Barokní zámek - Na místě dnešního barokního zámku byla vybudována začátkem 13. století komenda řádu německých rytířů. V jejich vlastnictví je Slavkov poprvé zmiňován roku 1237. Části obytné budovy a kruhové schodišťové věže komendy jsou zachová...
Přestavěn na lovecký zámek,kolem roku 1600 urozeným pánem Ladislavem Velenem ze Žerotína s použitím části tvrze ta se připomíná od roku 1287, kdy Tatenice patřila pánům ze Šternberka, kteří v té době vlastnili zábřežské panství. Čtyřkřídlý zlovecký zámek s arkádovým nádvořím, roku 1798 vyhořel, poté chátral. V 70 letech provedena generální oprava a zčásti stržen, zbylé dvě křídla slouží jako hospo...
Původně nevelký gotický hrad na dvou skalních útvarech Tabulové hory v Pavlovských vrších, vybudovaný na přelomu 13. a 14. stol. a poprvé připomínaný r. 1305. V 15. stol. zde stála kaple, hrad byl využíván ještě na poč. 16. stol. mikulovskými pány; zpustl po 30-leté válce. Název hradu odvozen od českého překladu příjmení stavitele (Sirotek). Spolu s Děvičkami patřil Sirotčí hrádek ke královským ...
Zříceniny nejrozsáhlejšího skalního hradu u nás poblíž Mnichova Hradiště. Založen v první pol. 14. stol., v době husitských válek patřil husitským hejtmanům a opevněný areál navazující na vlastní hrad sloužil jako zimoviště polních vojsk (jedná se o nejlépe dochovaný objekt svého druhu u nás). R. 1439 byl vypálen, vzápětí však znovu obnoven. Na hradě se stavělo ještě v 16. stol., opakovaně měnil m...
Raně barokní budova zámku starobrněnských cisterciaček ze závěru 17. století s pozdějšími úpravami stojící včele rozlehlého hospodářského dvora představuje hodnotnou architektonickou a historickou památku tvořící hmotný pozůstatek hospodářského zázemí...
Něco z historie - Nejstarší dochované části šternberkého hradu, válcová věž a zbytky opevnění hlavního paláce, pocházejí z 2. poloviny 13. století. Druhá etapa výstavby hradu spadá do období vlády Alberta II. ze Šternberka ve 2. polovině 14. století. Jejím dokladem je hradní kaple se zbytky nástěnných maleb ze života Panny Marie. Hrad utrpěl za husitských válek, zejména v letech 1430 - 1432, kdy b...
Zříceniny hradu u Hrádečku na Trutnovsku. Vznikl v 1. pol. 15. stol., poprvé se připomíná r. 1455; obýván byl ještě v 16. stol., ve druhé pol. 16. stol. opuštěn a od 17. stol. se uvádí jako pustý. Patřil mezi malé hrady s plášťovou zdí.
Nejstarší zpráva v&s...
Zřícenina patrně nejmenšího moravského hradu bergfritového typu, v nevýrazné poloze u potoka blízko Hlubokých Dvorů. Hrad se velikostí (jádro zaujímá plochu 27x22 metrů) blíží tvrzi a jako tvrz je také někdy zmiňován v historických pramenech. Poprvé se připomíná r. 1305, založen byl krátce předtím; zanikl ve válkách v 1. pol. 15. stol. V předpolí se nacházejí stopy bývalé stejnojmenné vsi, se kt...
Jeden z nejstarších moravských hradů. Vybudován jako typ podunajského hradu s hranolovou věží v 80. letech 13. století rodem Hrutoviců; nevelký hrad, jehož vstup na jižní straně chránila hranolová věž, na severu stál trojpodlažní palác. V roce 1360 získal hrad markrabě Jan Jindřich. Tehdy měl hrad důležitou strategickou úlohu - hájil zájmy markrabat proti městu Jihlavě. Zesíleno opevnění, jižně od...
