Olšanský rybník je rybník na okraji pražských Kunratic o rozloze 4,4 ha, nedaleko známého rybníku a koupaliště Šeberák. Objem činí 69 000 m³, při maximální hladině pak 76 000 m³.
Rybník je využíván k chovu ryb....
Skalní masiv Milštejn - Skalní masiv (562 m) s nepatrnými zbytky středověkého hradu Milštejna leží v lesích mezi Trávnickým a Suchým vrchem, asi 4 km severně od Cvikova a 1 km západně od Naděje. Zhruba 120 m dlouhý skalnatý hřbítek je tvořen křemenným pískovcem, který se pro svou velkou tvrdost a odolnost odedávna používal k výrobě mlýnských kamenů a brusných kotoučů. Na severním konci hřbetu je a...
Kunratický vrch (505 m), dříve nazývaný také Eliášův, je zalesněný čedičový kopec, ležící nad jihovýchodním okrajem Kunratic, asi 1,5 km severně od České Kamenice. Z jeho protáhlého vrcholu je výhled k jihu na Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu a k severozápadu na panoráma Českosaského Švýcarska, jemuž dominuje Růžovský vrch, vzdálenější Grosser Winterberg, Grosser Zschirnstein a další s...
Břidličný vrch (499 m) je protáhlý zalesněný hřbet, ležící asi 1,5 km východně od Horní Kamenice mezi údolími Pryského potoka a Kamenice. Tvoří jej znělcové těleso, jehož součástí byl kdysi i sousední Pustý zámek. Když však říčka Kamenice postupně prohlubovala své údolí, prorazila v pevnějším znělci úzkou skalnatou soutěsku, která dnes skalní ostroh Pustého zámku odděluje. Skalní stěny na severní ...
Riedelova jeskyně je rozlehlá uměle vytvořená podzemní prostora, jejíž vchod se nachází na jihovýchodním svahu Břidličného vrchu přímo nad severním okrajem Dolního Prysku. Jeskyně byla pravděpodobně vyhloubena někdy po roce 1914 a sloužila jako podzemní lom na pískovec. Vyhloubil ji prý nějaký Ruda, který do ní jezdil nakládat písek s volským spřežením, se kterým se uvnitř i otáčel. Písek tu těžil...
Zlatý vrch (657 m) je výrazný kopec, na jehož jihovýchodním úbočí byl lom založen údajně někdy kolem roku 1870. Čedičové sloupce v něm byly dokonale vyvinuté a jen málo rozpukané, takže se daly lámat až 6 m dlouhé. Pro svou velkou odolnost se údajně používaly i při stavbě mořský...
Stříbrný vrch - (599 m). Zlatý a Stříbrný vrch jsou dva čedičové kopce, vyčnívající asi 0,5 km nad východním okrajem Lísky. Dříve se označovaly také jako Velký a Malý Rybí vrch (Fischberg) a na obou se lámaly čedičové sloupce. Dnes už jsou ale zdejší lomy opuštěné, Zlatý vrch je národní přírodní rezervací a od roku 2002 kolem něj prochází naučná stezka "Okolím Studence".
Asi 200 m jihozápadně od...
Široký kopec je nevýrazný protáhlý vrch, ležící asi 0,5 km západně od bývalé hájovny v sedle U Křížového buku. Má dva vrcholy, z nichž západnější tvoří čedičový skalnatý hřbítek, z jehož temene kdysi býval pěkný výhled...
U Křížového Buku - Horské sedlo U Křížového buku (537 m) s lučinatou světlinou a bývalou hájovnou se nachází mezi Javorem a Širokým kopcem, asi 3 km jižně od Chřibské.
Jeho název připomíná těžké boje, ke kterým došlo v okolních lesích za sedmileté války ve dnech 18. - 21. července 1757. Pruské vojsko, které po prohrané bitvě u Kolína ustupovalo přes Českou Kamenici a Chřibskou k severu, bylo v ok...
Vápenný vrch (548 m) je převážně žulový kopec, vystupující asi 1,5 km severovýchodně od Doubice, jemuž se dříve říkalo také Maškův vrch. Na jihovýchodě je spojen se sousedním Širokým vrchem a sedlem mezi nimi prochází silnice z Doubice do Krásné Lípy. Asi 200 m severozápadně od ní stojí u cesty vedoucí k vrcholu roubená lesní chata Loužilačka. Zalesněný vrchol kopce je bez výhledu, ale od roku 200...
Široký vrch (586 m), označovaný někdy také jako Karlova výšina, je táhlý znělcový vrch, ležící asi 1,5 km severozápadně od Rybniště. Na jeho mírných svazích je několik zajímavých míst, přístupných po červené turistické značce, procházející po východním úbočí kopce. Z rozcestí na severovýchodním svahu, poblíž znělcové Kočičí skály, vede odbočka na vyhlídku Pod Karlovou výšinou, která byla upravena ...
Plešivec je znělcový vrch (597 m), svažující se k jihozápadu do Chřibskokamenické kotliny. Po jeho jižním a západním úbočí vede trať bývalé České severní dráhy, na které bylo asi 1 km východně odtud postaveno nádraží Chřibská s kdysi proslaveným letoviskem Malý Semerink. Vrchol kopce je dnes zarostlý lesem, ale dílčí výhledy ke Studenci a na Jetřichovické skály jsou možné z nezalesněných míst na j...
Kozí hřbet (592 m) a Čertova pláň spolu tvoří výrazný souvislý hřbet, vybíhající z masivu Pěnkavčího vrchu na severozápad k osadě Lesné, mezi údolími Lesenského potoka a Milířky. Obě části hřbetu odděluje mělké sedlo, kterým prochází významn&aa...
Pěnkavčí vrch je mohutná znělcová hora (792 m), ležící asi 3,5 km jižně od Dolního Podluží. Její protáhlý masiv je druhým nejvyšším vrcholem Lužických hor a táhne se v délce asi 2,5 km od Ptačince k jihu. Po temeni kopce probíhá rozvodí mezi Severním a Baltským mořem a také hranice děčínského a českolipského okresu, která sleduje dávné rozmezí zákupského a rumburského panství, vyznačené dodnes mís...
Jeskyně Komora Pod strmými skalnatými srázy na jihozápadní straně hřbetu Malý stožec je nevelká šikmá puklinová jeskyně Komora, která vznikla zřícením mohutného skalního bloku. V jeskyni se údajně kdysi skrýval Fridolín Rauch, který je v lidovém podání známý jako loupežník nebo podivín stranící se lidí. Podle dochovaného rozsudku z roku 1747 byl odsouzen pro hrdelní svatokrádežný zločin na šibenic...
Polevský vrch (626 m) je rozložitý znělcový kopec vystupující přímo nad severozápadním okrajem Polevska. Na severu navazuje na Medvědí hůrku a na jihu je širokým sedlem (593 m) spojen s čedičovým hřbetem Klučky. Tímto sedlem vede silnička do Práchně a Prysku, u níž kdysi stávala kamenná Poupátková kaple s obrazem Ukřižovaného ve výklenku. Kapličku obklopovaly tři lípy a byl od ní krásný výhled na ...
Věneček (368 m) Asi 1 km severozápadně od Brnišťského vrchu a 1,5 km jihovýchodně od Lindavy vystupuje z polí nad silnicí do Brniště nevýrazné holé návrší Věneček. Z jeho plochého travnatého vrcholku je pěkný výhled přes široké údolí Svitávky s Lindavou na okolní kopce, mezi nimiž dominuje kupovitá hora Ortel. Vrchol Věnečku tvoří znělec, v jehož okolí jsou zpevněné křídové pískovce s hojnými žele...
Ledová jeskyně se nachází vysoko na severním svahu Suchého vrchu, asi 1 km severozápadně od Hamru u Naděje. Je to poměrně zajímavá pseudokrasová puklinová jeskyně, která byla pro svou výjimečnost v roce 1966 vyhlášena chráněnou přírodní památkou. Vznikla mrazovým zvětráváním, při němž se ve znělcovém masivu na svahu kopce vytvořilo množství větších i menších puklin, překrytých později rozsáhlým su...
Suchý vrch je výrazný znělcový kopec (641 m), vystupující nad údolím Hamerského potoka asi 1,5 km jižně od Horní Světlé a 1 km severozápadně od Naděje. Jeho svahy jsou porostlé převážně smrkovými lesy s vtroušenou borovicí, jeřábem a břízou, vrcholovou část kopce porůstá bučina s chudým podrostem kapradin a trav. Na svahových sutích se vyvinula také pozoruhodná společenstva mechorostů.
Z plochého...
Křížová věž je štíhlá pískovcová skála, vyčnívající ze zalesněného severovýchodního výběžku Trávnického vrchu přímo nad jižním okrajem osady Naděje. Podle původního německého jména Rabenstein se někdy označuje jako Krkavčí nebo Havraní skála, ale nejčastěji se užívá názvu Křížová věž, podle kříže na jejím vrcholku.
Železný kříž na vrcholu skály dali v roce 1833 údajně postavit pánové Schicht a Wi...
Vinný vrch (427 m) - Z jižního svahu Tisového vrchu vybíhá nad osadu Plesa u Svojkova nevelký čedičový Vinný vrch, na jehož vrcholu kdysi stával dřevěný gloriet, postavený údajně již v roce 1781. Na osluněných svazích kopce měli majitelé Svojkovského hradu již koncem 16. století vinice a později zde byly založeny ovocné sady....
Na Stráži (354 m) Jménem Na Stráži se označuje vysoký skalnatý ostroh, strmě spadající do údolí Dobranovského potoka asi 0,5 km jižně od Sloupu. Původně se nazýval Široký kámen (Breiter Stein) a jeho dnešní jméno bylo odvozeno od strážního stanoviště, které si zde v roce 1634 zřídili Švédové. Ostroh souvisí s rozsáhlejší pískovcovou plošinou, vybíhající od Slavíčku směrem k západu, a byl odedávna ...