Původně gotický kostel ze 14. stol. Později barokně přestavěn. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem a mohutnou hranolovou věží v západním průčelí. Vnitřní zařízení svatyně je převážně barokní.
V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby.
...
Z původně románské stavby z přelomu 10. a 11. století byl koncem 15. století přestavěn Johanem Spiessem z Frankfurtu, dvorním stavitelem krále Vladislava II. Jagelonského, ve slohu pozdní gotiky....
Novorománský kostel sv. Prokopa v Budiměřicích postavil v letech 1879-1881 poděbradský stavitel J. Kalous. Je to obdélná jednolodní orientovaná stavba s půlválcovou apsidou pro presbytář. Z jihu i severu k apsidě přiléhají půlkruhové přístavky jako sakristie, zatímco západnímu p...
Kostel sv. Prokopa, který je filiálním kostelem fary v nedaleké Železné, má ve věži druhý nejstarší zvon v berounském okrese (odlit v r. 1518). Kostel, původně ze 14. století, byl v létech 1779 - 1782 zbarokizován, do současné podoby byl dostavěn roku 1914. Stávající zařízení kostela je novodobé pseudobarokní z roku 1876 s obrazy od J. Helicha.
V letech 1343 - 1364 měla Chyňava i vlastní faru, kt...
Velký novogotický kostel sv. Prokopa byl postaven v roce 1908 místní školní radou především pro školní děti. V té době už nevyhovovalo docházení do kostela sv. Jiří na hradišti. Za 30 let rozvoje hornictví Libu-šín vzrostl z 500 obyvatel na 4082 a do dvou škol obecných a školy měšťanské chodilo více než 1000 dětí. Obec nebyla samostatnou farností, kostel mohl mít jen statut kaple. Stavbu proto zař...
Pozdně barokní kostel sv. Prokopa pochází ze 70. let 18. století. Patří mezi kulturní památky a jeho vlastníkem je Římskokatolická farnost Svémyslice. Kostel je využíván pro Bohoslužby a kulturní akce. Bohoslužby zajišťuje Římskokatolická farnost Brandýs nad Labem. Z místní kroniky: "Někdy ve 12. století zde byl zbudován farní chrám k poctě sv. Prokopa, opata slovanského na Sázavě. Chrám byl již ...
Jeden z nejvýznamnějších románských kostelů sv. Prokopa se nachází v obci Záboří nad Labem. Původně zde byla vystavěna kaple Panny Marie, čtvercového půdorysu z doby kolem roku 1150 s apsidou a věží. Později byla na jižní straně přistavěna rozměrná obdélná předsíň.
V 17. století...
Nejstarší písemná zmínka o kostelu se váže k roku 1394, kdy byl kostel farním. Za husitských válek se stal kališnickým, a způsob přijímání podobojím se zde udržel až do 18. století. V roce 1525 zakoupila Mladá Boleslav od Markvarta Fryčka z Daliměřic volenovické panstv&ia...
Přímo v centru obce se nachází skřipelský kostelík sv. Simona a Judy, který je skutečně významnou památkou, neboť patří mezi čtyři nejstarší původně románské kostelíky okresu Beroun. Byl postaven v 11. století a dnešní rokokovou podobu získal v polovině 18. století na náklady tehdejšího majitele osovského panství Jana Adolfa z Kaunic....
Kostel pochází ze 13. století. K přestavbě došlo roku 1380. Pak v 17. století upraven v raně barokním stylu. Kostelní věž přistavěna kolem r. 1687. Jednolodní obdélná stavba s polygonálním presbytářem, se sakristií a předsíní na severní straně, se čtyřpatrovou hranolovou věž&iac...
Areál s gotickým jádrem přestavěný do dnešní podoby barokně v 18. století. Jedná se o klasický kostelní areál, umístěný ve východní části rozlehlé návsi. Kolem kostela se rozprostírá hřbitov, vymezený kamennou ohradní zdí, kter&aacu...
Chrám založený krátce po vzniku města v polovině 13. století se řadí k nejcennějším památkám evropského raně gotického stavitelství. V jeho prostorách se nachází krypta sv. Kateřiny s unikátní hvězdicovitou klenbou (vznikla kolem roku 1260) a gotickými nást...
Od roku 1354 je zde připomínán farní kostel sv. Štěpána. Byl goticky rozšířen na trojlodi a v roce 1709 barokně upravován. Další úpravy pocházejí z let 1894-1895. Sv. Štěpán je patronem koní, pacholků u koní, kočích, zedníků, krejčích, kameníků, tkalců, tesařů, bednářů. Zemřel v roce 40 v Jeruzalémě jako první mučedník křesťanství a proto je nazýván Prvomučedníkem. Byl dobrým kazatelem a při jedno...
Nejcennější památkou hřbitovního kostela svatého Štěpána, postaveného před rokem 1562, je náhrobní deska vezděná do sloupu v podloubí před kostelem. Deska původně kryla uvnitř kostela hrob Anny Hochhauzarové z Krásného Dvora, manželky někdejšího majitele městečka Václava Hochhauzera, který Senomaty koupil roku 1589. Anna zemřela roku 1613. Poslyšme, jak desku popsal spisovatel Zikmund Winter při n...
Areál se nachází ve střední části obce. Gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol., který byl na přelomu 17. a 18. stol. zbarokizován. stojí uprostřed hřbitova, ohraničeného původně hřbitovní zdí. V jihozápadním rohu hřbitova stojí proti průčelí kostela nízká bedněn&aac...
Kostel pochází pravděpodobně z konce 13. stol. V 16.stol. rozšířena chrámová loď a překlenut presbytář. Kolem r. 1800 rozšířen o hranolovou věž. R. 1885 prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí, další větší opravy byly provedeny v 90. letech 20. stol.
...
Jeden z nejvýraznějších barokních sakrálních areálů Sedlčanska. V jádře gotický, v 18. st. upravený, jednolodní kostel s pravoúhlým odsazeným kněžištěm doplňuje ohradní zeď s branami a hodnotné, osově komponované křídlové schodiště s plastikami.
Are&...
Kostel je poprvé zmiňován v registru papežských desátků v roce 1352 jako farní. Koncem 16. století je zde zmiňován farář podobojí, taktéž roku 1620. Zpráva, mající souvislost přímo se stavbou, se váže k roku 1718. Dle ní "farní kostel sv. Václava jest nový, nemá ještě nového oltáře, kazatelny, lavic, ale mše svaté se již mohou konat". (na portále v západním průčelí lodi je letopočet 1716.) Inform...