Krásná Hora nad Vltavou (město) [7875]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Krásná Hora nad Vltavou má 1096 obyvatel a spadají pod její správu tyto části: Hostovnice, Plešiště, Tisovnice, Krásná Hora nad Vltavou, Podmoky, Vletice, Krašovice, Proudkovice, Vrbice, Mokřice, Smrčí, Zhoř, Mrázova, Švastalova Lhota a Žákovec.

Krásná Hora byla založena na planině pod vrchem Strážník (522 m n.m.), který býval důležitým strážním místem na župní hranici (od 10. století velké župy kamýcké). Název města je odvozen od původní činnosti, dolování antimonu a zlata (červená krásná ruda - hora v původní slovanštině důl). Přídomek "nad Vltavou" byl zaveden v roce 1907, aby byla vyloučena záměna s dvěma dalšími stejně nazývanými obcemi v Čechách.

Přesné datum založení obce není známo, je však známo, že již počátkem 14.století se u Krásné Hory dolovalo zlato, z něhož král Jan Lucemburský dal razit zlaté mince. Osada však byla asi již dříve - asi koncem 13.století, kdy se zde těžilo zlato rýžováním. Doly u Krásné Hory a u Pomuk (nynějších Podmok) náležely České koruně a Krásná Hora je za krále Jana Lucemburského připomínána mezi horními městy v Čechách.

Město získalo řadu privilégií, které potvrdili další panovníci: Karel IV. (1351), Jiří z Poděbrad (1458), král Vladislav (1479) a posléze Ferdinand I. (1538).

Od poloviny 16. století nastaly pro Krásnou Horu důležité změny, které byly i počátkem postupného úpadku města. Od roku 1554 přestává být Krásná Hora královským městem, krásnohorští ztrácí vzácné výsady a práva a stávají se poddanými robotníky. Roku 1562 prodal Ferdinand I. zdejší doly Kryštofovi Silberovi, což mělo za následek úpadek dolů, zchudnutí města a celkový úpadek dovršila 30.letá válka. Krásná Hora měla pak celou řadu vlastníků.

Dolování ve 30.leté válce zcela zaniklo. Teprve na začátku 18.století se zahajují pokusy o nové dolování a to mezi roky 1700 až 1712. V roce 1839 byla založena šachta Václavka (v blízkosti Milešova), roku 1859 šachta Anna, v blízkosti šachty Václavka. V roce 1867 byl objeven zlatonosný kyz na vrchu Strážníku. Prvním významnějším podnikatelem v těžební činnosti byl Josef Vang z Kňovic, který koupil šachty Václavku a Annu a založil důl Kateřinu severozápadně od Krásné Hory v Jamném.

V roce 1871 byl nucen Vang všechny doly prodat Emanu Kittlovi z Prahy (otec Emy Destinové), který založil šachtu Jindřišku u Proudkovic (hloubka 285 m), Marii západně od Krásné Hory (hloubka 156 m), důl zvaný "Nová šachta" 700 m od dolu Marie (150 m), důl Otto v samotné Krásné Hoře (134 m) a nejposledněji roku 1900 byl založen důl Puš asi 500 m východně od Krásné Hory. U dolů Jindřiška a Marie byly vybudovány úpravny rudy.

Až do roku 1884 se těžil v okolí Krásné Hory pouze antimon, potom i zlato. Největšího rozkvětu dosáhly doly roku 1881, kdy zde bylo zaměstnáno 700 horníků a měsíčně se těžilo 1200 centů antimonu, 24 kg amalgamu a rýžovaného zlata, 25 centů kyzu, jenž obsahoval v každém centu 150 gramů zlata.

Charakteristickou siluetu Krásné Hory vytváří radnice s radniční věží a kostel sv. Mikuláše. Vznik kostela není přesně znám, pravděpodobně byl založen některým z opatů bílého řádu premonstránského v klášteře milevském, kterým Václav II. postoupil roku 1285 patronátní právo v Kamýku i v Krásné Hoře. Kostel zde stál již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v děkanátu vltavském. Z městských památek je nutno připomenout opis privilegie krále Jana Lucemburského a vzácné originály výsaních listů Karla IV. z 11.ledna 1351, krále Jiřího z Poděbrad z 10.prosince 1458, krále Vladislava z roku 1479, krále Ferdinanda I. z roku 1538, privilegia císařovny Marie Terezie z roku 1744, císaře Josefa II. (1797) k odbývání výročních trhů. Listiny jsou uloženy v okresním archivu v Příbrami. Od roku 1789 má město obecní kroniku.