Študlov (obec) [7995]

Študlov leží v údolí potoka Dúbravka asi 3 km na jih
od Horní Lidče.
Malá obec s pětisty obyvateli je obklopena ze tří stran výběžky Bílých Karpat – kopci Požárem, Hrádkem a Stráží.
Nejvyšším místem katastru je Končitá s nadmořskou výškou 817 m n. m.
Na katastru o rozloze 945 hektarů se nachází také nejjižněji položené místo našeho okresu – místo, na kterém se střetávají hranice Slovenska spolu s hranicemi bývalého Severomoravského a Jihomoravského kraje.

1422
První písemná zpráva o Študlově se uvádí poprvé v roce 1422, kdy král Zikmund zapsal Miroslavu s Cimburka na Půlčíně vsi Bylnici, Štítnou, Malý a Velký Lačnov a Ščudlov k panství brumovskému.
Na místě je tady poznámka o vzniku názvu obce.
Ščudlek bylo v tehdejší době lidové označení toho, kdo se v dané oblasti usadil jako první. V souvislosti s ním se toto jméno pro obec zachovalo natrvalo.
Historickým vývojem se název přeměnil na nynější Študlov.

1503

Další historicky doložená písemná zpráva připomíná osadu Ščudlov roku 1503 při prodeji hradu brumovského od koruny královské.
Tehdejší panovník, král Vladislav, prodal panství Janu Lomnickému z Meziříčí.

V této době k velmi rozsáhlému panství brumovského náleželo mimo jiné hrad a město Brumov, městečko Štítní, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Překaz, Ščudlov, Střelná, Senínka, Horní a Dolní Lidečko, Půlčín, Lačnov a zámek Hrádek.
Toto poměrně rozsáhlé panství v následujících letech několikrát změnilo majitele.

Asi v polovině 17. století došlo u původního brumovského panství k rozdělení na tři díly-Brumov, Haluzice a Návojná.
Ščudlov připadl k dílu návojskému a patřil k němu až do roku 1848.

1805-1922
V této době byl majitelem panství návojského rytíř Wolfgang Manner a jeho manželka Barbara Šiková.
Tento rod se udržel až do roku 1945.
Přestože ves neležela na příjezdových ani sjízdných cestách, stávala se často cílem nájezdů Tatarů a v pozdější době Kuruců.
Při ničivém nájezdu Tatarů byly podle dochovaných kronik zabity 4 lidé, vypáleno 5 domů, ukradeno 5 koní, 3 krávy a 191 ovcí.

Téhož roku se poddaní vzbouřili proti vzrůstajícím poddanským povinnostem a zasáhlo proti nim vojsko.

Študlov býval chudou zemědělskou obcí a po polovině 19. století se velký počet obyvatel kvůli nedostatku obživy odstěhoval do zámoří.
V té době byla obec známá domáckou výrobou šindele a dřevěného zemědělského nářadí.

Smutná vzpomínka zůstala jako mnohde jinde na první světovou válku.
Na různé fronty narukovalo celkem 132 mužů, z nichž 16 už se nikdy nevrátilo.
Po zřízení protektorátu se v obce usídlili již 15. března 1939 němečtí „financi“, jako část jednotky patřící velitelství v Horní Lidči.
Totální nasazení v Německu postihlo 16 občanů obce. Konec 2. světové války začátkem května 1945, kdy válečná fronta šla mimo Študlov, už zastihl obec bez německých vojáků.

Hlavní silnice, vedoucí od Valašských Příkaz na Horní Výpustě, byla vybudována roku 1898 nákladem více jak 1,5 milionu korun.

Historické záznamy vzpomínají chválu občanů z tehdejší doby, že takových výdělku nebude ve Študlově do skonání světa.
První nákladní auto přijelo do Študlova po této silnici roku 1922.

1942-součastnost
Období po roce 1945 znamenalo největší růst obce, především po stránce výstavby nových domů a objektů pro veřejné účely.

Vzhledem k určité odloučenosti obce zde nikdy nebyl velké počet živnostníků. V tomto období byl v obci první krejčí, dva kováři, dva obchodníci se smíšeným zbožím, jeden hostinský, dva obchodníci se dřevem, jeden obuvník, pro něhož však živnost nebyla hlavním zdrojem obživy.

Historickou událostí století je možno napsat rok 1942, kdy byl do obce přiveden elektrický proud, byť ne do celého katastru.
Za zmínku stojí, ve kterých domech nejdříve rozsvítili: ve škole, obecní kanceláři, hospodě, u starosty obce, prvního radního, kováře, na finančním a u obecního policajta.

V tomtéž roce bylo do obce přivedeno telefonní vedení a v hospodě u Vašičků byla umístěna hovorna.

V průběhu posledních desetiletí bylo vybudováno veřejné osvětlení, dostavěn most na Horní Výpustě, V roce 1973 kulturní dům (dnes mimo jiné sídlo obecního úřadu), koupaliště, v roce 1977 nákupní středisko Jednoty, dále autobusová točna a čekárna se zastávkou.

Nové zbrojnice se dočkali i hasiči. Bylo vybudováno sportovní hřiště včetně sociálního zázemí a zřízen byl i lyžařský vlek na Příkré.

Velký rozvoj zaznamenal Študlov v průběhu 90. let. Dva roky po sametové revoluci se místní občané rozhodli vybudovat vlastní kostel.
Akce, která byla financována hlavně z veřejné sbírky, přišla na 3,5 milionu korun. Katolický svatostánek pojmenovaný po sv. Matouši vysvětil 8. října 1994 olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Po dokončení kostela začaly Študlovští s dostavbou budovy u fotbalového hřiště.

Ta se začala budovat už za minulého režimu. V roce 1992 byla vybudována hrubá stavba. Ale pak se však práce zastavily. Práce se znovu rozjely až v roce 1994 a podle úplně jiného projektu. Původně měla v budově fungovat klubovna a v suterénu šatny.
Tehdejší radnice se však rozhodla upravit původní střechu a v jejím podkroví zřídit tři bytové jednotky. Místo klubovny začala v patře připravovat prostory pro turistickou ubytovnu, suterén zůstal fotbalistům.

Celá stavba přišla asi na 3 miliony korun, dalších 3,5 milionu korun bude stát plánovaná závěrečná fáze projektu, výstavba u víceúčelového hřiště.

V devadesátých letech obec stihla ještě vybudovat vodovodní a plynovodní síť. Obě stavby si s obecní pokladny vyžádaly přes 10 milionů
korun. Část peněz se sice obci vrátilo prostřednictvím dotací, i tak se však musela zadlužit.

V posledních letech se z peněz EU postavilo víceúčelové hřiště a proběhla rekonstrukce hasičské zbrojnice spočívající ve výměně střechy z rovné na sedlovou a uteplení prvního patra zbrojnice.

V obci pracují organizace hasičů, zahrádkářů, myslivecké sdružení a sportovní organizace Sokol.

František Tvarůžek, starosta obce Študlov

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie