Brnišťský vrch (491 m) je výrazný zalesněný čedičový kopec, osaměle vyčnívající ze zvlněné krajiny asi 2 km západně od Brniště a 1,5 km severovýchodně od Velenic. Kopec není příliš zajímavý. Je zarostlý převážně smíšenými nebo listnatými lesy a jeho vrchol je zcela bez výhledu. Pouze z odlesněného okraje starého lomu na severním svahu je pěkný pohled na krajinu kolem Lindavy, Cvikova a Kunratic, k...
Dutý kámen (379 m) je přibližně 600 m dlouhý zalesněný hřbítek, vybíhající jižním směrem od silnice ze Cvikova do Kunratic asi 0,5 km od Drnovce. Hřbet vystupuje asi 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Tato žíla ale nikde nevystupuje až na povrch, takže její existence by...
Husa je skalní pískovcový útvar připomínající svým tvarem husu. Vrchol kopce Husa ( 449 m.n.m.) najdeme v severní části chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a zvedá se západním směrem od okraje obce Heřmánky. Heřmánky leží východním směrem od m...
Janské kameny - Skupina čedičových skal (604 m) těsně u státní hranice severovýchodně od Krompachu byla údajně pojmenována podle bývalé sochy sv. Jana Křtitele. Skály jsou částí čedičové žíly, která v třetihorách vyplnila rozsáhlou puklinu v měkčích křídových usazeninách. Pozvolným působením povětrnostních vlivů byly okolní pískovce erodovány a čedičová žíla byla vypreparována do podoby několika s...
Klíč je jednou z nejznámějších krajinných dominant Lužických hor. Strmý znělcový kužel (760 m) nedaleko Svoru výrazně převyšuje okolní kopce a skalnatá plošina na jeho vrcholu umožňuje vynikající panoramatický rozhled na Lužické hory, Ještěd, Ralskou pahorkatinu, České středohoří a vzdálené kopce v Německu. Za jasného počasí je vidět i Jizerské hory a Krkonoše. Jihozápadní úbočí hory je přerušeno ...
Vrcholek Klučky (642 m) Mezi Práchní a Polevskem se táhne asi 3 km dlouhý zalesněný čedičový hřbet s několika nevýraznými vrcholky, z nichž nejvyšší je přibližně uprostřed a nazývá se Klučky. Na jeho severním svahu je pozoruhodný opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou tvořeny pěknými, pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy. Z travnaté terasy horního patra lomu a z vrcholku lomové...
Kunratický vrch (505 m), dříve nazývaný také Eliášův, je zalesněný čedičový kopec, ležící nad jihovýchodním okrajem Kunratic, asi 1,5 km severně od České Kamenice. Z jeho protáhlého vrcholu je výhled k jihu na Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu a k severozápadu na panoráma Českosaského Švýcarska, jemuž dominuje Růžovský vrch, vzdálenější Grosser Winterberg, Grosser Zschirnstein a další s...
Křížová věž je štíhlá pískovcová skála, vyčnívající ze zalesněného severovýchodního výběžku Trávnického vrchu přímo nad jižním okrajem osady Naděje. Podle původního německého jména Rabenstein se někdy označuje jako Krkavčí nebo Havraní skála, ale nejčastěji se užívá názvu Křížová věž, podle kříže na jejím vrcholku.
Železný kříž na vrcholu skály dali v roce 1833 údajně postavit pánové Schicht a Wi...
Luž - Výrazná znělcová hora (793 m), ležící asi 1,5 km severně od Horní Světlé, je nejvyšší horou Lužických hor. Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák), místními lidmi z německé strany hor byla také nazývána Mittagsberg (Polední hora), protože ve Waltersdorfu stojí slunce nad vrcholem právě v poledne. Německé jméno Lausche je prý doloženo od roku 1631, český název Luž byl poprvé pou...
Kopec je vytvořený dávnou sopečnou činností a nachází se v území chráněném pro vzácnou květenu a sídlo ohrožených druhů ptáků. Skála je známá i pod názvem "Spící panna", což vám napoví pohled směrem od Zákup, kde lze vidět siluetu spíc&i...
Skalní masiv Milštejn - Skalní masiv (562 m) s nepatrnými zbytky středověkého hradu Milštejna leží v lesích mezi Trávnickým a Suchým vrchem, asi 4 km severně od Cvikova a 1 km západně od Naděje. Zhruba 120 m dlouhý skalnatý hřbítek je tvořen křemenným pískovcem, který se pro svou velkou tvrdost a odolnost odedávna používal k výrobě mlýnských kamenů a brusných kotoučů. Na severním konci hřbetu je a...
Na Stráži (354 m) Jménem Na Stráži se označuje vysoký skalnatý ostroh, strmě spadající do údolí Dobranovského potoka asi 0,5 km jižně od Sloupu. Původně se nazýval Široký kámen (Breiter Stein) a jeho dnešní jméno bylo odvozeno od strážního stanoviště, které si zde v roce 1634 zřídili Švédové. Ostroh souvisí s rozsáhlejší pískovcovou plošinou, vybíhající od Slavíčku směrem k západu, a byl odedávna ...
Ostroh Obrázek (631 m) Mezi Práchní a Polevskem se táhne asi 3 km dlouhý zalesněný čedičový hřbet s několika nevýraznými vrcholky. Na západním konci hřbetu poblíž Práchně je ploché travnaté návrší , na němž od roku 1997 stojí ocelový radiokomunikační stožár. Asi 200 m jihovýchodně od něj je v lese ukrytý nevelký skalní ostroh Obrázek (něm. Bildstein), nazvaný podle obrazu Nejsvětější Trojice, kter...
