Radějovice (obec) [8731]

Radějovice = ves lidí Radějových (tj. zakladatelem vsi byl blíže neznámý Raděj).
1227 - První písemná zmínka o obci Radějovice. Vesnice vznikla v přirozeném centru obhospodařovaných polí okolo centrální návsi. Původní zástavbu tvořily zemědělské usedlosti s vnitřními dvory. [Zvonička v Radějovicích]
1228 - Radějovice jsou jmenovány v Anežčině listině r. 1228 mezi statky svatojiřského kláštera na Hradě pražském.
Různí feudálové vlastnili různé části vsi Radějovice. Vykonávali nad nimi dozor, vybírali feudální rentu a zpravidla v nich také sami hospodařili.
Snad již v době předhusitské Radějovice patřily do jílovského zlatohorního okrsku.
1330  - Radějovice se  uvádějí i v nadání kaple sv. Michala pod Vyšehradem, kterou královna Eliška darovala jeptiškám od sv. Anny. Později plat ve vsi Radějovice náležel novoměstským.
1380 – Doložen Jan z Radějovic, jílovský kaplan, který patrně pocházel ze svobodného dílu Radějovic (tj. byl původem svobodník).
V době husitských válek získalo část Radějovic Nové Město pražské a druhou získali páni Dubečští z Dubče, majitelé panství Průhonice (v letech 1404-1508).
1437 – v novoměstské části doložen rychtář Martin Čert z Radějovic.
1508 – díl Radějovic doložen jako součást panství Průhonice.
1542 – Radějovice zároveň s Čeněticemi byly zastaveny Janu Zápskému ze Záp, roku 1558 však byly opět vyplaceny.
1547 – Nové Město pražské bylo za účast v odboji proti Ferdinandu I. potrestáno konfiskací všech venkovských statků, mj. i dílu Radějovic.
14.5.1556 Král Ferdinand I. daroval ,,statky někdy Nového Města pražského, v Osnici plat na 3 lidech, v Radimovicích na 2 lidech, v Radějovicích a Ženěticích (= Čeněticích) na 5 lidech, pak pusté vsi Kovářovice a Krsovice“ Šebestiánu Gerštorfovi z Gerštorfu na Malešicích. Gerštorf ve stejném roce tento majetek podstoupil Kateřině Žďárské z Branova, majitelce panství Kamenice.
1570 - Zadlužená Kateřina Žďárská z Branova podstoupila místo úroků Jiřímu Mošaurovi z Valdova na Dobřejovicích k užívání louky a lesy u pustých vsí Krsovic a Kovářovic a u vsi Radějovice. Později zástavní díl Radějovic získal císař Rudolf II.
1583 - Statek Kamenice s dílem Radějovic koupil Ladislav z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici za 9500 kop grošů českých.
1606 - Díl Radějovic, Březek a Herinku a dvůr v Kovářovicích císař Rudolf II. Daroval sestrám Markétě a Veronice Žďárským z Lovče, dcerám Kateřiny (viz. výše) a jejího manžela Pavla Žďárského z Lovče. Markéta a Veronika tak byly odměněny za to, že ošetřovaly Rudolfovu matku Marii.
1614 - Alžběta Beřkovská z Břízy koupila díl Radějovic s krčmou, díl Herinku a Radimovi a poplužní dvory v Kovařovicích a Březkách a vše připojila ke svému panství Lojovice. Prodejcem byla Kateřina Crkovská z Jiter na Krkovicích u Jankova, dědička a neteř Markéty a Veroniky.
1627-1645 – Lojovické panství s dílem Radějovic vlastnil nejvyšší písař království Českého Kryštof Vratislav z Mitrovic.
1645-1646 - lojovické panství s dílem Radějovic vlastnila Frebonie Eusebie z Pernštejna, poslední člen starého moravského rodu (statek získala jako dědictví).
1646-1669 - Lojovické panství s dílem Radějovic vlastnila Eva Frebonie Lemairová, roz. z Bernthalu (statek získala jako dědictví). Při dělení majetku v letech 1695-96 bylo od statku Lojovice odtrženo panství Kostelec u Křížků s dílem Radějovic.
1698 – Rytíř z Rumerskirchu odtrhl díly Radějovic, Psár a Čenětic od panství Průhonice a prodal je Františku Karlu Přehořovskému z Kvasejovic, který zastával řadu vysokých úřadů a vlastnil mj. panství Konopiště.
1702 – Hrabě Přehořovský připojil díl Radějovic k spojeným statkům Dobřejovice, Kamenice a Sulice.
1706 – Statky koupil hrabě Karel Arnošt z Valdštejna na Svijanech. Valdštejn byl diplomat v císařských službách, na sklonku svého života zastával různé vysoké úřady.
1710 – Dobřejovické panství s dílem Radějovic prodáno rytíři Janu Kašparu Günteru ze Sternecku. Günter pocházel z novoštítného rodu. Byl dvorním lékárníkem císaře a krále Leopolda I. V r. 1695 byl povýšen do šlechtického a v r. 1700 do rytířského stavu. Jeho potomci vlastnili panství Dobřejovice do r. 1763.
1716 – Statek Kostelec u Křížků s dílem Radějovic koupila kněžna Anna Viktorie Piccolominiová, roz. Libštejnská z Kolovrat, vdova po Vavřinci Piccolominim.
1729 – Statek Kostelec u Křížků s částí Radějovic od kněžny Piccolominiové koupila hraběnka Marie Alžběta Serenyiová, roz. z Valdštejna, která kostelecký statek spojila se svým panstvím Štiřín v jeden celek.
1751-1821 – Spojené statky Štiřín a Kostelec u Křížků s částí Radějovic a svobodný dvůr v Čeněticích vlastnila hrabata ze Salm-Reifferscheidu.
1822 – Od Marie Anny Reitzensteinové koupil panství Štiřín a Kostelec u Křížků s dílem Radějovic kníže Karel Alain Gabriel de Rohan. Kníže vlastnil mj. také panství Sychrov – dnešní podoba tamního zámku je z doby Rohanů).
1831 – Od knížete Rohana koupil štiřínský statek s Kostelcem a dílem Radějovic hrabě Ervín Nostitz-Rhieneck. V jeho době byla v r. 1848 zrušena robota, tj. hospodáři přestali být poddanými vrchnosti (z roboty se však museli vykoupit).
1844 – V Radějovicích bylo 32 domů a 251 obyvatel. 8 domů patřilo k panství Manderscheid, 4 k nejvyššímu purkrabství, zbytek k panství Štiřín a Kostelec u Křížků.
1853 – Katastrální obec Radějovice měla 339 obyvatel.
1869 – Obec patřila do okresu Karlín.
1880 - Obec patřila do okresu Královské Vinohrady.
1885 – Zřízena škola v Čeněticích – přiškolenou obcí byly i Radějovice.
1909 – Radějovice byly katastrální a místní obcí (tj. jednalo se o Radějovice a Čenětice). Žilo tam 380 lidí v 58 domech (z toho v samotných Radějovicích žilo 249 lidí ve 40 domech, z toho 34 lidí v 5 domech na Hlubočince, jejíž část s Radějovicemi tvořila osadu místní a katastrální obce). Katastrální obec Radějovice (tj s Čeněticemi) měla výměru 587 ha (polí 378, luk 53, zahrad 7,15, vinic 0, pastvin 14 a lesů 117 ha.
1912 – V katastrální obci žilo celkem 376 Čechů, z toho v Čeněticích 137 Čechů. Radějovice patřily k farnosti Popovičky a zdravotnímu obvodu Štiřín (1890 ve Štiříně doložen lékař Karel Grogner). Nejbližší pošta a telegraf byli v Jesenici, nejbližší železniční stanice v Říčanech u Prahy.
V katastru obce vlastnil většinu pozemků velkostatek Dolní Břežany, patřící pražskému arcibiskupství.
1921 – Obec patřila do okresu Jílové.
1942 – Zrušen politický okres Jílové a přivtělen k Praze-jih.
1950 – Obec byla začleněna do okresu Praha-východ.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie