vltavou, v nejvyšší části města. Stal se nástupcem hradiště, kde již v 10. stol. působila mincovna. Románský hrad z 12. stol. na akropoli hradiště byl ve středověku několikrát přebudován, Karel IV. jej učinil věnným majetkem českých královen. Od pol. 16. stol. přestavován na renesanční zámek, v následujícím století barokně upravený. Dnešní podob...
Kaple svatého Kříže v Hodoníně na Tyršově ulici byla postavena v barokním stylu v roce 1720. V kapli byl oltář zasvěcený svatému Vavřinci. Kapli dala postavit hraběnka Marie Antonie z Liechtenštejna jako hřbitovní kapli na novém hřbitově. Ten byl na tomto místě až do roku 1899. Během napoleonských válek však byla kaplička využívána jako skladiště vojenského materiálu. Dnes v v kapličce soukromá Ga...
Kostel se začal stavět v roce 1930, dokončen byl v roce 1932. Za 2. světové války byla kostelu poškozena střecha a zvony. Před několika lety byl objekt opraven a v roce 2005 byly zavěšeny zvony nové. V letních měsících se zde konají bohoslužby a v prosinci vánoční zpěvy...
Ještě na konci 16. století bylo území dnešní obce pokryto rozsáhlými lesy. V roce 1598 podal „muž znalý výroby skla“ Peter Wander majiteli libereckého panství panu Melchioru z Redernu žádost, aby mu zde bylo povoleno založit podnik, kde by „průsvitné tabule snad vyráběti mohl“. Jeho žádosti bylo vyhověno a tak zde vznikla rozsáhlá sklářská huť. Okolo ní brzy vznikla celá ves, která dostala, zřejmě...
Politická a katastrální obec Pavlovice, kamž jest přifařena i přiškolena, leží při silnici z Morkovic do Němčic v údolí pod strání Úlehlou při prameni Unčického potoka, jenž vzniká v rybníce v panské zahradě a na Prostředním trávníku spojuje se s potokem Pavlovským a odtud spolu tečou do Hané. V Unčicích jsou stavení v jediném řádku po jedné straně silnice, proti nim je zahrada arcibiskupského dvo...
Nejvýznamnější historickou památkou dnešních Pavlovic je barokní kostel sv. Ondřeje z r. 1727, vybudovaný snad na místě středověkého kostela (první nepřímá zmínka o kostele v Pavlovicích je z r. 1351). Barokní jsou i sochy sv. Ondřeje (u kostela) a sv. Františka z Assisi (na severním okraji obce při silnici na Mořice), první ze 2.třetiny 18. stol., druhá z pol. 18. stol....
Zdejší hřiště leží uprostřed obce. Domácím týmem je místní TJ Sokol Otaslavice, který hraje převážně okresní soutěže. Místní Sokol byl založen v roce 1910. Ve třicátých letech minulého století se začal vyvíjet fotbal a lední hokej. Bylo vybudováno hřiště "Ve žlebě" (1944) a vzniká tak zdejší fotbalový klub SK Otaslavice. Hokejový klub HC Otaslavice vznikl již roku 1940 a v roce 1944 se s SK slučuj...
Horní hrad stával na ostrohu obtékaném Drahanským potokem - Otaslávkou v nejvýše položené části vsi. Zachován jen příkop a nepatrné zbytky základových zdí hradeb a snad paláce....
Kostel má svůj původ v době založení horního hradu a je znám farářem Janem r. 1330. Kolem r. 1600 kostel přestavěl Jan Žalkovský, o čemž svědčí trojúhelníkový kamenný klenák z nadvchodu s vytesanými počátečními písmeny jeho jména -JZZZ (J. Ž. z Žalkovic) a s jeho znakem. Byl luterán, stejně jako otec Matyáš a měli utrakvistického kněze. V kostele v gotických skružích byly zazděny erby - sovinecký ...
Ve tvárné krajině, kde hanácké roviny přecházejí do kopců a lesů Drahanské vysočiny, 12 km jižně od Prostějova, najdete na mírných svazích a v údolí potoka obec Otaslavice. Okolí bylo osídleno již v dávnověku, jak dosvědčují četná paleolitická naleziště, zbytky kultury lužické, únětické atd. Původně zde stály dva hrady, zachovala se pouze polovina strážní věže horního hradu s erbem rodu Žalkovskýc...
Kdy byla ves založena dnes přesně nevíme a tak je zde pouze doložen statek v roce první zmínky (1678), který patřil k císařským majetkům. Dle tradice se uvádí, že památná lípa stojí na mohyle, která byla navršena na obětech morové rány. V místech smírčího kříže prý leží těla těch, co nepřežili 30-ti letou válku....
Bystřany se rozkládají 2 km jihovýchodně od Teplic při Sviním potoku na úpatí hory Doubravky. O nevelké vesničce Horušany, nyní Bystřany, se dočítáme už v roce 1238. První písemná zmínka o Bystřanech pochází ale až z počátku 16-tého století. Rozvoj obce začal až ve 2.polovině l9.století, kdy v důsledku rozmachu průmyslové výroby se Bystřany stávají průmyslovou obcí. V roce 1864 zde založil Karel G...
Památník sklářů v Kristiánově je ojedinělá expozice o životě sklářů v Jizerských horách. Expozice je instalována v bývalém hostinci. Ten se spolu se zotavovnou dochoval z osady, která byla zároveň se stejnojmennou hutí založena v roce 1775 rodem Riedlů. Sklárna pak fungovala až do roku 1887, kdy téměř celá osada vyhořela. Zachovalo se ovšem dost na zajímavou expozici, kde se návštěvník o sklářích ...
Skalisko nedaleko vrcholu Černé hory s půlkruhovým jihovýchodním rozhledem. Stejně jako na jiných místech Jizerských hor i zde pomalu dorůstají nové smrky a skála zmizí v lese. Název dostala podle skalního hrnce, který je na horní části skály - podle pověsti si na ni sedl čert a vypálil do ní svůj zadek i s ocasem....
Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť. Je situováno v sedle na východním úpatí Sněžných věžiček, na rozvodí Černého potoka a Jedlové. Název vznikl podle místa, kde bývalo ptačí čihadlo, tj. dřevěná bouda, ve které čekávali jizerskohorští čihaři na přílet zpěvného ptactva. V roce 1960 zde byla zřízena přírodní rezervace a rašeliniště bylo kvůli zvěři oploceno. Návštěvníkům je umožněn př...
Severovýchodní vrchol Černé hory leží 5 km severně od Josefova Dolu, nad rašeliništěm Na Čihadle. Od Černé hory je oddělen mělkým sedlem. Jeho severní svahy jsou součástí přírodní rezervace Černá hora. Na vrcholu je několik skalisek ve tvaru věží s výškami do 10 m. Z jejich vrcholků jsou pěkné výhledy, smrky již dnes dosahují výšky skal, takže rozhled bude za několik let omezen. Nejvyšším bodem je...
Mlýn existoval v Sazené zřejmě daleko dříve než zámek. Za Gryspeků byl přestavěn v renesančním slohu a později došlo k jeho barokisaci. Renesanční ostění a barokní mansardová střecha jsou jeho nejvýraznějšími slohovými znaky. Nad vchodem je umístěn znak panenského řádu sv. Norberta s berlou a infulí v barokové kartuši s letopočtem 1762 a nápisem IVWAD (iniciály opata doksanského kláštera), daný s...
V renesančním slohu začal tento zámek budovat nejspíše až v poslední čtvrtině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, ovšem k dokončení došlo teprve za jeho syna Blažeje, patrně v roce 1606. Je dvoukřídlý do podoby písmene L o jednom, dvou až třech podlažích. Za Kinských byl velmi dobře vnitřně vybaven, ale nikdy nesloužil k trvalému pobytu panstva. Má cenný vstupní portál, kapli a malovaný renes...
Hřešice leží na cestě z Pozdně do Srbče. Ves se poprvé uvádí roku 1266. Další zprávy o ní jsou uvedeny až roku 1362. Ve 14. století stála ve Hřešících tvrz, kterou i s částí vsi získal Petřík z Hostivaře. Ta zanikla ještě v 15. století. Ferdinand Velc uvádí, že k tvrzi patřil také pivovar, jehož sklepní zříceniny se nalézají v čísle popisném 12. Z hřešických pověstí je asi nejznámější "O odvážné ...
Název obce Pozdeň pochází pravděpodobně ze zpodstatnělého přídavného jména přivlastňovacího staroslovanského typu. Pozdeň se asi jmenoval původní vlastník dvora, lesa, pozemku. První zmínky o obci Pozdeň (Pozdeň, lat. Pozdna), pocházejí již ze 13. století, kdy zde byl v době vlády Václava II. roku 1289 vystavěn kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Kostel dal vystavět Jaroslav Plichta ze Žirotína, patr...
Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy, která tu vytvořila hluboký žleb - žlab. Na městečko byly Žleby povýšeny v roce 1356, kdy byly v držení císaře Karla IV. a byl jim dán do znaku stříbrný lev se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. Písemnosti o tom se nedochovaly. Tento znak byl roku 1697 od pozdějšího majitele Žleb svobodného pána z Kaisersteinu pozměněn a obdařen barvami...
Počátky panského sídla dokládají archeologické nálezy do konce 13. stol. V dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího rene...
V naší Restauraci Lucern na schůdkách si můžete vybrat z nabídky jídel, desertů i kvalitních vín. Příjemné a klidné posezení na zastřešené zahrádce s dětským koutkem, je ideálním místem pro občerstvení rodiny s dětmi. Okolí Restaurace Lucern je vyhledávaným místem pro výlety, cyklistiku, skálolezení, koupání v nedaleké Berounce. Naši zahradní restauraci již řadu let navštěvují lezci z nedalekých Č...
Autokemp Dobřichovice se nachází na břehu řeky Berounky přímo u jezu, naproti dobřichovickému zámku. Autokemp je díky své poloze vhodný především pro rybáře nebo vodáky, cyklisty a turisty, kteří hledají nejenom výhodné ubytování na břehu řeky Berounky, ale i přírodní bohatství Hřebenů a Brd, historické bohatství Karlštejna, nebo podzemní tajemství, které skrývají Koněpruské jeskyně. Z kempu je na...
Hotel je přestavěn ze starobylého mlýna. Leží u Losenického potoka na samotě v krásném údolí ve výšce 870 m.n.m. Údolí se nachází mezi známým střediskem Zadov na Churáňově a Kašperskými horami. K hotelu patří také vedlejší mlýn (bývalá šumavská usedlost - Fuchsenmühle), který byl citlivě přestavěn pro samostatné ubytování hotelových hostů. Příjezdová cesta končí na parkovišti, v zimě nezapomeňte ...
Popelná (něm. Reckerberg také název Popelná hora, někdy uváděna také Reckerberg, Reckerberger Mühle, případě Reckermühle ) v blízkosti Popelná hora (něm. Aschenberg (Asch je německy popel, takový název dostávaly podle milířů). Reckerberg byl místní název a znamená něm. "protáhlý/roztažený vrch" a s největší pravděpodobností by to mohl být původní název pro vrch Valy s Obřím hradem. Osídlení zde as...
Obec dnes spíše osada (něm. Jettenitz) na horním toku Zlatého potoka při silnici č. 145 ze Stach do Kašperských Hor. V centru obce kaple, která vinou rozsáhlých demolic téměř úplně ztratila podobu původní návsi. Před statkem č.pop. 11. litinový kříž. Na východním okraji vsi za posledním řetenickým domem při silnici na Nicov litinový křížek vsazený přímo do kamenné ohradní zídky, ve skále nad ním z...
Obec pod vrchem Královský kámen (něm. Königstein) 1058 m.n.m. BpV., při silnici č. 145 z Kašperských Hor do Stach. Nicov (něm. Nitzau) leží na hranici Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2 km od Národního parku Šumava. První písemné zmínky o obci Nicov pocházejí z roku 1295. Do roku 1420 patřila klášteru v Ostrově, poté připadla do majetku hradu Kašperk (něm. Karlsburg). Podléhala tedy panovníkovi, ...
Území obce leží v klidové oblasti Řehořkovo Kořenecko. Jedná se o ekologicky významnou krajinnou oblast o rozloze 2960 ha - vrcholová část Drahanské vrchoviny v pramenné oblasti Bělé a Žďárné. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu, jejíž převážná část leží v nadmořské výšce nad 600 m. Nejvyššími body jsou vrchy Paprč - 721 m, Kořenecký vrch a Trundův vrch - oba po 657 metrech. Říčka Bělá spolu s jejím...
Nevězice snad nejvíce vešly do obecného povědomí vyhlášenou řemeslnou zručností nevězických zedníků. Jejich věhlas a proslulost je poprvé zmiňována již v roce 1444, přetrvala celá staletí a trvá dodnes. Lidová píseň o nevězických zednících se objevuje i v "Českých národních písních" od K. J. Erbena. Zájem o Nevězice stoupl po napuštění orlické přehrady v roce 1960. V generálním plánu Vodního díla ...