Valašská Senice (obec) [7999]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Valašská Senice leží v severovýchodní části zlínského kraje, asi 16 km jihovýchodně od Vsetína. V katastru obce pod Makytou pramení říčka Senice, která se nedaleko Vsetína vlévá do Vsetínské Bečvy. Střed obce leží v nadmořské výšce kolem 540 m n.m., nejvyšší výšky dosahuje na vrcholu Makyty (923 m.n.m.). Východní část katastru obce hraničí se Slovenskou republikou. Charakter okolní krajiny silně ovlivnila valašská pasekářská kolonizace v 16. století, která vedla ke vzniku hodnotné a vyvážené kulturní krajiny s rázovitou lidovou architekturou. Typické je střídání pastvin s lesními porosty, dlouhých úzkých údolí s hřebenovými partiemi, ze kterých jsou daleké výhledy do kraje. O výjimečných přírodních hodnotách zdejší vyvážené kulturní krajiny svědčí i to, že celý katastr obce leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Valašská Senice je členem dobrovolného Sdružení obcí Hornolidečska, k jehož hlavním cílům patří rozvoj infrastruktury turistického ruchu. Máme zvlášť příhodné podmínky pro letní i zimní turistiku v klidném prostředí valašských kopců. V každé z obcí našeho Sdružení najde návštěvník ukázky valašské lidové architektury, folklorní tradice, kulturní nebo přírodní zajímavost. Na serveru "Hornolidečsko" má proto svou webovou stránku také Valašská Senice.

Jméno obce je odvozeno od názvu říčky Senice, připomínané už v roce 1261 kastelánem Smilem ze Střílek. Senice jako osada je uváděna koncem 15.století, kdy spolu s Petrovskou (dnes Francovou) Lhotou, již zaniklou osadou Zubrůvkou a Pulčinami patřila k hradu Pulčiny jako samostatné léno. Od r.1549 bylo toto léno začleněno do panství brumovského.

V r.1517 byli na Senici jen tři usedlíci. Obyvatel postupně přibývalo, trpěli však častými vpády z uherské strany hranice. Nejničivější byly turko-tatarské vpády na Moravu v r.1663. Po největším z nich byla Senice zcela vypálena a většina obyvatel zabita nebo odvlečena do otroctví. Nedaleko vsi v té době tábořilo na 17000 Turků.

Od roku 1710 patřila Senice spolu s malou částí Francovy Lhoty (Dvořisko) hraběti Waldorfovi v Hošťálkové. Lidé na Senici se živili jednak zemědělstvím, které v horských oblastech sotva stačilo k obživě, ale také výrobou šindele, pletením vlněných valašských punčoch a prošíváním podešví pro výrobu papučí ve Valašských Kloboukách. Vzhledem k tíživým hospodářským poměrům emigrovala na konci 19. a počátku 20.století řada občanů do Ameriky.

V létech 1939-1945 zde byla posádka německé pohraniční stráže, kasárna byla ve vesnici a na Mikulínově vrchu. Během války zahynulo v koncentračních táborech 5 senických občanů. Po válce odešla část obyvatel obce osídlovat pohraničí. Po roce 1945 bylo v obci postaveno nákupní středisko, koupaliště, kulturní sál, hřiště, dvě rekreační střediska aj. Podrobněji o budování obce pojednává kapitola Výstavba v obci. V roce 1976 byla v naší obci zrušena základní škola a od té doby žáci navštěvují základní školu v sousední Francově Lhotě.

Jméno naší obce se v průběhu let v různých pramenech uvádělo různě: Seminku (1504), Srninku (1521), Jesenici (1530), Senitzy (1573), Senytze (1670), Senitz (1718), Senice (1846), Valašská Senice (od 1. ledna 1925). Název je zřejmě odvozen od přídavného jména sěnná, senná, tj. louka nebo stráň, kde se sklidilo hodně sena.

Do roku 1849 patřila Valašská Senice do Uherskohradišťského kraje, od r. 1850 byla součástí politického okresu Uherský Brod, v letech 1949 - 1960 součástí okresu Valašské Klobouky. Od roku 1960 až do zrušení okresů patřila do okresu Vsetín. V letech 1980 - 1990 byla Valašská Senice připojena k sousední Francové Lhotě a po roce 1990 je opět samostatnou obcí.