U Křížového Buku - Horské sedlo U Křížového buku (537 m) s lučinatou světlinou a bývalou hájovnou se nachází mezi Javorem a Širokým kopcem, asi 3 km jižně od Chřibské.
Jeho název připomíná těžké boje, ke kterým došlo v okolních lesích za sedmileté války ve dnech 18. - 21. července 1757. Pruské vojsko, které po prohrané bitvě u Kolína ustupovalo přes Českou Kamenici a Chřibskou k severu, bylo v ok...
Vápenný vrch (548 m) je převážně žulový kopec, vystupující asi 1,5 km severovýchodně od Doubice, jemuž se dříve říkalo také Maškův vrch. Na jihovýchodě je spojen se sousedním Širokým vrchem a sedlem mezi nimi prochází silnice z Doubice do Krásné Lípy. Asi 200 m severozápadně od ní stojí u cesty vedoucí k vrcholu roubená lesní chata Loužilačka. Zalesněný vrchol kopce je bez výhledu, ale od roku 200...
Široký vrch (586 m), označovaný někdy také jako Karlova výšina, je táhlý znělcový vrch, ležící asi 1,5 km severozápadně od Rybniště. Na jeho mírných svazích je několik zajímavých míst, přístupných po červené turistické značce, procházející po východním úbočí kopce. Z rozcestí na severovýchodním svahu, poblíž znělcové Kočičí skály, vede odbočka na vyhlídku Pod Karlovou výšinou, která byla upravena ...
Plešivec je znělcový vrch (597 m), svažující se k jihozápadu do Chřibskokamenické kotliny. Po jeho jižním a západním úbočí vede trať bývalé České severní dráhy, na které bylo asi 1 km východně odtud postaveno nádraží Chřibská s kdysi proslaveným letoviskem Malý Semerink. Vrchol kopce je dnes zarostlý lesem, ale dílčí výhledy ke Studenci a na Jetřichovické skály jsou možné z nezalesněných míst na j...
Kozí hřbet (592 m) a Čertova pláň spolu tvoří výrazný souvislý hřbet, vybíhající z masivu Pěnkavčího vrchu na severozápad k osadě Lesné, mezi údolími Lesenského potoka a Milířky. Obě části hřbetu odděluje mělké sedlo, kterým prochází významn&aa...
Pěnkavčí vrch je mohutná znělcová hora (792 m), ležící asi 3,5 km jižně od Dolního Podluží. Její protáhlý masiv je druhým nejvyšším vrcholem Lužických hor a táhne se v délce asi 2,5 km od Ptačince k jihu. Po temeni kopce probíhá rozvodí mezi Severním a Baltským mořem a také hranice děčínského a českolipského okresu, která sleduje dávné rozmezí zákupského a rumburského panství, vyznačené dodnes mís...
Polevský vrch (626 m) je rozložitý znělcový kopec vystupující přímo nad severozápadním okrajem Polevska. Na severu navazuje na Medvědí hůrku a na jihu je širokým sedlem (593 m) spojen s čedičovým hřbetem Klučky. Tímto sedlem vede silnička do Práchně a Prysku, u níž kdysi stávala kamenná Poupátková kaple s obrazem Ukřižovaného ve výklenku. Kapličku obklopovaly tři lípy a byl od ní krásný výhled na ...
Věneček (368 m) Asi 1 km severozápadně od Brnišťského vrchu a 1,5 km jihovýchodně od Lindavy vystupuje z polí nad silnicí do Brniště nevýrazné holé návrší Věneček. Z jeho plochého travnatého vrcholku je pěkný výhled přes široké údolí Svitávky s Lindavou na okolní kopce, mezi nimiž dominuje kupovitá hora Ortel. Vrchol Věnečku tvoří znělec, v jehož okolí jsou zpevněné křídové pískovce s hojnými žele...
Suchý vrch je výrazný znělcový kopec (641 m), vystupující nad údolím Hamerského potoka asi 1,5 km jižně od Horní Světlé a 1 km severozápadně od Naděje. Jeho svahy jsou porostlé převážně smrkovými lesy s vtroušenou borovicí, jeřábem a břízou, vrcholovou část kopce porůstá bučina s chudým podrostem kapradin a trav. Na svahových sutích se vyvinula také pozoruhodná společenstva mechorostů.
Z plochého...
Křížová věž je štíhlá pískovcová skála, vyčnívající ze zalesněného severovýchodního výběžku Trávnického vrchu přímo nad jižním okrajem osady Naděje. Podle původního německého jména Rabenstein se někdy označuje jako Krkavčí nebo Havraní skála, ale nejčastěji se užívá názvu Křížová věž, podle kříže na jejím vrcholku.
Železný kříž na vrcholu skály dali v roce 1833 údajně postavit pánové Schicht a Wi...
Vinný vrch (427 m) - Z jižního svahu Tisového vrchu vybíhá nad osadu Plesa u Svojkova nevelký čedičový Vinný vrch, na jehož vrcholu kdysi stával dřevěný gloriet, postavený údajně již v roce 1781. Na osluněných svazích kopce měli majitelé Svojkovského hradu již koncem 16. století vinice a později zde byly založeny ovocné sady....
Na Stráži (354 m) Jménem Na Stráži se označuje vysoký skalnatý ostroh, strmě spadající do údolí Dobranovského potoka asi 0,5 km jižně od Sloupu. Původně se nazýval Široký kámen (Breiter Stein) a jeho dnešní jméno bylo odvozeno od strážního stanoviště, které si zde v roce 1634 zřídili Švédové. Ostroh souvisí s rozsáhlejší pískovcovou plošinou, vybíhající od Slavíčku směrem k západu, a byl odedávna ...
Dříve Kantorovy varhany, taky nazývané českými Dolomity. Národní přírodní památka vyhlášena v roce 1965, nachází se 1,5 km od Malé Skály. Jde o krajinářsky velmi atraktivní, pískovcový, ostře rozeklaný hřeben. Okolí je atraktivní pro turistiku....
Nad Stárkovem se z údolí potoka Dřevíče po jeho levém břehu vypíná vysoká a strmá stráň tvořená slínovci (opukami) spodního až středního turonu. V horní části se nachází výrazná rozsedlina v délce více jak 100m a šířce 5-15m. Vytváří skalnatou soutěsku souběžnou ve směru svahu. Stěna odlučné plochy blokového sesuvu je až 20m vysoká, členěná až na samostatné skalní věže. Dno rozsedliny pokrývá suť ...
Pásmo pohraničních hor vulkanického původu s nejvyšší horou Náchodska, Ruprechtickým Špičákem (880 metrů n. m.). V turistickém centru Janovičky je lyžařský vlek, na úpatích i hřebenech četné běžkařské tratě, turistické a cykloturistické cesty, v Janovičkách přechod do Polska pro pěší a cykloturisty.
...
Nejvyšší hora Rychlebských hor (1125 m.n.m.). Blízko vrcholu se nalézá menší rašeliniště s výskytem několika vzácných druhů rostlin. U státní hranice s Polskem je na křižovatce turistických cest historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska....
Nezalesněný vrchol (943 m.n.m.) nedaleko obce Kunčice v oblasti Staroměstska. Z vrcholu hory jsou zajímavé výhledy, především na oblast hlavního hřebene Hrubého Jeseníku s Pradědem a na masív Králického Sněžníku....
Vrch (1204 m.n.m.) ve stejnojmenném masívu vedoucím od Pradědu k Rejvízu. Masív tvoří zalesněné horské pásmo s vrcholy Zámecký vrch, Slídový vrch a další....
Vrch (955 m.n.m.) nedaleko Šumperka s výraznou fylitovou skálou se sekrečními čočkami křemene s detailním provrásněním na vrcholu. Z této skály je velmi pěkný výhled na hřeben Hrubého Jeseníku, Šumpersko a Sobotnicko.
...
Vyhlídkové skály (1082 m.n.m.) tvořené 10-16 m vysokými skalisky ze svoru s velkými krystaly staurolitu. Je z nich krásný pohled ke Smrku v Rychlebských horách a do údolí Bělé. Skály jsou opředeny mnoha pověstmi. V současnosti jsou vyhledávaným místem horolezců....
Nevýrazný vrch (1027 m) v hlavním hřebenu Orlických hor při cestě Aloise Jiráska. Borovice kleč a limba zde byly vysazeny uměle při stavbě turistické chaty. Na horské hřebenové louce je několik rekreačních chalup a turistická Masarykova chata. Je to bezesporu nejnavštěvovanější místo na hřebenu hor....
dominanta okolí obce s nadmořskou výškou 366,5 m.n.m.. Lokalita nálezů štípaných nástrojů paleolitických lovců z období tzv. szeletienu (cca 40 tis. let př. n.l.).
...
Vrch Klášťov se nachází severozápadním směrem od obce Drnovice a je součástí katastrálního území obce Vysoké Pole. Je součástí přírodního parku Vizovické vrchy. Přírodní park Vizovické vrchy je charakterizován souvisle zalesněnou hornatinou, typickým osídlením a hospodařením na svazích a v údolích a je významný z pohledu krajinářského, ekologického a rekreačního. Lesní porosty tvoří smrkové mono...