Bučovický zámek je unikátní ukázkou renesančního stavitelství v českých zemích. Byl postaven ve stylu italské pozdní renesance podle projektu Jacopa Strada. Pozoruhodné je arkádové nádvoří s 90-ti sloupy, které jsou bahotě vyzdobeny 540-ti reliéfy zobrazujíc&...
Terénní pozůstatky okrouhlého hrádku v místě zvaném Kalvárie, ale též Hradisko v ohybu terasy západně od komplexu školních budov a přívalové rokle severně nad městem.
...
Tvrz z poloviny 14. století zničena v husitských válkách. V 2. poloviny 15. století obnovena a v polovině 16. století přestavěna Dubčanskými ze Zdenína v patrový renesanční zámek, který v letech 1635 - 1773 náležel jezuitům. V roku 1825 přestavěn do dnešní podoby rodem Herringů....
Počátkem 16. století postavena v městečku pozdně gotická vodní tvrz Kropáčů z Nevědomí. Jan Bukůvka z Bukůvky ji nechal roku 1608 přestavět v renesanční zámek. V 2. polovině 19. století získali zámek sňatkem s jeho dědičkou Marií Terazií z rodu rakouských ďEste bavorští Wittelsbachové (královský rod). Od roku 1920 majetek státu. ...
Zbytky gotického hradku na návrší . Dějiny hradu nejsou známy, připomíná se až rokem 1481 jsako pustý. V roce 1497 připadl ke slavkovskému panství. Zachován kuželovitý pahorek, na vrcholu s oválnou plochou, obklopený dvojitým příkopem a valem. Od roku 1973 archeologický vý...
Tvrz doložena od roku 1412. Ves zanikla v roce 1468 při vpádu uherského vojska na Moravu. Od roku 1960 soustavný archeologický výzkum, při němž byly odkryty pozůstatky 2 tvzí - na jižním okraji zaniklé vsi tvrziště lichoběžníkového půdorysu, uprostřed vsi nad pravým břehem potůčku tvrziště okrouhlé....
Hrad nad říčkou Malá Haná neznámého názvu i historie, nynější označení vzniklo později podle místního lesa. Založen patrně ve 13. stol. a asi již ve 14. stol. ztratil opodstatnění nebo byl zničen při vojenském tažení. Dochovány zbytky dvou příkopů a stopy zděných budov, přístup ke zřícenině po značené cestě od obce Ruprechtov....
Hrad byl založen v polovině 14. století s využitím staršího prehistorického opevnění. Prvním majitelem byl pravděpodobně Bedřich z Lulče. Rodu z Lulče náležel do roku 1490, kdy jej získali páni Ludanic. V té době ztratil význam a zpustl (pustý od roku 1523)....
Hrad založil v 30. letech 14. stolech nevlastní strýc Karla IV. olomoucký biskup Jan řečený Volek místo staršího hradu Pustiměře. Při jeho výstavbě ve stylu vrcholné gotiky se projevoval vliv umělců působících na dvoře Karla IV., později i vliv stavební huti budínské (ovlivnila dostavbu čtyřkřídlého hradního paláce uzavírajícího nevelké nádvoří). Zničen při tažení husitů na Moravu roku 1423 a již ...
Tvrz stávala na místě, které je dnes využíváno jako pole, nachází se hned za posledními domy, mezi silnicí směrem na Bokšůvky a Pruským potokem, ještě před cedulí oznamující konec obce....
Prvním majitelem tvrze byl Jindřich z Nevojic, který své panství v roce 1393 prodal. Posledním pánem z Nevojic byl Mikuláš v roce 1464. Začátkem 16. století však tvrz zanikla. V současné době je veřejnosti nepřístupná.
...
Tvrz pánů z Cimburka, připomínaná rokem 1353, zanikla na konci 14. století (zbytky příkopu zachovány na návrší zvaném Kalvarie). Počátkem 18. století nechal augustiniánský klášter sv. Tomáše v Brně postavit podle plánů G. P. Tencally zámek.
