Barokní zámek byl postaven v letech 1724-1748 s ranně barokním kamenným portálem. V současné době je zámek po celkové rekonstrukci a stal se sídlem obecního úřadu.
...
Středověká vodní tvrz jménem Štítina se poprvé uvádí r.1337, podhradní osada se jmenuje Troubky. Až později se název tvrze přenesl
i na ves. Postupně však převládá označení hrad. Snad za Mikuláše Tvorkovského z Kravař (1582-1599) byla tvrz rozšířena a upravena v renesančním stylu na čtyřkřídlý renesanční zámek.Objekt čtvercového půdorysu však byl i nadále dobře opevněným panským sídlem. Ještě v ...
Tak, jak je v dávné minulosti málo zpráv o obci samotné, tak máme ještě méně zpráv o chuchelnickém šlechtickém sídle. Dochované písemné památky nám o něm úplně mlčí, nanejvýš se k roku 1607 zmiňují o folvarku panském, čili panském statku. Ani v jiné listině vydané roku 1650, listině již kupuje Zikmund Jaroslav Skrbenský Chuchelnou nevyplývá, že by zde stála nějaká tvrz. Hovoří se opět jen o panské...
Zámek v Benešově je vystavěn na krásném místě mezi benešovskými rybníky a stojí za to jej shlédnout stejně jako ostatní zámky v jeho okolí.Původně zde stávala tvrz založena rodem Benešoviců, kteří měli ve Slezsku rozsáhlé statky. Tvrz se připomíná roku 1411 ...
Zámek ve své dnešní podobě byl postaven svobodným pánem Karlem Františkem Orlíkem z Laziska, který vlastnil Životice od roku 1721 do roku 1770. On i jeho předkové sídlili původně v tvrzi zbudované po roku 1356 Bulačem (Boleslavem) ze Schoensteinu. Tato tvrz stála na místě bočního křídla dnešního zámku. V třicetileté válce byla tvrz těžce poškozena a dobové prameny (inventáře) svědčí o tom, že byla...
Zámek byl vystavěn v roce 1740 stavitelem J.J.Froblem. Zámek byl obklopen překrásným parkem, jehož krása a kouzlo se dochovalo do dnešních dnů. Vystřídalo se zde mnoho majitelů vesměs vesnická šlechta . Rozkvětu se zámek a jeho hospodářství dočkal až po zakoupení zámku a celého panství hrabětem Kamilo Razumovským a jeho manželkou hraběnkou Marií rozenou Wiener z Weltů v roce 1884. Nový majitel pan...
Zámek je jedna z nejvýznamnějších historických staveb na území města Hlučína, spolu s areálem parku vymezuje rozsah historického jádra města. Zámek a areál parku, se nachází jižně od náměstí, nedaleko kostela sv. Jana Křtitele. Jsou evidovány jako kulturní pam&aacu...
V obci Hrabyně, kterou najdeme severozápadním směrem od města Ostravy stával do roku 1945 barokní zámek. Zámeckou budovu nechal v místech kde stávala tvrz v roce 1765 postavit tehdejší majitel obce Arnošt Benjamin Mistrovský. Kolem zámku byl založen pěkný francouzský park.
V roce 1945 byla h...
Počátky osídlení Hradce sahají hluboko do pravěku k době cca 3000 až 2700 př. n.l. Na sklonku 8. století se na ostrožné, sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, usadili Slované. Zdejší hradisko kmene Holasiců patřilo do předsunutého strážního systému Moravanů. Po zániku Velké Moravy náležel Hradec i nadále k moravskému státu, vpád Boleslava Chrabrého přinesl zemi na kratší čas polskou nadvládu....
Nevelký renesanční zámek zde postavili na počátku 17. století Mitrovští z Nemyšle (zčásti tvoří průčelní křídlo dnešní stavby). V 1. polovině 18. století za Halamů z Jičína přestavěn barokně a rozšířen o část bočních křídel....
Zámek Kravaře - Barokní zámek z let 1721-28 se zámeckým parkem v anglickém stylu, upraveném pro golfové hřiště. V zámku barokní expozice rodu Eichendorfů a etnografická expozice života na Hlučínsku. Perla barokního Slezska. Zámek leží na cyklotrase č. 6055 - "Prajzká cesta". Historie - Nejstarším dokumentem o existenci kravařského zámku je listina pocházející z roku 1377, která se zmiňuje o tvrzi,...
Kyjovice původně náležely premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce, později přešly do světských rukou - v 15. století jako klášterní leno, v roce 1537 jako alodní statek, v 16. století na nějaký čas k bíloveckému panství. Od roku 1669 již patřil kyjovický statek baro...
Litultovice byly na začátku 14. století jedním z manských statků olomouckých biskupů na Opavsku. Držitelé statku se až do konce 18. století často střídali. V r. 1412 jej držel Zikmund z Litultovic, v letech 1436-1446 Václav Kosíř z Litultovic. To znamená, že na počátku 15. století, či snad již ve století 14., byla ve vsi vybudována tvrz. První zmínku o tvrzi (baště) máme z r. 1446. Tehdy šlo o tvr...
Hrad vybudoval Ludvík z Medlic v 2. polovině 13. století. Poprvé doložen rokem 1320, kdy jej jako biskupské léno vlastnili Šternberkové, od konce 14. století náležel pánům z Kravař. Rozbořen v 70. letech 15. století při tažení Matyáše Korvína do Slezska a nebyl již obnoven. Většina zřícenin rozebrána v letech 1775 - 1777 na stavbu nedaleké silnice Olomouc - Opava....
Postaven v pozdně barokním slohu na počátku 18. století Františkem Filipem z Hodic. V letech 1755 - 1773 náležel jezuitské koleji v Opavě, pak studujícímu fondu. V roce 1810 koupili panství Tencziové a upravili zámek klasicisticky (fasády a interiéry). Dalšími majiteli byli Arcové a nakonec v letech 1888 - 1945 Razumovští.
Dnes je v zámku dětský domov....
V 2. polovině 17. století vybudovali přímo ve vsi Schereové nevelký barokní zámek, který byl roku 1772 zbořen. Počátkem 19. století Renardové vybudovali mimo ves nový dvůr a při něm neveliký empírová zámek s parkem....
Tvrz vybudovali v 1. polovině 16. století Tvorkovští z Kravař. V 2. polovině 17. století za pánů z Vrbna přestavěna v barokní zámek. Jeho držitelé se často měnili, v roce 1742 až 1920 náležel k Prusku....
Vybudovali ji po roce 1541 Tvorkovští z Kravař. V roce 1692 ji získali Kalkreuthové a změnili ji nejprve na hospodářskou budovu a později v poddanskou usedlost....
Největší kulturní památkou v obci je "Státní zámek Raduň".
Ves Raduň i s polovinou sousedni vsi Vršovice byla původně lénem opavských knížat. Z jejich držitelů tu nejstarší dochovaný pramen uvádí k roku 1320 Bedřicha z Raduně.
V roce 1979 byl předán Správě zámků Hradce nad Moravicí a Raduně. Následovaly rozsáhlé opravy zámecké budovy. V roce 1983 byly do adaptovaného zámku deponovány sbírky a...
Historie zámku se datuje od konce 18. století, kdy rod Eichendorffů nechal na místě dřívější renesanční tvrze postavit Zámek Šilheřovice. Původně se jednalo o klasicistní zámek, který byl později pseudobarokně přestavěn. Od roku 1844 do roku 1945 bylo panství v majetku rodiny Rotschildů. Zámek obklo...
