Kostelany nad Moravou (obec) [8209]

Kostelany nad Moravou leží na úpatí pohoří Chřiby. Velikostí obec náleží do kategorie malých obcí s počtem asi 900 obyvatel, přičemž jejich počet pozvolna stále klesá. Naše vesnice vznikala jako osada v četných zákrutách řeky Moravy již dávno před tím, než uvádí písemné zprávy z roku 1131. Nejstarší dějiny obce osvětluje do jisté míry i její poloha. Leží na pravém břehu řeky Moravy, v místech, kde řeka tvořila meandry, jimiž byla obec obklopena z východu, jihu a částečně i ze severu. Toto předurčuje, že hlavním povoláním v obci byl rybolov. Ze starých listinných zpráv poznáváme, že počátkem 13. století nebylo velkého rozdílu mezi povoláním občanů Kostelan a povoláním lidí z okolních vesnic. Vždyť i na Kostelany se vztahovalo darování biskupských desátků z plodin a z dobytka, které se souhlasem olomoucké kapituly odstupuje klášteru velehradskému r. 1220 olomoucký biskup Robert. Zmínku o Kostelanech jako rybářské vesnici uvádí listina Přemysla Otakara II z r. 1258, kdy rybolov v přírodních vodách tekoucích i stojatých byl velmi důležitým zdrojem po stránce hospodářské - byly Kostelany takřka jediným dodavatelem ryb, které byly důležitou potravou po celý rok. Ryby bývaly častým jevem na jídelníčku lidí, pobývajících poblíž tekoucích vod, zejména v době postní.dá se, že rybářské povolání velké části obyvatel naší dědiny rozhodlo o nejstarších dějinách tj. o její příslušnosti nejdříve ke kostelu ve Starém Velehradě a posléze o připojení ke klášteru velehradskému. Církevní ústavy nemohly dobře existovat bez pravidelně organizovaného přísunu říčních ryb. Bez nich nemohly být ani jednotlivé farní kostely v okolí. Rybolov se provozoval ve všech osadách při řece Moravě, ovšem ne vždy ve stejné intenzitě. Dominantní úlohu tu sehrála obec Kostelany, neboť provozování se stalo významným rysem všech obyvatel - s jeho věhlasem se setkáváme i na obecní pečeti. Součástí tohoto emblému je loďka s postavou rybáře zatahující síť.

Rybolov v okruhu obce byl podle všeho zvláště významný - neboť tři velké zákruty mezi Starým Městem a Kostelany byly místem, v němž se zdržovaly ryby domácí i cizí, dunajské i černomořské, které k nám připlouvaly za účelem tření.

Říční rybolov kostelanský se udržel ve své slávě po další století i když mnohokrát byl předmětem sporů ze strany sousedů i vrchnosti. Přesto říční rybolov udržel svůj význam i po celé 18. století. Když došlo k rozšiřování rybníkářství, sláva říčního rybolovu postupně upadala. Přesto jeho obliba v širších lidových vrstvách se poměrně udržovala. Největší zlom do rybaření vnesla vlastní regulace toku řeky Moravy a také zřízení umělých překážek v řečišti, kdy táhnoucí hejna ryb od Dunaje k nám ztratila klidová místa pro pohodlné tření.

Podnět k úpravě říčního toku Moravy daly stížnosti na katastrofální rozsah pravidelných a ještě více nepravidelných povodní. Jejich škodlivost narůstala zejména tenkráte, docházelo-li k nim v době vegetační t.j. koncem jara, během léta a nebo časně na podzim. Tenkráte moravní záplavy ničily nejen výsledky namáhavé práce na polích a lukách, nýbrž i sama lidská obydlí. Nebezpečí záplav nebylo tehdy však v každé době stejné. Pravidelným zjevem, objevujícím se takřka vždy na jaře a na podzim, byly záplavy od doby vrcholného středověku. Souviselo to jednak s vyšším množstvím srážek ve střední Evropě, jednak s prosvětlením lesů v pohraničních horách.