V letech 1379 - 1651 se Březina stala sídlem panství, které bylo spravováno z hradu. "Hrad Březina postaven byl Jindřichem z Elstenberka, který tu ještě r. 1389 sídlo měl. Po něm následoval r. 1398 Jan Žid z Vetlé, r. 1402 Václav ze Švamberka, r. 1410 Něpr Duč, r. 1439 Harant a Lvík, bratři z Vařin. Potomek jejic...
Zříceniny hradu zbudovaného na přelomu 13. a 14. stol. nad ústím Mnichovky do Sázavy (poblíž dnešních Senohrab) pány z Dubé. Poprvé je zmiňován k r. 1318, založen byl nedlouho předtím kolem r. 1300; zpustl po r. 1460 za vojenských akcí poděbradských válek, jako zbořený se...
Místo tvrze se nachází na téměř pravoúhlé terénní hraně přímo nad Domašovem nad Bystřicí, v blízkosti hřbitova a asi 120 m nad kostelem. Ve své podstatě se dá tvrziště považovat za zaniklé, protože na to že zde tvrz stávala už upozorňuje jen několik nepatrných teré...
Tvrz založena v 2. polovině 13. století, kdy vladycký statek byl v majetku vyšehradské kapituly. Areál dostavován v průběhu 15. století a renesaně v 16. století.
Areál tvrze obehnán vysokou gotickou hradbou s dodatečně prolomenými obdélnými okénky. Na východní fasádě zachována původně gotická brána z počátku 15. století a severněji mladší renesanční brána z 1. poloviny 16. století Uvnitř areálu z...
Zřícenina hradu založeného koncem husitských válek v l. 1431-35, přestavěného na přelomu 15. a 16. stol. a pustého zřejmě od požáru r. 1560 nebo nejpozději na poč. 17. stol., na zalesněném vrchu Šumná v podhůří Doupovských hor u Klášterce nad Ohří. Výběr stanoviště na vysok&eacu...
Zřícenina středověkého hradu ve stejnomenné obci je volně přístupná. Hrad stojí na kopci 388 m n.m. nad říčkou Loučka, která protéká obcí. Hrad postavili bratři z Otaslavic a Dubicka někdy kolem roku 1330, ale poprvé se připomíná roku 1356. Hrad si brzy poté přivlastnil markrabě Jan Jindřich,...
Dnešní barokní podobě panského sídla předcházela středověká tvrz, situovaná v severozápadním nároží dnešního objektu. Hrobčičtí, kteří manětínské panství získali od Švamberků v roce 1560, na rozdíl od předchozích vlastníků v Manět...
V Jihomoravském kraji v okrese Blansko asi v polovině cesty mezi Adamovem a Blanskem stojí na hřebenu mohutného ostrohu obtékaného ze tří stran řekou Svitavou, jeden z nejvýznamnějších moravských hradů - Nový hrad u Adamova. Leží v katastru obce Olomučany v nadmořské výšce 420 metrů nad...
Hrad Špilberk - vytváří už více než sedm staletí výraznou dominantu města Brna, kterému v minulosti poskytoval ochranu a pocit bezpečí. Nechyběly však v dějinách i chvíle, kdy špilberská pevnost naopak vyvolávala v Brňanech pocity ohrožení a strachu.
V průběhu staletí se význam a úloha Špilberku podstatně měnily. Z předního královského hradu a sídla moravských markrabat se postupně staly mohutná ...
Pravděpodobně ve 14. století při budování města vznikl i nevelký gotický hrad, zachovaný zčásti ve východním křídle zámku. Na přelomu 15. a 16. století přebudovali Žerotínové hrad v pozdně gotickém slohu a v 1. polovině 16. století jej rozšířili v trojkřídlý renesanční zámek. V roce 1569 koupilo zámek město a byl používán pro slavnostní zasedání městské rady, ale především pro hospodářské potřeby ...
Zbytky rozsáhlého hradního komplexu ve stejnojmenné obci nedaleko Zábřehu na Moravě. Nezalesněné jádro a předhradí jsou zdaleka patrné; v nejvyšším bodě (na pahorku, jenž je zřejmě pozůstatkem hradní věže) stojí kamenný jehlan, připomínající dokončení železničn&iac...
Západně od Pavlova na příkré, ze tří stran nepřístupné skále se nalézají zříceniny kdysi významného a pevného hradu zvaného Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg), který se poprvé připomíná v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro sv&...
Hrad Hohenwerfen vyčnívá jako strategické opevnění na 155 metrů vysoké skalnaté hoře nad údolím Salzachtal, asi 40 km jižně od Salzburgu. Hrad je obklopen mohutným pohořím Tennen a Hagengebirges. Hrad byl založen jako „Sesterský hrad“ u pevnosti Hohensalzburg a jeho založení sahá až do 11. století. Hrad Hohenwerfen sloužil celá staletí jako věznice. Byli zde věznění např. arcibiskup Adalbert III. ...
Zříceniny hradu na ostrožně nad Berounkou u Skryjí. Založen na počátku vlády Václava I., roku 1249 byl již dokončen; pro mimořádné vojenské kvality se těšil velkému zájmu českých panovníků. Karel IV. jej po návratu do Čech jako jeden z prvních hradů vykoupil zpět ke koruně, je zahrnut i v Majestas Carolina. Od počátku 16. stol. chátral a poprvé r. 1575 se uvádí jako pustý. Týřov patří mezi hrady t...
Postaven roku 1737 architektem z okruhu F. M. Kaňky pro Kryštofa Voračického z Paběnic.
Na počátku 90. let byl barchovský zámek restituován skupinou restituentů, potomků posledního majitele pana Picky. Zámek jim byl převeden Okresním úřadem v Hradci Králové bez řádného doložení restitučních nároků (viz. soudní pře mezi OkÚ HK a restituenty) a od té doby velice chátral.V roce 2009 zakoupil zchátra...
Z tvrze z 2. polovině 15. století zachován oválný vodní příkop, dnes kolem hodnotné barokní sýpky z 2. poloviny 18. století, mající pěkné zprohýbané štíty s vázami....
Počátky panského sídla na nevýrazné ostrožně v obci nedaleko Kralup nad Vltavou nejsou příliš jasné, ve 13. stol. zde stála tvrz nebo dvorec. Zřejmě v průběhu 14. stol. objekt přeměněn na poměrně mocný hrad s vodními příkopy, jako takový se poprvé uvádí r. 1366. R. 1467 obléhán a dobyt ve prospěch Jiřího z Poděbrad. Hrad byl po r. 1567 přestavěn na renesanční zámek, poškozený za třicetileté války....
Zbytky hradu leží na výrazné vyvýšenině na západní straně Moravského Berouna, na tzv.Křížovém vrchu. Na přelomu 19.a 20.století se kopec stal součástí parku, který zde vznikl a z té doby zůstaly dosud patrné základy vyhlídkového glorietu a kamenné lavičky. S...
Zříceniny hradu, založeného zřejmě (podobně jako nedaleký Střekov či Kamýk) z iniciativy Jana Lucemburského, poblíž Krupky. Připomínán prvně r. 1319, stal se majetkem pražských biskupů, později arcibiskupů; významně přestavěn za Jana z Jenštejna. Od r. 1415 šlechtický majetek, obléhán husity v letech 1428 a 1433, ve druhém případě dobyt; nákladněji udržován ještě na poč. 16. stol., ve 20. letech 1...
Hrad přestavěný na zámek nedaleko Bystřice u Benešova. Založen po r. 1367, r. 1420 neúspěšně obléhán husity; r. 1467 po dvouměsíčním obležení dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Po r. 1478 pozdně goticky přestavěn, renesanční přestavba následovala po r. 1536. Od poč. 17. stol. nebyl zámek obýván, některé stavby byly hospodářsky využívány. Na zříceninách vybudoval v letech 1873-84 své sídlo továrník ...
Hrad vznikl zřejmě v 80. letech 12. století za předka rodu Bavorů, který sem přišel z Moravy. Jeho syn či synovec Bavor I., přední velmož své doby, daroval roku 1243 kostel a špitál ve východní polovině hradu řádu johanitů. Již od samého počátku se počítalo se soužitím panského sídla a...
Nazýván též Schauenstein, Schornstein, Scheibstein. Soudě podle původního jména Schornstein založil hrad v 2. polovině 13. století hrabě Jindřich ze Schornsteina. Zničen pravděpodobně roku 1428 při tažení husitů do Slezska....
Zřícenina hradu Návarov stojí nad romantickým divokým údolím řeky Kamenice na Jablonecku v Libereckém kraji. Zachovaly se zbytky předhradí s příkopy, trosky mohutného paláce s valenými klenbami ve sklepení. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
Hrad byl vybudován ve 2. polovině 14. století a mezi jeho majiteli byl nějaký čas i král Jiří z Poděbrad. Za třicetileté války hrad v roce 1643 dobyli Šv...
Zaniklý hrádek na východním ostrožně protáhlého kopce západně od Letohradu. Nevelký hrad byl opevněn s vyjímkou jižní strany, která tvoří příkrý sráz valy a příkopy na severozápadě zdvojeným. Historické zprávy o hrádku mlčí.
Hrad není v písemných pramenech přímo uváděn, jeho existence je doložena jen nepřímo jmény majitelů užívajících podle hradu přídomku z Kyšperka. Prvním jeho písemně doloženým...
Roku 1502 zde připomínána tvrz, jistě starší. Starý zámek vznikl nedaleko od ní již kolem poloviny 16. století; byl barokně upravován v 18. století, ale roku 1899 zcela vyhořel. Původní zdivo použito při nové stavbě na stejném půdorysu. Kolem roku 1875 postaven opodál nový pseudobarokní zámek. ...
Při románském kostelíku postavena na místě dvora kamenné tvrz zesílená počátkem 16. století baštou s mohutnou věží. Během tří staletí přestavěna v pohodlný zámek, současná podoba z let 1892 - 1898 ve slohu tzv. české renesance (architekt J. Stibral, spolupráce malíře H. Schwaigera a sochaře C. Kloučka). Zároveň zřízen rozsáhlý park. Majitelem zámku byl v té době hrabě Arnošt Emanuel Silva - Tarrou...
Nevelké pozůstatky po hradu, původně zvaném Hradiště Heřmanův Choustník, na návrší nad stejnojmennou obcí, blízko Kuksu. Založen byl před r. 1316 pravděpodobně na místě staršího hradiště, čemuž napovídá jméno hradu. Až na konci 14. stol. jej koupil Heřman z Choustníka, od kterého se odvozuje pojmenování, od poč. 15. stol. rychle střídal majitele. R. 1645 byl pobořen Švédy, i poté však ještě oprave...
Újezd nade Mží, dříve Plevný Újezd, býval ve středověku centrem menšího vladyckého statku, později tady vyrostla tvrz, jejíž majitelé většinou z nepříliš významných rodů včetně měšťanských, se často střídali. Původně renesanční tvrz, z níž se dochovaly sklepy a část obvodových zdí, vystřídal po požáru koncem 18. stol. menší barokní zámek. Kolem roku 1817 byl zcela přestavěný klasicistně a doplněný...
Hrad přestavěný na zámek na vysokém kopci nad městem. Patřil k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách, založen byl již v 1. pol. 13. stol. a poprvé připomínán r. 1230; ve 2. pol. 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, později dále upravován, barokně po požáru r. 1634 a znovu v 18., ...