Z původního opevněného dvorce rodu Bavorů se zachovalo jen přízemí románské kaple z 1. poloviny 13. století. Zdeněk z Rožmitálu na místě dvorce vybudoval před rokem 1400 kamenný gotický vodní hrad, tvořící jádro dnešní dispozice. Je to hranolová věž a v nádvoř&iacu...
Renesanční obdélná patrová budova byla postavena podle vzoru zámku Kratochvíle. Současná mansardová střecha je výsledkem barokních úprav ve 2. polovině 18. století. Hladkou fasádu zdobí hlavní bosovaný portál, nad nímž jsou umístěny erby Jana Horčice z Prosté...
Tvrz je dnes z velké části ukrytá v porostu listnatých stromů. Stojí asi 1 km jihozápadním směrem od obce na skalnatém ostrohu, obtékaném říčkou Lomnicí a z druhé strany chráněný hladinou rybníka Řitovíz.Tvzr se připomíná roku 1384.
Z této tvrze poch&...
Původně gotická věžová tvrz snad již ze 13. století, patřící až do počátku 17. století Kocům z Dobrše. Rozšířena renesančně a kolem roku 1700 Hubertem Zikmundem z Althainu o nedokončené barokní křídlo, poté obydlí chudiny, sýpka a od roku 1838 i škola....
Uprostřed lesů na hoře Malošíně vzdálené asi necelých pět kilometrů od městečka Bavorova, se vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu. Hrad byl založen čtyřmi bratry z Rožmberka v II. polovině 14.století. Zakládací listinu datovanou 21.května roku...
Hradiště se nachází v nadmořské výšce 511 m na plochém temeni vrchu Hradec, který leží na levém břehu Řepického potoka na S okraji Strakonické kotliny. Trojdílné hradiště je tvořeno vyvýšenou akropolí a dvěma předhradími, které se k ní připojují...
Zbytky tvrze se nacházejí v zámeckém parku na okraji obce. Z tvrze se dochovalo jen severovýchodní nároží stojící na malém ostrůvku v bažinatém terénu. Zřícenina byla romanticky upravena. Na gotické zdivo byla vystavěna nová nadezdívka s lomenými okenními otvory. K...
Středověkou tvrz v Lažanech, vybudovanou snad ještě v závěru 14. století a obklopenou rybníky Zděný a Machovák, vystřídal dnešní jednopatrový dvoukřídlý zámek s jednoduchým pozdně barokním průčelím na severním křídle. Do starší stavební fáze tv...
Roku 1696 byla započata stavba Nového zámku, z důvodu nedostačujícíh reprezentativních prostor na Starém zámku. Stavba zámku probíhala zvolna, až v letech 1747-1754 byl zámek dostavěn. Později za Schwarzenberků byl Nový zámek opraven a zvětšen v letech 1816 -1817 o druhé poschodí. V roce 1939...
Stavba zámku Lnáře byla zahájena v roce 1666 hrabětem Alešem Vratislavem z Mitrovic vedle původní renesanční tvrze. Dokončil ji roku 1685 hrabě Tomáš Zacheus Černín podle plánu italského stavitele Giovanniho Batisty Maderny, který projektoval i blízký augustiánský klášter...
Při jižním okraji obce Osek je situován rozsáhlý areál zámku včetně krajinářského parku s drobnými objekty, které jsou situovány v parku.
Stávala zde tvrz, na níž se rokem 1392 připomíná Vlašek z Ostrova. Zámek vystavěn renesančně ve 2. polovině 16. století, pseudobarokn...
Obec Sedlice byla dlouho majetkem Bavorů ze Strakonic. Roku 1404 ji prodali třem bratřím z Kraselova. V té době tu ještě žádné panské sídlo nestálo. V dalším století však zprávy o obci mizí. Znovu se pak objevuje až počátkem 16. století, kdy zde již roku 1505 za Mikuláš M...
Ves Škvořetice je poprvé doložena v pramenech k r. 1299 - tehdy se z ní odváděl desátek kostelu v Miroticích. Jan ze Škvořetic (1380) a Ondřej Mirovec seděním ve Škvořeticích (1411) jsou první známí držitelé Škvořetic. Poslední známý majitel škvořetického st...
Starý zámek jest malebná, zajímavá renesanční stavba, která svou architekturou spadá do poloviny XVI. století, kdy Libějovice koupili Rožmberkové. Její těžké formy se nápadně liší od soudobých vlašských výtvorů. Do zámku se vjíždělo trojitou branou, k...
K roku 1313 je zmiňován nejstarší známý držitel rytířského statku Oldřich ze Lnář., člen družiny krále Jana Lucemburského. Rodového statku se po smrti Viléma, pravděpodobně posledního mužského člena rodu, ujímá rod Zmrzlíků ze Svojšína. Petr II., zmiňovaný v...
Zámek byl postaven na začátku 17. století za Boubínských z Újezda. Roku 1408 se připomíná na tvrzi Krčohradě zeman Jan. Ve své historii vystřídal zámek několik majitelů. Po roce 1948 patřila budova místnímu JZD a v 90. letech byl statek navrácen původním majitelům. V současné době je v...
Trz ve Štěkni byla postavena ve 14. století, kdy byla ve vlastnictví vladyckého rodu Bavorů. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Do dnešní doby se dochoval v téměř nezměněné podobě. Průčelí zámku byla upravena r. 1784 a v první polovině 19. st...
