Původně gotický hrad zřejmě z 2. pol. 13. stol., přestavěný kolem r. 1575 v renesanční zámek Žerotíny. Ti byli příznivci Jednoty bratrské, která zde měla od r. 1530 tiskárnu, r. 1578 převedenou do nedalekých Kralic nad Oslavou. Po Bílé hoře se majitelé střídali, při barokních úprav&aac...
Pravděpodobně majitel Bohušek vybudoval v Náramči v r. 1373 až 1379 kamennou tvrz o dvou poschodích a dvůr pod zahradou patřící k tvrzi. Tato tvrz později sloužila jako sídlo místních vladyků. Po Bohuškově smrti převzal vlastnictví vsi Bušek z Náramče, jímž počátkem 15. století rod vymřel. Ma...
Tvrz Mstěnických z Mstěnic postavena na počátku 16. století. Počátkem 17. století za Čejků z Olbramovic přestavěna renesančně a na počátku 18. století za Ostašovských z Ostašovic v dvoukřídlý barokní zámek. V roce 1823 za Nimptschů přestavěn klasicisticky. Do roku 1945 náležel rodu Stubenberg...
Zcela zaniklá tvrz Okarec stávala u stejnojmenné obce západně od Náměště nad Oslavou. Hledání jejích zbytků v polopusté a navíc veřejnosti nepřístupné zástavbě někdejšího okareckého dvora je podujetím, které zaujme výhradně odborníka. Prvním zn...
V místopisné ani uměleckohistorické literatuře nebyla okříšskému zámku věnována prakticky žádná pozornost. František Dvorský v roce 1906 v příslušném svazku Vlastivědy moravské přímo napsal, že v Okříškách "starých památek není". V mladších pracech byla s okříšským zámkem spojována středověká tvrz, jejíž počátky byly i přes pozdní první zmínku z roku 1617 kladeny do předhusitské doby (údajně 1375)...
Nejstarší zmínka o zdejším sídle pochází dle dokladu z roku 1358. Na přestavbě tvrze do dnešní podoby zámku se podíleli v 16. století Tavíkovští z Tavíkovic a v 17. a 18. století rod Berchtoldů z Uherčic. Do dějin zámku se pak nesmazatelně vepsal také šlechtický rod Segurů (19. Století) a Wraždů z Kunvaldu. Zámek Police vyl v roce 1945 zkonfiskován a od roku 1996 je ve vlastnictví obce Police. Od ...
Jméno hrádku nalézající se přibližně 1km severozápadně od osady Pulkov se nepodařilo z historických pramenů dosud vystopovat. Hrádek využívá nevysokého skalního výběžku v údolí říčky Rokytné. Půdorys hrádku tvaru lichoběžníka o rozměrech přibližně 26x20m je ze tří stran obklopen valem dosahující až 12m šířky a přibližně půldruhého metru hloubky, čtvrá strana je přirozeně chráněna skalkou. Na ploše...
Gotická vladycká tvrz ze 14. století, první písemná zmínka r. 1349, s částečně dochovanou dispozicí a řadou kamenických článků patří k nejzachovalejším středověkým sídlům drobné venkovské šlechty u nás. Dvoupatrová stavba z lomového řádk...
Hrad na osamělém kuželovitém vrchu u Kojetic, z doby krátce před r. 1286. Jako sídlo loupežné družiny dobyt a pobořen r. 1312 vojskem Jana Lucemburského; 18 zajatých příslušníků bylo na králův rozkaz popraveno. Ve 2. pol. 16. stol. proběhla velkorysá přestavba na renesanční zámek. Ten byl za 30-let&...
O Sedleckém (Novém) hradu není v historii spolehlivých zpráv. Hrad byl pravděpodobně vystavěn ve 14. století některým z drobných manů třebíčského kláštera. O menší významnosti stavitele svědčí mimo jiné provedení stavby, jejíž dvoupalácové jádr...
Výrazné terénní pozůstatky (příkopy, val) po dvoudílném hrádku, často označovaném jen jako tvrz, na ostrožně nad cestou procházející stejnojmennou obcí nedaleko Mohelna. Vznikl před pol. 14. století, r. 1349 se připomíná místní vladyka Vrchoslav. Když byla v r. 1415 obec ...
V roce 1101 založila údělná knížata Litolt Znojemský a Oldřich Brněnský benediktinský klášter. V polovině 13. století byl přestavěn v pozdně románském a raně gotickém slohu v mohutnou pevnost. Z této stavby zachována bazilika sv. Prokopa, dále část sklepních prostor a obvodního zdiva dnešního vlastního zámku a několik věží pojatých nyní do budov předzámčí a ohradní zdi na jižní a východní straně a...
Ve 14. století, snad za Meziříčských z Lomnice, zde vznikla tvrz. Roku 1406 ji od markraběte Jošta získal Jan Hovorka z Tavíkovic, zanikla pravděpodobně v 15. století. Stávala na jižním okraji vsi, kde v poloze Kopec je 8 metru vysoký pahorek oddělený příkopem od okolí. V roce 1534 vybudovali Osovšt...
Zámek postavili v 1. polovině 17. století Dubští z Třebomyslic, v roce 1720 jej získali Aichbüchelové a změnili v kanceláře a byty hospodářských úředníků. Ve 20. století byl zbořen a na jeho místě byla postavena škola.
Na tomto zámku žila Josefína hraběnka Brunšvíko...
Zámek vybudovaný na místě původní tvrze koncem 16. století v renesančním slohu a v první třetině 18. století opravený a přestavěný ve slohu barokním. V zámku byla umístěna sbírka asi 500 obrazů, jedna z nejkrásnějších na Moravě. Za držitele barona Siny byla většina obrazů...
Urbanisticky významný areál raně barokního zámku s přilehlým parkem a konírnou se rozkládá na JZ okraji hlavního náměstí. Zámek vybudovaný ve 2. pol. 17. století na starším renesančním jádře několika měšťanských domů byl později klasicistně upraven.
...
Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěna na trojkřídlý renesanční zámek dochovaný ve zdivu dnešní barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován podle projektu rakouského architekta Jakuba Prandtauera za Questenberků v letech 1700 – 1737. Současně se zámkem byl v...
Na místě dnešního zámku byla bažantnice s rybníkem a přízemním stavením doloženým v roce 1775. V letech r. 1795–1798 nechali Haugwitzové přeměnit bažantnici v anglický park a budovu v ní na jednoduché šlechtické letní sídlo. Dnešní jednopatrový klasici...
První zpráva o tvrzi ve Štěměchách sice pochází až z r. 1378, ale vznikla asi dříve jako sídlo vladyků ze Stěměch. Ve zmíněném roce ji Jan Tluksa postoupil Hechtu z Rosic. Hechtové z Rosic vlastnili zboží až do poloviny 15. století.
Před r. 1409 Hynek z Valdštejna tvrz pobořil, za což jej Vznata He...