Od konce 18. století se však moravní záplavy pod Hradištěm stávaly vážným nebezpečím. Přispělo k tomu rušení rybníků na střední Moravě, které byly v období svého trvání výbornou plochou retenční pro zadržování nadbytečných srážek. Nepříznivý vliv na vzrůstání moravních záplav měli také úpravy moravních přítoků. V důsledku toho nedocházelo k žádnému zadržování vodního přívalu, tím se na Moravě zvyšovala prudkost toku a přinášela tak katastrofálnější účinky vodních přívalů pod Hradištěm.

Teprve regulace Moravy, zahájena v roce 1912 péčí země moravské, zbavila obec povinnosti udržovat hráze a umožnila lepší zužitkování orné půdy. Regulační práce začaly od bývalého vyústěni Zlechovského potoka pod „Krouhami“, odtud bylo vyhloubeno nové moravní koryto, které mělo umožnit rychlejší odtok vody a zbavit tak Kostelany nebezpečí zátop v době nenadálých přívalů. Důležitým ochranným faktorem bylo zvýšení pravobřežní hráze od obce a vytvoření odlehčovacího území na straně druhé tzv. POLDRU.

Mimořádné záplavy z roku 1997 dokonale prověřily navržený systém ochrany obce, ale nadměrné množství záplavových vod si nalezlo nejslabší místo úplně jinde než se očekávalo. Protržením hráze Zlechovského potoka došlo k zaplavení obce ze severní strany a voda zaplavila na 60 ha půdy a přes 50 rodinných domů. Občané utrpěli značné škody na svém majetku, úrodě, ale hlavně narušená psychika otřásla jejich zdravím. Do dnešního dne lze pozorovat na povodní postižených občanech panický strach z deště, neboť neustále chodí sledovat zvyšující se hladinu na řece Moravě.

Je třeba připomenout také bohatou kulturní činnost v obci, která se opírala o Osvětovou besedu a skromné začátky čtenářského spolku, kdy dokázali uskutečňovat amatérské divadlo složené z místních ochotníků a režisérů - což bylo poplatné své době. Až se podmínky enormně zlepšily postavením kulturního domu, tak iniciativa poklesla natolik, že v současné době můžeme o této činnosti zlatého věku mluvit v době minulé, neboť čtenářský spolek po stoletém trvání neexistuje. Významným dědictvím obce je kostel sv. Floriána s farní budovou. Budova je v současné době značně poškozena. V období komunistického útlaku byla zdejší farnost donucena prodat budovu státu. Okresní archiv zde zřídil depozitář. Došlo k úplné devastaci, vyloupeno bylo také vybavení interiéru, zejména nádherná kachlová kamna.

Významné dominanty v obci dotváří budovy mateřské školy, kulturní dům, sportovní areál, budova radnice a také v okrajové části obce farma zemědělského družstva.

V roce 1913 byla započata výstavba mostu přes řeku Moravu s dokončením až po první světové válce v roce 1921. Tento most se stal pro obec důležitou spojnicí rozděleného katastru. Tím se odstranil kocáb s převozníkem, který zajišťoval převoz dobytka na pastviny a povozy na obdělávání polí a udržování lesa. V roce 1997 byl tento most prohlášen Ministerstvem kultury ČR kulturní památkou.

Každoročně se zde pořádají Slovácké hody s právem. Hodoví stárci se svým právem a s celou chasou navštíví slavnostní tedeum v místním kostele. Poté se shromáždí před budovou radnice, kde jim starosta obce slavnostně povolí hodovou zábavu. Pod hodovým právem za doprovodu dechové hudby pokračují průvodem po dědině a večer pak v sále kulturního domu.

Naše obec je spoluzakladatelem „Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu“, jejímž cílem je zprovoznění tohoto významného vodního díla a také podpora rozvoje turistiky v jeho okolí. V rámci projektů agentury je v obci zřízena výstavka expozice rybářství.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie