Chrám Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejvýznamnějších památek města Žatce. Její založení spadá již do románského období. Dnešní stavba stojí v místechvelké románské baziliky a dodnes je do značné výšky současné stavby dochováno dvouvěžové románské průčelí. Z původní stavby pochází patrně i reliéf s poprsím sv. Petra, zazděný po pravé straně hlavního portálu. Kostel je dále doložen v roce 1206...
Husův sbor na Peruci, též kaple M. J. Husa na Peruci, je součást náboženské obce Československé církve husitské v Peruci. Husův sbor na Peruci je presbyterně - episkopálním společenstvím vedeným po organizační a hospodářské stránce Radou starších a po duchovní knězem. Far...
Klášter založil v roce 1373 Albrecht z Kolovrat pro řád augustinánů poustevníků a sám si jej také vyvolil jako místo svého posledního odpočinku. Husitské války klášter celkem přečkal bez úhony, i když zejména majetkově upadal.
V letech 1520-23 byl konvent na náklad Václava Bezdružického z Kolovrat opraven. Během 16. století však úpadek pokračoval a největší pohromu přinesla třicetiletá válka. V r...
Lounský kostelík zasvěcený Čtrnásti Svatým pomocníkům je postaven na východě města. Hřbitovní barokní kostel pochází z let 1714-1718 a byl postaven jako poděkování Bohu za odvrácení morové rány (město Louny zasáhlo několik velkých epidemií a zatímco během první morové rány r. 1680 postavili lounští jen oltář Sv.Sebastiána a Rocha v hlavním kostele, po odvrácení druhé roku 1714 byl postaven tento k...
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech dal postavit kníže Josef Schwarzenberk. Stavitel Alto Monte zahájil 13.října 1746 stavbu, která trvala sedm let. Kostel je jednolodní, s nezvykle na jih orientovaným oltářem a věží kolmo k náměstí, má pět oltářů, hlavní a čtyři boční, oltářní obrazy a štuková výzdoba jsou dílem vídeňských mistrů, např. Brandlera a Underberga. Dominující skvostně zdo...
Areál kostela Nanebevzetí Panny Marie tvoří samotný kostel a ohradní zeď okolo hřbitova. Původně raně gotická sakrální stavba byla vystavěna v letech 1250-90. V r. 1665 došlo k barokní přetavbě. Areál se nachází v centru obce a je součástí náměstí.
...
Kostel Narození Panny Marie v Kryrech stojí na úpatí Kostelního kopce, na okraji města a je stále obklopen zrušeným hřbitovem. První zmínka o něm je již z roku 1384. Původně gotický kostel byl vystavěn v letech 1400 - 1418 a k jeho vysvěceni došlo 8. září 1418. V tomto roce se zde uvádí pouze jeden farář natrvalo. Během husitské revoluce zde byli husité a konaly se zde také obřady podobojí. Po pot...
Nejvýznamnější památkou je klášter Nanebevzetí Panny Marie náležící řádu poustevníků sv. Augustina (OSA), jenž od svého založení "prožil" mnohé dramatické okamžiky. Za husitských válek byl opuštěn, počátkem 16. století obnoven a nový rozkvět klášter opět dostihl až ve století 17. Počátkem 18. století prošel značnou přestavbou pod vedením slavného barokního stavitele Giovanni Santiniho. V roce 1745...
Starobylost vsi potvrzuje i zdejší kostel zasvěcený Stětí sv.Jana Křtitele, který je ve své nejstarší části románský. Stavebně-historický průzkum zařadil nejstarší část kostela, tj. věž a loď do let 1220 – 1230. Datovací pomůckou se stalo románské tvarosloví jižního portálu. Dodnes stojící kostel je svědkem historie obce, která je starší než dosud existující písemné prameny....
Jde o jednolodní, obdélnou stavbu s užším, pětiboce uzavřeným presbytářem, s románskou hranolovou věží po severní straně a předsíní po jižní straně lodi. Západní průčelí je rozděleno mohutným opěrákem,členěno dvěma slepými, trojlistě zakončenými okny a vyvrcholeno štítem s křídlatými zdmi. Boční zdi lodi mají opět trojlistě zakončená okna. Předsíň po jižní straně je gotická, obdélná,otevřená velký...
Nachází se v západní části obce a spolu s věží, jako nejstarší stavby, tvoří historický základ obce. Kdy a kdo jej postavil, není přesně známo. Předpokládá se ale, že se tak stalo v průběhu 14. století, kdy Černčice měli v držení páni z rodů Kouniců z Talmberka. Nach&aacu...
Někdy počátkem 18. století se Arnošt Bohumír Schütz rozhodl postavit nový kostel. Budeme se asi muset rozloučit s představou malého, chátrajícího kostelíčku sv. Havla, krčícího se kdesi v koutě zámecké zahrany. Tak situaci ve své knize popsal Johan Veselý a od něj to převzala vět&...