Slavkovský zámek je nejstarší budovou v obci. Vznikl přestavbou původní tvrze roku 1586. Od konce 17. století nebyl využíván jako panské sídlo a postupně chátral. Vynucené opravy a úpravy, naposledy ve 20. století, výrazně poškodily charakter historického objektu. Jedinou dochovanou a kulturně chráněnou částí je kaple s renesanční klenbou. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova se čtvercovým dvorem sloužil...
Jeho předchůdcem byla tvrz, kterou postavili pravděpodobně až v 16. století Štáblovští z Kovalovic. Na konci 17. století po vybudování zámku změněna v úřednické byty, později myslivnu. Nový zámek na okraji vsi postavili v polovině 17. století Kotulínští z Kotulína a v letech 1720 - 1727 rozšířili ve vrcholném baroku Frobelové. Pozdně klasicistickou úpravu provedli v 60. letech 19. století Bellegar...
Tvrz doložena rokem 1528 za vladyků ze Žďáru. V 2. polovině 16. století ji Rotmberkové z Ketře přestavěli na renesanční zámek (tvoří vstupní východní křídlo dnešního zámku). V 2. polovině 17. století jej Lescourantové upravili barokně....
Panské sídlo ve Velkých Heralticích se vyvíjelo od 3. čtvrtiny 13. století.
Vojslav z Lublic a Heraltic, prvně zmiňovaný k roku 1225, vystavěl hrad bergrifového typu, sestávající se z mohutné obranné věže, dvoupatrového paláce se sklepením a z hradby, uzavírající areál přibližně obdélného půdorysu. Významnější než pozdně renesanční přestavba hradu, k níž došlo na konci 16. století, byly adaptace ...
Ve druhé polovině 18. století hrabě Ignác Dominik Chorinský nechal ve Velkých Hošticích vystavět zámek v pozdně barokním slohu. Zámek se stal významným střediskem kulturního a společenského života. Konala se zde divadelní přestavení,hudební akademie a taneční reduty, při kterých hrála zdejší stálá zámecká kapela, kterou vedl skladatel Josef Puschman.Častým hostem tady byl nejslavnější Mozartů...
Zřícenina hradu Vikštejn se nachází nad údolím řeky Moravice v obci Vítkov-Podhradí (nad esovitými zatáčkami). Přesnější umístění je vyznačeno na mapě (1. odkaz v levé části). Parkování je možné u kapličky, kde je také umístěn rozcestník. Po asi 300 m dlouhé značené cestě se dostanete k samotné zřícenině. Jsou zde zachovány rozsáhlé zdi s okenními otvory, několik podzemních místností a také je z...
Zříceniny hradu Vildštejna se dochovaly na skalnatém ostruhu nad říčkou Lomnicí severozápadně od Budišova. Místo je dnes zarostlé hustým mladým lesem a zasypané množstvím sutě, takže o celkovém uspořádání hradu si nelze učinit přesnou představu. I tak je však možné konstatovat, že šlo o hrad značně velký a pevný, který měl dvě části. Protože stával na odlehlém místě v lesích, nebyly jeho zříceni...
Barokní zámek byl postaven roku 1713 Wipplary z Ušic, když se Vítkov s okolními vesnicemi oddělil (v roce 1708) od Vikštejna jako samostatné panství. Po několika změnách majitelů získalo zámek v roce 1875 město Vítkov....
Již ve středověku existovala v Neplachovicích tvrz, která byla v 16. století přestavěna na zámek. Tento zámek, stojící zřejmě na okraji obce, byl ale v roce 1778 zničen pruským vojskem a později zbořen. V letech 1837-1840 si pak tehdejší majitelka panství, Marie Elgerov&...
Přestože zámek prošel četnými opravami a přestavbami, ani to ho nezachránilo. V roce 1892 byl bez jediného pozůstatku a památky zcela zbořen. Na jeho místě, bylo postaveno novorenesanční Slezské zemské muzeum. Na památku zaniklého zámku tu dnes zůstávají jen vybledlé staré vedut...