První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1381, kdy byl majitelem Kystra de Chramecz. Po něm je zmiňován na počátku 15. století Jíra Vchynský z Vchynic. Původní gotická tvrz byla postavena na skalisku situovaném ve vstupu do údolí. Skalnaté podloží neumožnilo vybudovat sklepení. V roce 1499 patřila tvrz rodu z Černčic. Pavel z Černčic se oženil s Annou Kateřinou z Chrámců a odkázal jí po své s...
Tvrz uváděná ve 14. století, roku 1356 je zmiňována v souvislosti se jménem majitele. Tehdy na ní seděl vladyka Nedvěd a jeho syn Drslav. V 15. století tvrz spolu s obcí získali Švamberkové. Později byla budova přestavěna na hostinec, hmota tvrze se však uchovala ve sklepeních a ve zdech přízemí. Soupis památek z počátku 20. století uvádí, že se v budově uchovala černá kuchyně a zajímavé klenby. ...
Zajímavý, ale datačně nejistý a lehce opevněný útvar pětibokého rozvrhu v lese na plochém jazyku, vybíhajícím do dna údolí 1.5 km JZ od Věteřova. Mohlo se jednat o sídlo příslušné k zaniklé vsi Chřástovice, která je obecně lokalizována do bezprostředního okolí (les Chrástavec). Avšak rozsah (cca 70 x 60 m) vyvýšené polohy a chybějící příkop a val (snad jen proti stoupajícímu hřbetu) nevylučují pod...
Zámek v Chropyni je další stavbou spravovanou Muzeem Kroměřížska. Dnešní zámek stojí v místech středověké rovinné tvrze vodního typu, která ovšem nebyla vhodná k obývání již ke konci 16. století. Počátkem století následujícího se díky Františku kardinálovi z Dietrichštejna stává chropyňský statek majetkem olomouckého biskupství. Tehdy byla po roce 1615 postavena patrová manýristická stavba s kaplí...
Jedná se o renesanční trojkřídlou budovu s dvorem, arkádami a rokokovým průčelím do zahrady, která byla zbudována na místě zpustlé tvrze. Nechal jej postavit Zachariáš Slavata z Chlumu. Zámek posléze nechal František Karel Libštejnský z Kolovrat v roce 1663 barokně přestavě...
Tak, jak je v dávné minulosti málo zpráv o obci samotné, tak máme ještě méně zpráv o chuchelnickém šlechtickém sídle. Dochované písemné památky nám o něm úplně mlčí, nanejvýš se k roku 1607 zmiňují o folvarku panském, čili panském statku. Ani v jiné listině vydané roku 1650, listině již kupuje Zikmund Jaroslav Skrbenský Chuchelnou nevyplývá, že by zde stála nějaká tvrz. Hovoří se opět jen o panské...
Tvrz z přelomu 14. a 15. století náležela v 16. století Zoubkům ze Zdětína, na konci 16. století ji získali Hájovští z Háje a rozšířili ji v dvoukřídlý renesanční zámek. Další úpravy prováděli na konci 17. století Volčínští z Volč...
Zříceniny hradu na pískovcovém masivu u Dřevčic, na místě bývalého slovanského hradiště. První zpráva o něm je z r. 1391, připomínán ještě v první pol. 16. stol. Naposledy se uvádí jako Chudý hrádek r. 1622, když byl Jan Jiří z Vartemberka odsouzen pro účast na českém stavovském povstání ke ztrátě veškerého majetku. V té době již zřejmě nebyl obýván, rezidenční úlohu ztratil po připojení k rybnovs...
Počátky panského sídla na nevýrazné ostrožně v obci nedaleko Kralup nad Vltavou nejsou příliš jasné, ve 13. stol. zde stála tvrz nebo dvorec. Zřejmě v průběhu 14. stol. objekt přeměněn na poměrně mocný hrad s vodními příkopy, jako takový se poprvé uvádí r. 1366. R. 1467 obléhán a dobyt ve prospěch Jiřího z Poděbrad. Hrad byl po r. 1567 přestavěn na renesanční zámek, poškozený za třicetileté války....
