První písemné zmínky o obci Chlumín pocházejí ze začátku 14. století, kdy byl sídlem bohatého pražského měšťanského rodu Velfloviců. V letech 1310 - 1332 byl v držení Mikuláše Velflovice, později jeho potomků, v roce 1376 jej Matěj Velflovic převedl na Hanuše Špígla z Milčic. V držení obce se následně vystřídala řada šlechtických rodů, z nichž každý držel jen určitou část městečka. Kdy byla ves po...
Malý zámeček s dnes již zchátralým hospodářským dvorem byl postavený rytířem Kyšperským z Vřesovic na místě staré zpustlé tvrze. V desetiletích po roce 1634 se na Chlumínském zámku vystřídalo několik vlastníků, kteří však zámek neužívali, a proto pustl. Rovněž v městečku zůstalo po třicetileté válce mnoho domů neobývaných a propadajících zkáze a trvalo dlouho, než byly znovu obydleny. Na přelomu 1...
První zmínka o jméně Chlustina se vyskytuje ve spisech Františka Palackého v jeho díle "Výbor listin starých", v němž uvádí k roku 1170 ves Chlustinu. Stával tam dvůr jménem Chlustina (snad po majiteli) a kolem vznikla koncem 12. století osada téhož jména. Dvůr stával tam, kde se dochoval také největší zemědělský statek -čp. 1. Zachovalo se i místní pojmenování částí chlustinského katastru: "Za dv...
Obec leží v okrese Benešov, má 128 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 239 ha. Ve vzdálenosti 9 km severozápadně leží město Vlašim, 26 km severozápadně město Benešov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1375.
...
Nejstarší zmínka o obci se váže k zápisu z roku 1250, kdy je zmiňován Bruno z Chocerad, nejspíše vladyka či majitel zemanského statku. O původu jména obce existuje více výkladů, z nichž nejpravděpodobnější je spojován s termíny „chotce radi...
První písemná zmínka o Chodouni pochází z roku 1271, kdy je připomínána jako součást žebráckého panství. Současně byl v obci také malý vladycký statek podle něhož se psali místní zemané. V 16. století však byla již celá obec i s vladyckým statkem součástí točnického královského panství. Králové dávali tento majetek do zástavy různým šlechtickým rodům. V roce 1552 král Maxmilián zastavil panství To...
Obec Chorušice leží 18 km severovýchodně od okresního města Mělník na předělu roviny polabí a zvlněné krajiny dolnojizerské tabule, přecházející do členité krajiny kokořínska. Chorušice se poprvé připomínají okolo roku 1228 jako součást kláštera benediktýnek u sv. Jiří v Praze. První písemná zpráva o Chorušicích je obsažena v listině abatyše Anežky, v této době byl u dvora postaven dřevěný koste...
Archeologické nálezy se především vyskytují v místě bývalého hradiště na Škrábku. Doposud se však nepodařilo toto hradiště datovat a tak jen valy jsou němým svědkem dávné historie. Lokalita Škrábek se nachází ve vzdálenosti cca 1 km severozápadním směrem nad Radotínským potokem. V datu první zmínky o vsi, tedy v roce 1306, jsou zde zapisováni majitelsky vladykové z Chotče, kteří koupili ves od klá...
Název vznikl od staročeského osobního jména Chotěl - byl zde Chotělův dvůr. Ves u Nového Knína v údolí Meredského potoka je známa jako někdejší vladycký statek, který od roku 1411 patřil ke statku v Korkyni. V roce 1680 bylo Chotilsko připojeno ke Slapům a dostalo se do sprá...
Obec se nachází v rovinaté oblasti Polabské nížiny přibližně 23 km severovýchodně od lázeňského města Poděbrady, které jsou příslušnou obcí s rozšířenou působností, v průměrné výšce 213 metrů nad mořem. První zmínka o obci Chotěšice je z 26. zá...
Ves v úrodné, mírné nížině, téměř ve středu mezi Mladou a Starou Boleslaví, do podlouhlého čtverce stavěna, s pěknou návsí a čtyřmi ulicemi, ke čtyřem stranám světa vybíhajícími. Ve středu, více však na jižní straně návsi, na kopečku, starobylý farní kostel ...
V rudolfínské době dosáhly Chotusice takového rozkvětu, že na ně bylo v roce 1601 přeneseno císařským majestátem postavení městečka, které císař Rudolf současně odňal Žehušicům. Nadto ještě získalo městečko výroční trhy na koně, hříbata a dobytek (každých čtrnáct dnů "s frejunkem" - tj. zábavou) a obyčejný týdenní trh každou středu. Clo a mejto bylo císařským majestátem stanoveno : z každého koně,...
Osada na levém břehu potoka Výrovka leží v jedné z nejdéle Slovany osídlených oblastí Čech, jejímž hlavním střediskem bývalo hradiště v Kouřimi. Nedaleko od vsi se nacházelo další slovanské hradiště na Šancích u Radimi. V roce 1416 je v kouřimské městsk&eacu...
Zámek si nechal postavit Arnošt František z Vrtby jako své nové sídlo v roce 1743. Budova byla původně obdélníková, patřila k ní zahrada s barokní besídkou. V roce 1830 bylo přistavěno severní renesanční křídlo, později byla celá stavba upravena novogoticky. Na přelomu 19. a 20. stolet...
Až do 18. století se vyskytovalo pouze označení Chotětice, postupně se začalo užívat také názvu Choťánky. Proč došlo k záměně nebo užívalo-li se obou pojmenování současně, není z dostupných pramenů známo. Z archeologických vykopávek realizovaných současně se stavbou okresn...
Legenda hovoří o tom, že když kníže Slavík z Libice vytáhl se svými houfy oděnců na pomoc císaři Otovi III do Magdeburku, využil jeho nepřítomnosti kníže Boleslav II z rodu Přemyslovců a za pomoci Vršovců vyvraždil celý rod Slavníkovců. Ten samý den zdivočelé hordy vypálily i Choťovskou tvrz a v&sca...
Cisterciácký klášter v Sedlci byl založen v roce 1142. Velikého rozmachu a politického vlivu nabyl klášter díky bohatým nalezištím stříbra, která také umožnila financovat rozsáhlou stavební činnost v 90. letech 13. století. Tehdy zde byla započata...
Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, jehož stavba byla zahájena před koncem 14. stol. V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století.
Celá staletí trvající zápas o duchovní samosprávu mezi Kutnou Horou, rep...
Chrám v obci zasvěcený sv. Petru v okovech se popové připomíná v r. 1339. Bylo to stavba gotická, přifařena byla všechna tři Hlavna. Po roku 1800 byl starobylý chrám zbořen, protože hrozil sesutím a vystaven chrám nynější, který byl 8. listopadu 1807 vysvěcen. Ten stojí uprostřed n&aacut...
První zmínka o obci je v zemských deskách r. 1601 a je nazývána jen pustým dvorem. Během 17.století pozemky rozprodány knížetem Lichtenštejnem chudým poddaným na místa pro domky. Nová víska dostala název po jeho paní kněžně z Manderštejna Bianthenheimu - Mander&sca...
Chrást je situován ve Středočeském kraji, okrese Příbram, u silnice III. třídy č.1911 Příbram-Březnice, 5 km severně od města Březnice.
Sídelní jednotka Chrást je největší částí obce Chrást s cca 120 trvale žijícími občany. V Chrástu č.p.15 je budova obecního &uacut...