Hrad vznikl zřejmě v 80. letech 12. století za předka rodu Bavorů, který sem přišel z Moravy. Jeho syn či synovec Bavor I., přední velmož své doby, daroval roku 1243 kostel a špitál ve východní polovině hradu řádu johanitů. Již od samého počátku se počítalo se soužitím panského sídla a...
Na Starém hradě se píší roku 1242 Bavorové ze Strakonic, kteří odtud vzali svůj rodový znak - zavinutou střelu. Švihovští z Rýzmberka vystavěli roku 1514 renesanční zámek, který byl roku 1619 císařským vojskem vypálen. Po konfiskaci se dostal Libštejnským z Kolovrat, kteří ho odkázali řádu jezuitů....
Původní tvrz ze 14. st. byla přestavěna v renesanci a následně v baroku v roce 1721 na zámek. Komplex budov si dochoval renesanční dispozici. Exteriér zámku pojednán architektonicky shodně. Cenný interiér, přízemní prostory klenuté včteně zámecké kaple.
Rozlehlý areál je situovan&yacu...
Na SZ okraji obce se rozprostírá areál zámku s vlastní patrovou budovou, hospodářskými budovami a zámeckou okrasnou zahradou se zahradními domky. Ve druhé polovině 20. století došlo k radikálním přestavbám a značnému poškození zámku i parku.
Původní tvrz ze...
Původní gotická tvrz obehnaná příkopem ze 14. století byla přestavěna ve třetí čtvrtině 17. století na barokní sýpku. Jde o čtyřkřídlou dvoupatrovou stavbu přístupnou po kamenném barokním mostě.Na fasádě dochována torza sgrafit, v průjezdu nástěnné malby.
Je situována v ...
Tvrz v Doubravici je středověkého původu (z 15. století) je jedním z cenných dokladů sídel nižší šlechty v tomto regionu. Velmi hodnotné jsou kromě středověkých obvodových zdí i v nich dochované původní okenní a dveřní otvory (ať již funkční či zazděné) a zbytky krbu...
Ves patřila kolem r. 1240 řádu křížovníků s červenou hvězdou. R. 1254 ji připojil král Přemysl Otakar II. k nově založenému městu Písku. R. 1374 koupili Drahonice bratři Jaroš a Racek a vystavěli si zde tvrz. Z dalších majitelů je znám Jaroš z Drahonic (od r. 1434), který bal zprvu ve službách Oldř...
Ves se v písemných pramenech objevuje poprvé roku 1360, kdy se zde uvádí 5 lánů polí jako majetek plebána ze sousední Radomyšle. Od roku 1384 příslušela jako část rožmberských držav k hradu Helfenburku, současně jsou zde ale doloženi i blíže neznámí Ješek († 1381) ...
V 16. století byly Čepřovice prodány Vilémovi z Rožmberka a později v roce 1595 byly prodány Vilémovo bratrem a dědicem, Petrem Vokem z Rožmberka, rytíři Arnoštovi Vitanovskému z Vlčkovi na Nihošovicích Ani v této době se ještě na území Čepřovic nezmiňuje šlechtické sídlo. Po sm...
Budova tvrze č. p. 50, zv. Hvížďalka, je dosud zachována v dnešním zámeckém parku, v podobě jednopatrového stavení obdélného půdorysu se zvalbenou sedlovou střechou. Průčelí nesou stopy jednoduché klasicistní úpravy se symetrickým rozvrhem oken, převážně dosud osazených v l&iacu...
Vrcholný středověk K tvrzišti v poloze Krčohrad nejsou známy žádné písemné zprávy. Štěchovice se poprvé připomínají k roku 1408, kdy jako odúmrť po zemanovi Janovi připadly královské komoře a ves je připojena k panství hradu Kašperk. V roce 1584 získává &Sca...
Tvrz byla již ve 14. století sídlem vladyků z Huzenic, příbuzných s pány z Křikavy, s nimiž měli i společné podací právo ke kostelu v Černívsku. Právě roku 1364 se tak připomíná Kunrát a roku 1394 Henzlin z Huzenic. Kolem roku 1442 patřily Uzenice Rackovi z Dlouhé Vsi a na Uzenicích, kter&eac...
Při jihozápadním okraji obce se nachází rozlehlý areál zámku včetně hospodářských budov a přilehlého parku. Jednopatrová budova zámku má na sebe dvě kolmá křídla a nachází se na severu. Na jihu a na východě jsou hospodářské budovy. Na sever od zámku s...
Dvoupatrový palácový objekt postavený v první polovině 14. století jako purkrabské sídlo na místě starší stavby, jejíž základy sahají až do 13. století, byl přestavěný v 18. století na sýpku. Fasády z lomového kamene neomítnuty, dochovány konst...
Patrová tvrz připomínající se poprvé již ve 13. století je významným urbanistickým činitelem v rámci historické struktury celé obce Záboří, protože kromě tvrze se zde dochoval na návrší areál kostela sv. Petra a Pavla a na úpatí návrší a...
Zámecký areál z 2. poloviny 18. století vznikl po zboření areálu někdejší tvrze ze 14. století, přestavěné později na zámeček, situované jižně od současného areálu. Stávající zámek je v podstatě panským domem, na severovýchodní straně rozlehléh...
Areál je situován na západní straně návsi obce v těsné blízkosti kostela a hřbitova. Zámecký objekt je poměrně prostá budova, půdorys a zdivo může být z doby Chlumčanských, jinak podstatně upraven v 2. polovině 19. století (1870-1880), přístavky z 1. poloviny 20. století. Terén are&aac...