...
Vybudován v letech 1561 - 1569 Závišem z Víckova podle plánu neznámého severoitalského architekta. Původně to měla být čtyřkřídlá dvoupatrová stavba kolem obdélníkového nádvoří zdobená hranolovou věží a nárožními arkýři. Měla být typem severoitalského kastelu. Realizováno však jen východní a část severního křídla se vstupní věží. V roce 1575 prodal Přemek z Víckova nedokončený objekt bratřím za Zá...
Hrad byl postaven řádem johanitů, v roce 1328 byl sídlem řádové komendy. Zanikl pravděpodobně při moravském tažení husitů roku 1423 a nebyl již obnoven. Pustý hrad zůstal majetkem johanitů do roku 1482.
...
Původně hrad postavený loupeživým rytířem Fridušem z Linavy a zbořený vojsky Jana Lucemburského roku 1312, záhy však králem obnovený či znovu postavený již v místech dnešního zámku. V držení hradu se vystřídali páni z Lipé, Šternberkové, páni z Kravař a z Boskovic. Poté dal Jan Haugvic z Biskupic hrad v letech 1568 - 1585 přestavět v trojkřídlý jednopatrový renesanční zámek. Další majitelé Bernard...
Rotunda sv. Pantaleona v počátcích své existence tvořila protipól pustiměřskému hradu. Ani několikráte důkladně prokopané okolí rotundy i rotunda samotná přesvědčivě nezodpovědělo otázku, kdy vlastně stavba vznikla.Vrstevnatě kladené zdivo zbytku severní poloviny obvodové zdi a části severní apsidy se typologicky připisuje starším rotundám. Existence rotundy v polovině 12. století je přesvědčivě p...
Barokní zámek - Na místě dnešního barokního zámku byla vybudována začátkem 13. století komenda řádu německých rytířů. V jejich vlastnictví je Slavkov poprvé zmiňován roku 1237. Části obytné budovy a kruhové schodišťové věže komendy jsou zachová...
Severovýchodně od městyse Drahany, asi 4km v lesích vojenského prostoru, jsou zbytky středověkého hradu. Smilův hrad, nebo též Smilovo hradisko, je písemně připomínán jen jednou a to roku 1391. Již tehdy se jednalo o pusté místo. Hrad se skládal z vlastního hradu a předhradí. Hlavní stavbou byl obdélníkový palác.
Archeologicky se zařazuje do poslední čtvrtiny 13.století. Bohužel jeho smysl je zas...
Hrad založili pravděpodobně Šternberkové ve 14. století a připomíná se jen roku 1381 jako majetek Petra ze Šternberka. Zanikl asi v husitských válkách. Patrny jen zbytky příkopů a část základových zdí odkrytých roku 1924....
V dnes nepřístupném vojenském prostoru, asi 2,5 km severovýchodně od městyse Drahany, jsou skromné pozůstatky menšího hradu. Patrně byl nedokončený a neměl dlouhého trvání. Zaujal strategickou polohu nad Drahanským žlebem, kudy vedla jedna z tras obchodní cesty na Drahansko. Hrad měl podobu nepravidelného obdélníku se zaoblenou východní stranou. Hrad byl obehnán valy a příkopy. Jádro mělo velikost...
Tvrz patřila od 13. století rodu pánů ze Švábenic. Zanikla zřejmě již na počátku 15. století. Dochovaly se jen terénní nerovnosti v místě bývalé tvrze.
...
Hrad Vícov, též nazývaný Ježův hrad se prvně objevuje v písemných zprávách až v r.1355 v predikátu Henzlína z Vícova. Nebylo to po vsi, neboť se mohl nadále psát po Lešanech, odkud jeho rod pocházel. Přímo se hrad připomíná v r.1379, kdy zboží i s hradem markrabě Jošt zastavil Oldřichovi z Boskovic. Pro hrad to byla osudová událost. Oldřichův syn Jan Ozor z Boskovic se totiž Joštovi vzepřel a v...