Hrad přestavěný na zámek, nedaleko od soutoku Labe s Vltavou, v nejvyšší části města. Stal se nástupcem hradiště, kde již v 10. stol. působila mincovna. Románský hrad z 12. stol. na akropoli hradiště byl ve středověku několikrát přebudován, Karel IV. jej učinil věnným majetkem českých královen. Od pol. 16. stol. přestavován na renesanční zámek, v následujícím století barokně upravený. Dnešní podob...
Kaple svatého Kříže v Hodoníně na Tyršově ulici byla postavena v barokním stylu v roce 1720. V kapli byl oltář zasvěcený svatému Vavřinci. Kapli dala postavit hraběnka Marie Antonie z Liechtenštejna jako hřbitovní kapli na novém hřbitově. Ten byl na tomto místě až do roku 1899. Během napoleonských válek však byla kaplička využívána jako skladiště vojenského materiálu. Dnes v v kapličce soukromá Ga...
Ještě na konci 16. století bylo území dnešní obce pokryto rozsáhlými lesy. V roce 1598 podal „muž znalý výroby skla“ Peter Wander majiteli libereckého panství panu Melchioru z Redernu žádost, aby mu zde bylo povoleno založit podnik, kde by „průsvitné tabule snad vyráběti mohl“. Jeho žádosti bylo vyhověno a tak zde vznikla rozsáhlá sklářská huť. Okolo ní brzy vznikla celá ves, která dostala, zřejmě...
Kostel má svůj původ v době založení horního hradu a je znám farářem Janem r. 1330. Kolem r. 1600 kostel přestavěl Jan Žalkovský, o čemž svědčí trojúhelníkový kamenný klenák z nadvchodu s vytesanými počátečními písmeny jeho jména -JZZZ (J. Ž. z Žalkovic) a s jeho znakem. Byl luterán, stejně jako otec Matyáš a měli utrakvistického kněze. V kostele v gotických skružích byly zazděny erby - sovinecký ...
Ve tvárné krajině, kde hanácké roviny přecházejí do kopců a lesů Drahanské vysočiny, 12 km jižně od Prostějova, najdete na mírných svazích a v údolí potoka obec Otaslavice. Okolí bylo osídleno již v dávnověku, jak dosvědčují četná paleolitická naleziště, zbytky kultury lužické, únětické atd. Původně zde stály dva hrady, zachovala se pouze polovina strážní věže horního hradu s erbem rodu Žalkovskýc...
Bystřany se rozkládají 2 km jihovýchodně od Teplic při Sviním potoku na úpatí hory Doubravky. O nevelké vesničce Horušany, nyní Bystřany, se dočítáme už v roce 1238. První písemná zmínka o Bystřanech pochází ale až z počátku 16-tého století. Rozvoj obce začal až ve 2.polovině l9.století, kdy v důsledku rozmachu průmyslové výroby se Bystřany stávají průmyslovou obcí. V roce 1864 zde založil Karel G...
Památník sklářů v Kristiánově je ojedinělá expozice o životě sklářů v Jizerských horách. Expozice je instalována v bývalém hostinci. Ten se spolu se zotavovnou dochoval z osady, která byla zároveň se stejnojmennou hutí založena v roce 1775 rodem Riedlů. Sklárna pak fungovala až do roku 1887, kdy téměř celá osada vyhořela. Zachovalo se ovšem dost na zajímavou expozici, kde se návštěvník o sklářích ...
Skalisko nedaleko vrcholu Černé hory s půlkruhovým jihovýchodním rozhledem. Stejně jako na jiných místech Jizerských hor i zde pomalu dorůstají nové smrky a skála zmizí v lese. Název dostala podle skalního hrnce, který je na horní části skály - podle pověsti si na ni sedl čert a vypálil do ní svůj zadek i s ocasem....
Severovýchodní vrchol Černé hory leží 5 km severně od Josefova Dolu, nad rašeliništěm Na Čihadle. Od Černé hory je oddělen mělkým sedlem. Jeho severní svahy jsou součástí přírodní rezervace Černá hora. Na vrcholu je několik skalisek ve tvaru věží s výškami do 10 m. Z jejich vrcholků jsou pěkné výhledy, smrky již dnes dosahují výšky skal, takže rozhled bude za několik let omezen. Nejvyšším bodem je...
Počátky panského sídla dokládají archeologické nálezy do konce 13. stol. V dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího rene...