Se Starým Městem jsou především spojeny hmotné památky počátků české státnosti. Území dnešního města bylo osídleno v pravěku, v době římské i po příchodu prvních Slovanů. V 8. a 9. století zde vzniká jedno z center Velké Moravy, které svou velikostí, vnitřní organizací a obranným systémem nese znaky budoucích velkých měst.
V průběhu 9. století tu vyrostla řada zemědělských a především řemeslnických osad, jejichž centry se stalo hradisko Na Valách a sídliště Na Špitálkách a Na Dědině. Rozsah a bohatství archeologických nálezů – pozůstatků staveb, užitných předmětů, výzbroje a šperků – daly vzniknout oprávněné domněnce, že se jedná o jedno z důležitých správních center Velkomoravské říše, nazývané v letopisech fuldských „nevýslovnou pevností Rastislavovou“. V roce 1141 se ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka poprvé historicky připomíná osada Veligrad - Staré Město. Ve Veligradu - Starém Městě byl v té době hrad, jehož funkce již končila a areál byl postupně zastavován. Když moravský markrabě Jaroslav Jindřich na počátku 13. století založil v blízkosti cisterciácký klášter, význam vesnice znovu vzrostl. Tehdy byla vybudována klášterní stavební huť, tržiště a fara při kostele sv. Víta, který byl v roce 1789 zbořen. V roce 1257 došlo z příkazu českého panovníka Přemysla Otakara II. k přenesení tržních práv z Veligradu a blízkých Kunovic na nově založené město na ostrově v řece Moravě, které dostalo nejdříve název Nový Veligrad a na počátku 14. století Hradiště ( od 17. století Uherské Hradiště). Od roku 1321 se původnímu Veligradu začalo říkat Antiqua civitas – Staré Město, a to v protikladu k nově založenému královskému městu Uherskému Hradišti. Původní název (Velehrad) přešel na osadu při cisterciáckém klášteře, který vznikl ve vzdálenosti 5 km západním směrem. Na něj byla přenesena i tradice velkomoravská a cyrilometodějská. Blízký vztah Starého Města k Uherskému Hradišti se udržel i v následujících staletích. Až do poloviny 15. století náleželo město pod staroměstskou farnost, naopak úpadek velehradského kláštera za husitských válek umožnil, aby se Staré Město stalo zemskodeskovým majetkem Uherského Hradiště. Staré Město mělo zvláštní význam pro hradišťské měšťany jako zemědělské středisko s hospodářskými dvory a výnosnými svobodnými statky. Od poloviny 19. století se charakter obce změnil. Roku 1841 byla uvedena do provozu Severní dráha císaře Ferdinanda, která spojila obec s Vídní a s průmyslovou severní Moravou. Založení cukrovaru bratří Mayů v roce 1868 a dalších průmyslových podniků vedlo k tomu, že se tu vedle zemědělského obyvatelstva objevila početná vrstva dělnictva.
Zájem o velkomoravské pamětihodnosti vedl již od šedesátých let minulého století k postupnému archeologickému výzkumu. Skutečným objevitelem velkomoravského sídliště se stal Antonín Zelnitius (1876 – 1957), jehož nálezy položily základ k soustavnému a profesionálnímu bádání na území celé uherskohradišťské aglomerace. Další výzkum po 2. světové válce byl spojen se jménem profesora Viléma Hrubého (1912 – 1985). Zvláště jeho zásluhou byl v roce 1960 otevřen ve Starém Městě Památník Velké Moravy.
Přehled dějin města:
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
![]() |
Staré Město pod Sněžníkem (město) | Šumperk | |||
![]() |
Staré Město (obec) |
![]() |
![]() | Svitavy | |
![]() |
Staré Město (obec) |
![]() |
![]() | Bruntál | |
![]() |
Staré Město (obec) |
![]() |
![]() | Frýdek-Místek | |
![]() |
Staré Místo (obec) |
![]() |
![]() | Jičín | |
![]() |
Staré Město pod Landštejnem (obec) | Jindřichův Hradec | |||
![]() |
Staré Město (město) |
![]() |
![]() | Uherské Hradiště |