Lahošť (obec) [8357]

Obec leží v rovině pod Krušnými horami v nadmořské výšce 225 až 230 m.n.m. Rozloha katastru obce je asi 300 ha, pole, louky, zastavěné plochy, i neúrodná půda. Obcí protéká Bouřlivý potok, vody čisté, pramenící pod Bouřňákem v Krušných horách. K nám přitéká od Jeníkova a dále do Všechlapské přehrady. Západně od obce se nachází potok Klášterecký, který se za obcí před Všechlapskou nádrží vlévá do potoka Bouřlivý. Jižní cíp území tvoří část výsypky Václav, kde v 60.letech probíhala rekultivační činnost výsadbou topolů, dubů, javorů a bříz. Obec je obklopena zemědělskou půdou - asi 180 ha orné půdy, v severní části se nachází bývalý kamenolom, kde se těžil křemenec. V obci je několik nevelkých vodních ploch vzniklých zatopením bývalých povrchových těžeb vápenců. Jedna z nich - Velká Vápenka slouží k rekreaci, koupání a rybolovu.

Archiv obce Lahošť vedený až od roku 1872 je uložen ve Státním okresním archivu v Teplicích. Obec Lahošt' byla v období 15. - 19. století součástí velkostatku Duchcov - Horní Litvínov, panství Duchcov. Písemný materiál tohoto panství se dnes nachází ve Státním oblastním archivuv Praze.

V našem archivu jsou uloženy pouze římskokatolické matriky obce (fara Jeníkov) z období let 1599 - 1892. Zde se však objevuje pouze německá forma jména ve tvaru Losch resp. Loosch.

Ze starší dostupné literatury jsme zjistili, že F. Palacký (Popis království českého... , Praha 1848, s. 51) i A. Sedláček (Místopisný slovník historický království českého, 1909 reprint 1998, s. 496) uvádějí shodně obec pod jménem Lahošť.

Ant. Profous ve druhém svazku Místních jmen v Čechách..., Praha 1949, s. 477 - 478, udává k vývoji názvu obce Lahošť tyto tvary: r. 1360: .. de Lachostze (lat., rukopis 126 bibl. Děčín), r. 1396 Lahoscz (lat., Liber ordinationum cleri). Pro následující století pak uvádí tvary - 15. století: Laasch (lat.) a Lasch (něm.) a 16. století (Desky zemské): Lahosst (čes.) a Lahosstie (čes.). Pro období let 1854 - 1923 tvar Lahošt. Z uvedeného výkladu vyplývá v užívání jednotlivých tvarů názvu častá kolísavost, která je však u řady obcí obvyklá. ředitel SOA Litoměřice.

Přesné údaje o vzniku obce se nedochovaly. První písemná zmínka o obci Lahošť u Duchcova je ze 14. a 15. století, kdy obec příslušela k hradu Osek Riesenburg. V nejstarší době se připomíná mezi zbožím kanovnictví sv.Václava na hradě Pražském. V 17. století patřila obec hraběti z Valdštejna.

Geologické složení půdy: vápenec, opuka, jíl, štěrky, svrchnokřídové slíny, porfýr. Při osvobození 8. května 1945 bylo v obci asi 1% Čechů a asi 2% ze smíšených českoněmeckých manželství a asi 1% různých jiných národností a si 96% německé národnosti. V současné době žije v obci asi 86% Čechů a asi 10% obyvatel slovenské národnosti, 2% národnosti romské a asi 2% národnosti německé.

Obec má jednu zvláštnost = OBŘÍ PRAMEN. Tento pramen od pradávna vyvěral na povrch země a byl tak silný (27-42 l za vteřinu) až poháněl vodní mlýn. Byl to pramen termální (25-38°C) složení podobného teplickým. Teplota vody tohoto pramene dnes se pohybuje mezi 15-20 °C. Pramen teče v hloubce asi 35 m. Asi 30 m od jámy vyzděné v r. 1882 stojí kamenná věž asi 8x8 m a asi 15-15 m vysoká, kterou používala rodina hrabat Valdštejnů jako vodojem a odtud potrubím brána do Duchcova, kde měla v tak zvaném Grenzu lázně. Hladina pramene následkem důlní těžby v červnu r. 1878 poklesla. Po známé katastrofě v únoru r. 1879 na dole Döllinger poklesla hladina th. Pramene po druhé. Koncem r. 1881 započaly práce na úpravě Obřího pramene, který byl vybrán jako pozorovací bod. Při hloubení v lednu r. 1882 nalezli dělníci v hloubce 6 až 9 m bronzový poklad, který je roztroušen nejen v Čechách ale i v mnohých státech Evropy. Archeologové kladou tento poklad do 3 a 2 století p.n.l. Sbírka náramků, náhrdelníků, prstenů a různých jiných předmětů v počtu asi 1600 kusů, jsou uloženy pod názvem Duchcov v těchto muzeích. V Českých Budějovicích, Chomutově, Duchcově, Hradci Králové, Kutné Hoře, Litoměřicích, Mostě, Praze, Teplicích, Ústí n.L. - Trmicích a Karlových Varech. V zahraničí jsou nebo byly předměty duchcovského pokladu uloženy v Naturhistor. Muzeu ve Vídni, Norimberku, Berlíně, Drážďanech, Mohuči a Londýně. Pramen odtéká směrem na Teplice a je ještě dnes mohutný, neboť mocný hukot tomu nasvědčuje. Možná, že některé z příštích pokolení se dožije toho, že budou tyto thermální prameny využity a v obci postaveny lázně.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie