Otaslavice byly ve 14. a 15. století rozděleny na 2 samostatné statky, proto zde vznikly 2 hrady. Horní Otaslavice náležely rodu z Otaslavic - zdejší hrad připomínán rokem 1353. Dolní Otaslavice náležely Puškům z Kunštátu, hrad doložen rokem 1377.
Dolní hrad stál na severnějším ostrohu a byl typem hradu s válcovou věží. Zachován příkop a torzo válcové věže s kunštátským erbem....
Skalnaté návrší, které vybíhá vysoko nad koryto řeky Vltavy, bylo osídleno dávno před vznikem nestarších částí dnešního hradu a zámku. Prvotní osídlení zámeckého návrší pochází z doby bronzové.
Původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znakem pětilisté růže. Po vymření pánů z Krumlova v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmb...
Menší obdélná gotická tvrz z 15. stol., dnešní jižní křídlo, byla v 2. pol. 16. stol. (nejpozději před r. 1593) za Libštejnských z Kolovrat renesančně upravena a rozšířena o šikmo navazující západní křídlo, přistavěné ke starší hradební ...
Jednopatrový čtyřkřídlý zámek s šestibokými věžemi v nárožích, krytý valbovou střechou. Součástí areálu je hospodářská budova, park, ohradní zeď a plot. Renesanční zámek byl postaven na místě tvrze v v roce 1606, přestavěn novorenesančně v roce 1853.
Areál z&aacut...
Zakladatelem původního gotického hradu byl někdy po polovině 13.století Oldřich z rodu Buziců. Z jeho rodu pak vzešli pozdější Lvové z Rožmitálu. Ti pak hrad do poloviny 16. století nepřetržitě vlastnili. V 16. století byl pak hrad prodán Gryspekům z Gryspachu a přestavěn na renesanční zámek. Podle pověsti...
Roku 1405 je zmiňován rytíř Petr ze Zámrsku, který zde pravděpodobně vystavěl tvrz vypálenou v roce 1469 uherským vojskem při bojích s vojskem českého krále Jiřího z Poděbrad. Původní zbytky tvrze se dochovaly v přestavbě z počátku 17. století na zámek v jeho východním křídle. V držení zámku se vystřídalo několik majitelů a byl později rozšiřován a upravován. Z původní jednoduché zámecké budovy ne...
Zámek byl postaven v 16. století rytíři z Bünau, přestavěn kolem roku 1730, balkón z 19. století. Tzv. stará budova spojující zámek s kostelem z roku 1603. Zámecký kostel postaven v letech 1597 - 1603 Hansem Bogem z Pirny v gotickorenesančním slohu....
Zámek ve Slabcích vystavěl počátkem 18. století František Karel Vančura z Řehnic. Nákladnou stavbuvšak pro nedostatek financí do své smrti nedokončil. V letech 1754-1847 patřil zámek Hildprantůmz Ottenhausenu, starobylému šlechtickému rodu původem z jižního Tyrolska. Podnikaví Hildprantové, kteřípostupně skoupili celé okolí Slabec včetně hradu Krakovce a zámku ve Zhoři, upravili zámek ve Slabcí...
Na konci 14. století si zde tehdejší držitel části obce, Jan Hněvek z Chlumu, postavil tvrz. Ta byla za třicetileté války spolu s celou obcí vypálena. Až za Fürstenberků, někdy v druhé polovině 18. století, byl na místě bývalé tvrze postaven jednopatrový barokní zámek. Poprvé se o něm dovídáme z popisu statku z roku 1804. Zámeček byl kamenný, krytý šindelem. V přízemí byly byty pro úředníky, v prv...
Původně renesanční zámek z konce 16. století byl do roku 1707 v barokním slohu rozšířen a v letech 1812-18 jeho zevnějšek klasicistně upraven. Barokní zahrada, založená v první čtvrtině 18. století za Jana Josefa Valdštejna, patřila k nejpozoruhodnějš&iacut...
Zcela zaniklá tvrz Okarec stávala u stejnojmenné obce západně od Náměště nad Oslavou. Hledání jejích zbytků v polopusté a navíc veřejnosti nepřístupné zástavbě někdejšího okareckého dvora je podujetím, které zaujme výhradně odborníka. Prvním zn...
Zřícenina hradu Prácheň stojí na ostrohu nad řekou Otavou na Klatovsku v Plzeňském kraji. Z předhradí se zachovala část obvodové hradby s mohutnou okrouhlou věží a z vlastního hradu zůstaly zbytky staveb při hradbách. Dobře zachované jsou i 4 flankovací věže. Na konci ostrohu je část obvodové hradby...
Město vzniklo v 1. polovině 13. století, roku 1252 přešlo do majetku řádu německých rytířů, kteří tu založili velkou komendu na způsob hradu. Roku 1411 opět v majetku panovníka, který město dával do zástavy. Roku 1421 město a komenda dobyty husity a dočasně obsazeny, za Valdenburků komenda obnovena a roku 1488 za Beneše z Veitmile přestavěna na pozdně gotické sídlo. Počátkem 16. století renesanční...
Hrad Vlčtejn se připomíná poprvé v r. 1284 a jeho držitelem byl Holen z Vlčtejna (též z Vildštejna), přítel Záviše z Falkenštejna. Koncem 13. a v polovině 14. století je ještě doloženo několik šlechticů tohoto jména. Před r. 1360 získali Vlčtejn Rožmberkové a&nbs...
Postaven na místě tvrze koncem 17. století, upravován v polovině 18. století, nová věž přistavěna roku 1863.
Zámek rodiny Hrubých z Jelení byl postaven v 17. století na místě původní tvrze. Náleží k němu budova pivovaru, zámecký park v anglickém stylu s mnohými vzácnými stromy starými více jak 150 let. Největší slávu zažíval zámecký park na přelomu 19. a 20. století. Díky zálibě majitele barona B...
Zřícenina hradu Radyně se nachází na kopci nad obcí Starý Plzenec poblíž Plzně. Hrad nachází se ve výšce 569 m.n.m. a je na něj možný přístup včetně nejvyššího bodu, ze kerého je dobrý rozhled do krajiny.
Hrad založil Karel IV. v letech 1356 - 1361, podle jeho přán&iacut...
O stavební historii zámku není příliš mnoho informací. První zprávy o Hrubčicích pocházejí z roku 1368, kdy celá ves patřila Půtovi z Holštejna. V roce 1387 ji získala olomoucká kapitola. Přes letní měsíce bylo sídlo obýváno kapitulními děkany a později byl statek pronajímán. V 16. století vzniká zámek v podobě pozdně renesanční. Kolem roku 1700 byl zámek přestavěn a byly zde použity barokní prvky...
Zámek a kostel sv. Martina dostavěný v roce 1686 hrabětem (tehdy ještě baronem) Bernardem Věžníkem na místě vyhořelého sídla Kašpara Melichara ze Žerotína. V některých místnostech zámku je zachována původní štuková výzdoba stropů a nástropní freskové malby. Architektonicky je významná galerie spojující vlastní objekt zámku a kostel, sloužící původně jako zámecká kaple a dvojramenné schodiště jdouc...
Barokní zámek byl postaven v letech 1724-1748 s ranně barokním kamenným portálem. V současné době je zámek po celkové rekonstrukci a stal se sídlem obecního úřadu.
...
Tvrz doložena rokem 1528 za vladyků ze Žďáru. V 2. polovině 16. století ji Rotmberkové z Ketře přestavěli na renesanční zámek (tvoří vstupní východní křídlo dnešního zámku). V 2. polovině 17. století jej Lescourantové upravili barokně....
Postaven v letech 1699 - 1712 podle plánů D. Martinelliho pro Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna jako nákladná stavba se 3 až 4 patry, výrazně pročleněná. V roce 1714 vyhořel a nově zastřešen, roku 1756 jej majitel přikázal zbořit, což do roku 1780 až na torzo realizováno....
V roce 1392 se připomíná tvrz pánů z Kunštátu. Zpustla za pánů z Cimburka v 1. polovině 15. století. Zámek Jimramov, sídlo Katharinů z Katharu a Belcrediů, je mladším ze dvou panských sídel ve starobylém městečku Jimramově.
Dnes se opět nachází v soukromém vlastnictví původních majitelů, takže veřejnosti není přístupný.
Vnější obhlídku zámku je proto vhodné kombinovat s návštěvou jiných pamětiho...
Barokní zámek tvoří jednu z výrazných dominant města Lysé nad Labem. Byl postaven na nejvyšším bodě Zámeckého vrchu, na důležitém strategickém místě polabské roviny. Původně zde stávala tvrz, zmiňovaná už v r. 1013. Pozdější lyský hrad byl v majetku Přemyslo...
Původně renesanční, založen asi císařem Maxmiliánem II. ve 2. polovině 16. století i s hřebčínem, přestavován od roku 1722 podle plánů F. M. Kaňky za účasti K. I. Dienzenhofera, upraven v 19. století. Kostel v dnešní podobě pseudorenesanční z roku 1859.
Trojkřídlý, patrový, se střízli...
Dnešní hrad vznikl pravděpodobně na místě hradiště. První prokazatelnou stavbou na návrší byla kamenná obytná věž a rotunda z 11. století, kdy hrad sloužil na ochranu Uherského království a západního pohraničí. Koncem 13. století se dostal do majetku rytíře Matúše Čáka Trenčanského, významného oligarchu, který ovládal velké území a stal se legendárním „pánem Váhu a Tater“. Jeho stavební činnost mů...
Hradní kopec byl souvisle osídlen od starší doby železné. V 10. století zde stálo slovanské hradiště a ve 12. století už zde stál hrad, kde se shromažďovali dobrovolníci křižáckých výprav. Hrad byl přestavěn v 15. století, když se císař Zikmund snažil udělat z Bratislavy centrum...
Ve 14. století vystavěli páni ze Rvenic na tomto místě gotický hrad. Ten postupně měnil majitele a s nimi i svůj stav a využití. Celý byl tak později přestavěn v renesančním slohu. Novou epochou v historii zámku nastala po velkém požáru v roce 1651. V této době jej získali Lobkowiczové. Ti vlastnili z&aacu...
Postaven kolem roku 1700 na místě tvrze. Upravován v 2. třetině 18. století a v 19. století. Barokní zámek Byšice z přelomu 17. a 18. stol. najdeme ve stejnojmenné obci 10 km jihovýchodním směrem od Mělníka....
Biely Kameň je zřícenina gotického hradu ze 13. století nacházející se na zalesněném návrší nad městem Svätý Jur v okrese Pezinok v Bratislavském kraji. Hrad Biely Kameň nahradil ve funkci opevněného sídla starší hradiště situované na opačné straně údolí. Toto hradiště vzniklo v 9. století a svou funkci plnilo i v dalším období. V roce 1209 získal území Svatého Jura rod Hunt-Poznanovců, který si z...
Významný středověký hrad, jehož existence je doložena již v r. 1208. Dnešní zámek vznikl v r. 1843 jako neogotický zámeček tudorovského stylu. Tato monumentální stavba postavena na půdorysu písmene U s vybíhajícími bočními křídly, které vytváří dvůr vedoucí k reprezentačním prostorám. Například slavnostní schodiště, ústřední sál a řadu salónů s obloženými stěnami. Od r. 1945 je majetkem státu. Are...
Úzké kotlině mocně vévodí hrad Hardegg. Na základě archeologických výzkumů bylo prokázáno, že byla hradní vyvýšenina osídlena již od 10. století.
První písemný záznam s názvem hradu se objevil poprvé kolem roku 1145 spolu se zmínkou o jistém O...
Na ostrůvku jednoho z rybníků postavili po roce 1744 tehdejší majitelé panství barokní lovecký zámeček - šestiboký altán se čtyřhrannou věžičkou a mansardovou střechou, o jedné centrální místnosti. Byl pojmenován na počest druhé manželky majitele Marie Anny. Později přestal zámek plnit svoji funkci a byl opuštěn....
Renesanční zámek stojí na místě původního gotického manského dvora, zmiňovaného v pramenech ve 14. století. Budova má čtyřkřídlovou dispozici s vnitřním obdélníkových nádvořím s pilířovými arkádami. Renesanční podobu dostal zámek...
Zámek stojí na místě pozdně gotické tvrze, která byla renesančně upravena. Později byl rozšířen o barokní západní a jižní křídlo. Nádvoří ze tří stran lemují arkády. Současná podoba fasády je výsledkem klasicistní úpravy. První p&ia...
Tvrz zde vznikla pravděpodobně až po husitských válkách (poprvé doložena roku 1459 jako majetek brněnského měšťana Martina Permana). V 16. století snad v době vlády Ottopachů upravena renesančně. V roce 1623 získala Řečkovice s tvrzí brněnská jezuitská kolej. V polovině 18. století jezuité tvrz přestavěli v barokní zámek (snad podle plánů M. Grimma). Po zrušení řádu v roce 1773 zámek náležel do ro...
Barokní obdélný zámek s vížkou na střeše byl postaven r. 1709 na místě původní tvrze ze 16. století. Ve velkém sále se dochovaly fresky, které jsou inspirované postavami svatých.
Nyní se zde nachází obecní úřad.
...
Barokní zámek z roku 1755. Iniciátorem stavby byl klášter augustiánů ze Šternberka. Projekt pochází od D.Martinelliho.V roce 1769 ho postihl obrovský požár. Když v roce 1784 byl klášter ve Šternberku zrušen, zámek získala rodina Strouhalů. Ti jej v roce 1796 částečně přes...
Postaven před rokem 1577, upraven kolem roku 1610 a později.
Když si roku 1564 rozdělili bratři Albrecht a Václav Robmhápové ze Suché rozsáhlé lichnické panství, připadlo Václavovi panství bývalých hradů Oheb a Vildštejn. Na nově vzniklém ohebském panství, jehož centrem se s...