Zámek se rozkládá na ostrohu nad Chýnovským potokem namísto bývalé tvrze. Polohu ve městě má dnes centrální s tím, že jižní území od zámku tvoří zámecký park, spadající do údolí potoka a volně pokračující v oboru. Pří...
Chřibský hrádek - Nevelké zbytky skalního hrádku se dochovaly na strmém ostrohu nad údolím Doubického potoka asi 300 m východně od bývalé hájovny U Sloupu, stojící při silnici z Doubice do Dolní Chřibské. Hrádku se v minulosti říkalo Karlštejn nebo Pustý zámek, ale jeho skutečné jméno není známé a dnes se proto nejčastěji označuje jako Chřibský hrádek.
Protože se o hrádku nedochovaly žádné histor...
Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se nachází na návrší nad vodní nádrží asi 5 km od Koryčan. Vznikl mezi léty 1327 - 1333, opuštěn byl v roce 1720. V 30. letech minulého století byly provedeny první záchranné práce, další v roce 1940. V současnosti se o hrad stará občanské sdružení Polypeje, které se snaží o záchranu, dokumentaci a zpřístupnění památky. Kolem roku 1330 směnil Bernart z Cimburka ...
Zřícenina hradu na vrcholu kopce nad Městečkem Trnávka, prvního hradu pánů erbu cimbuří na Moravě. Založen krátce před r. 1308; podlouhlý tvar vrcholu ovlivnil rozvržení stavby. Zřejmě neměl věž a patřil k hradům s plášťovou zdí. Vymezovala jej mocná zalamovaná zeď ve tvaru oválu, k níž byl snad přiložen palác. Jistou stavební činnost lze předpokládat ještě na počátku 17. stol., za 30-leté války s...
Zámek tvoří součást nevelkého náměstí městyse Cítoliby, které je půdorysně řešeno v podobě nepravidelného lichoběžníka. Výškově značně diferencovaný terén, kde jižní část silně převyšuje severní, dává všem objektům situovaným na vyv&yacu...
Hrad Cornštejn byl vybudován v I. polovině 14. století na strategické poloze západní strany kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž místa dřívějšího pravěkého hradiště. Jeho jméno je nejspíše odvozeno z německého Zohn (hněv) a Stein (kámen, skála), tím měla být vyjádřena síla i pevnost hradu. Vznikl na území původního hradského obvodu Bítovska, které přešlo koncem 13. s...
Ves Crhov je připomínána roku 1353, tehdy patřila drobné šlechtě pánů z Drnovic. Opevněná tvrz se dvorem však vznikla mnohem později, zřejmě v průběhu válek česko-uherských v druhé polovině 15. století, kdy Crhov získal od Jiřího z Poděbrad Jan Děvečka z Herštejna. Roku 1487 získal koupí Crhov s tvrzí a rybníky Vilém a Vratislav z Pernštejna. Roku 1496 byl Crhov připojen ke zboží hradu Louka, tvrz...
První zmínka o zdejší tvrzi je z r. 1372. Gotická tvrz, založená snad krátce předtím, měla pětiúhelníkový areál opevněný jednoduchou hradbou a příkopem a tvořil ji palác a hranolová věž s bránou. R. 1421 zabrala tvrz pražská obec. Od r. 1502 patřily Ctěnice Hrzánům z Harasova, z nichž nejspíše Mikuláš dal kolem r. 1550 přestavět starou tvrz na renesanční zámek. V 2. polovině 16. stol. se často stř...
Tvrz byla postavena někdy v letech 1488 - 1491 Vilémem z Michnic (již roku 1491 se psal "sezením na Cuknštejně"). Michnicové byli drobná venkovská šlechta; z nich pouze Oldřich Pouzar, vládnoucí na Cuknštejně v letech 1496 - 1549, měl význačnější postavení jako úředník na Pražské...
Zříceniny hradu, postaveného kolem pol. 14. stol., na návrší nad obcí (nad údolím Svratky). Zmiňován r. 1358, zbořen po r. 1519, r. 1588 prodáván jako pustý. Patřil mezi hrady s plášťovou zdí, jejíž část se zachovala. V sousedství byl později vybudován architektonicky nevýrazný zámek (dnes sídlo obecního úřadu); kolem hradu se nachází parčík, při jehož úpravách byly zplanýrovány okružní příkopy a ...
Uprostřed obce stojí jednopatrová budova barokního zámku. Zámek se zajímavou vstupní bránou, sochařskou výzdobou a přilehlým parkem, tvoří pozoruhodný celek. Vrcholně barokní zámek s rozlehlým čestným dvorem a parkem vznikl ve druhé čtvrtině 18. století přestavbou pozdně ...
Roku 1502 zde připomínána tvrz, jistě starší. Starý zámek vznikl nedaleko od ní již kolem poloviny 16. století; byl barokně upravován v 18. století, ale roku 1899 zcela vyhořel. Původní zdivo použito při nové stavbě na stejném půdorysu. Kolem roku 1875 postaven opodál nový pseudobarokní zámek. ...
Tento zámek je patrová budova obdélného půdorysu s válcovou věží, připojenou užším křídlem, kde pobývala v dětství Emma Destinová svým pravým jménem Emilie Pavlína Věnceslava Kittlová.
...
Předchůdcem děčínského zámku bylo dřevěné hradiště, vystavěné zřejmě na konci 10 st. jako opěrný bod českého knížete pro správu okolní oblasti, tzv. děčínské provincie. První písemná zmínka o této provincii pochází z roku 993, vlastní hradiště je poprvé zmíněno k roku 1128. Toto původní hradiště bylo ve 13. stol. přestavěno na královský hrad, který kolem roku 1305 přechází za nejasných okolností d...
První zmínky o Dírné pocházejí z r. 1354, kdy ji drželi Oldřich Pluh a Jošt z Dírného, resp. z r. 1397, kdy je doložen Mikuláš Růt (Roth) z Dírného. Růtům z Dírného statek náležel dlouho – až do r. 1620. Seděli na místní tvrzi, která se však poprv&eacu...
Na zámku naleznete 14 plně zařízených zámeckých komnat, unikátní sbírku zbraní Maltézských rytířů, barokní a renesanční nástěnné malby. Kolem zámku se rozprostírá park, který se využívá pro zahradní slavnosti, rytířské kl&a...
Přibližné místo tvrze se lokalizuje severně od kaple na severozápadním okraji obce. Sídlo bylo vybudováno před r.1386, kdy je o tvrzi písemná zmínka. Zánik v první pol.16.století.
...
Malé zbytky hrádku 200m severozápadně od mostu přes Lubinu v osadě Drnholci. Lokalita byla údajně objevena zahrádkáři z vedlejší zahrádkářské osady, ty zaujala v místě hrádku na návrší nezvykle tmavá půda, kterou údajně využívali na zůrodnění svých po...
Hrad vybudovali ve 14. století opavští Přemyslovci, ale na počátku 15. století byl lenním statkem olomouckých biskupů. V roce 1474 zbořen Matyášem Korvínem. Na konci 16. století vybudovali na místě zbořeného hradu Sedlničtí z Choltic renesanční zámek, který byl ve zmenšeném provedení typem severoitalských kastelů s nárožními věžemi. Po Bílé hoře získal zámek řád německých rytířů, v roce 1768 řád j...
V Divicích se nacházejí zbytky známé tvrze. Dochované prameny hovoří o zdejším vladyckém sídle už k roku 1318, věž tu byla zbudována kolem poloviny 14. století. Po 200 letech došlo k rozšíření tvrze na renesanční zámek s pivovarem a přilehlým dvorem. Tehdejší lobkovické panství Divice měnilo později vícekrát své majitele, kteří však pustnoucí zámek neobývali. Proto, když velkostatek začátkem 19. ...
Západně od Pavlova na příkré, ze tří stran nepřístupné skále se nalézají zříceniny kdysi významného a pevného hradu zvaného Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg), který se poprvé připomíná v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro sv&...
Zříceniny královského hradu, založeného kolem pol. 13. stol., nedaleko Stráže pod Ralskem. Poprvé se připomíná r. 1260, brzy přešel do šlechtických rukou; v 16. stol. renesančně přestavěn, postupně však přestával vyhovovat rezidenčním nárokům a v průběhu 17. stol. zanikl. Na protějším Hamerském Špičáku zbytky předsunuté bašty pocházející patrně z přelomu 14. a 15. stol. Její úlohou bylo zablokov...