Ortel (554 m) je výrazný zalesněný vrch pravidelného kupovitého tvaru, ležící asi 3 km jižně od Cvikova a 1,5 km severozápadně od Lindavy. Kopec vznikl vypreparováním znělcového lakolitu z okolních křídových pískovců. Z jeho protáhlého temene vystupuje několik menších skalek s vyvinutou deskovitou odlučností a strmé svahy místy pokrývá znělcová suť. Na jižním úbočí jsou mohutné skalní stěny, nad n...
Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Její jméno vzniklo překladem německého názvu "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového označení Gehörnhaus. Slovem "Gehörn" se ve zdejším kraji kdysi označovaly strmě čnějící skalní útvary. Původně zde bylo asi 30 m vysoké holé návrší ...
Pihelský vrch (315 m) je nevysoký osamělý čedičový kužel, který se strmě vypíná nad starou částí osady Pihel, ležící na Dobranovském potoce asi 2 km jihozápadně od Sloupu. Na kopci stál kdysi hrad, z něhož se však dodnes nedochovalo téměř nic. Později byl na holém vrcholku vztyčen dřevěný kříž a po roce 1881 byl vršek postupně zalesněn. Opuštěný čedičový lom na jihozápadním svahu byl dříve známým ...
Polevský vrch (626 m) je rozložitý znělcový kopec vystupující přímo nad severozápadním okrajem Polevska. Na severu navazuje na Medvědí hůrku a na jihu je širokým sedlem (593 m) spojen s čedičovým hřbetem Klučky. Tímto sedlem vede silnička do Práchně a Prysku, u níž kdysi stávala kamenná Poupátková kaple s obrazem Ukřižovaného ve výklenku. Kapličku obklopovaly tři lípy a byl od ní krásný výhled na ...
Skála smrti dříve nazývaná též Rytířský skok, stojí ukrytá ve stínu stromů na pravém břehu Svitávky asi 1,5 km jižně od středu Kunratic u Cvikova poblíž osady, zvané dříve Mlynářská díra (Müllerloch). V romantickém zákoutí mezi pískovcovými skalami je asi 15 m vysoká svislá skalní stěna, do níž je vytesán reliéf, znázorňující rytíře na vzpínajícím se koni a dívčinu, padající s rozepjatýma rukama z...
Slavíček je výrazný čedičový vrch (535 m), strmě vystupující z nižší pískovcové plošiny asi 1,5 km jihovýchodně od Sloupu. Jeho jméno bylo podle místní tradice odvozeno od hvízdání větru ve skalních slujích na úpatí, které prý připomínalo zpěv slavíka. Vrcholový kužel kopce je porostlý převážně bukovým lesem a po jeho temeni probíhá čedičová žíla, tvořící asi 200 m dlouhý skalnatý hřbítek s patrný...
Zaslesněný osamocený vrchol na severním okraji České Lípy geomorfologicky spadá do Ralské pahorkatiny, která je součástí Severočeské tabule.
Na vrchol vede modré turistické značení....
Suchý vrch je výrazný znělcový kopec (641 m), vystupující nad údolím Hamerského potoka asi 1,5 km jižně od Horní Světlé a 1 km severozápadně od Naděje. Jeho svahy jsou porostlé převážně smrkovými lesy s vtroušenou borovicí, jeřábem a břízou, vrcholovou část kopce porůstá bučina s chudým podrostem kapradin a trav. Na svahových sutích se vyvinula také pozoruhodná společenstva mechorostů.
Z plochého...
Vrch náleží do celku Ralská pahorkatina.
Je zalesněný smíšeným jehličnato-listnatým porostem.Izolovaný neovulkanický suk tvaru výrazného krátkého nesouměrného hřbetu, vzniklého vypreparováním tělesa sodalitického fonolitu z coniackých vápnitýc...
Tisový vrch je rozložitý zalesněný čedičový kopec (540 m), ležící nad severovýchodním okrajem Svojkova asi 2 km jihovýchodně od Sloupu. Jeho temeno tvoří okrouhlá náhorní plošina s několika vyčnívajícími skalkami a nenápadným vrcholkem na severovýchodním okraji. Pod ním je strmý skalnatý sráz se suťovými poli. Vrcholová plošina je porostlá převážně bukovým lesem, v jehož podrostu se vyskytuje např...
Zalesněný vrchol s povrchovým dolem ve vrchní části západního svahu. Tlustec je dominantou kraje nedaleko Ralska, která se stala symbolem boje ekologických sdružení a těžařských lobby.
...
Věneček (368 m) Asi 1 km severozápadně od Brnišťského vrchu a 1,5 km jihovýchodně od Lindavy vystupuje z polí nad silnicí do Brniště nevýrazné holé návrší Věneček. Z jeho plochého travnatého vrcholku je pěkný výhled přes široké údolí Svitávky s Lindavou na okolní kopce, mezi nimiž dominuje kupovitá hora Ortel. Vrchol Věnečku tvoří znělec, v jehož okolí jsou zpevněné křídové pískovce s hojnými žele...
Vinný vrch (427 m) - Z jižního svahu Tisového vrchu vybíhá nad osadu Plesa u Svojkova nevelký čedičový Vinný vrch, na jehož vrcholu kdysi stával dřevěný gloriet, postavený údajně již v roce 1781. Na osluněných svazích kopce měli majitelé Svojkovského hradu již koncem 16. století vinice a později zde byly založeny ovocné sady....