Číhalín (obec) [7681]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

První doložená písemná zmínka pochází z roku 1538, kdy se o obci Číhalín píše v knize sirotčí, kde se uvádějí platby k sirotčí pokladně. Obec Číhalín patřila do majetku třebíčského kláštera, později třebíčského velkostatku. Na začátku česko-uherské války (1468) byl zničen třebíčský klášter a jako válečnou kořist ho získal Zdeněk ze Šternberka (včetně území Číhalína). V roce 1490 získal Třebíč jako válečnou kořist Vilém z Pernštejna. V roce 1556 získali Třebíč do majetku Pernštejnové – byl sepsán urbář (sepsáno i území obce Číhalín). Pozdější majitelé třebíčského velkostatku byli Burian Osovský z Doubravice, Smil Osovský z Doubravice, Kateřina z Valdštejna a Valdštejnové pak drželi panství až do roku 1945. Už od středověku se v Číhalíně nacházely 2 manské dvory. Manové byli svobodní vazalové, jejichž úkolem bylo v případě potřeby bránit třebíčský klášter. Dle písemností (urbáře) patřil jeden manský (asi dům č.p. 1 a pozemky v jeho okolí) dvůr v roce 1556 Havlovi Hejlů, po něm v roce 1573 Šimonovi Hejlů a v roce 1654 Matěji Štávovi. Po Matěji Štávovi patřil grunt od roku 1749 Janu Růžičkovi. Tento manský grunt byl 4.1.1768 rozdělen mezi Jana Růžičku a Václava Procházku. Po Janu Růžičkovi byl„poloviční bývalý pustý manský dvůr“ odevzdán Matouši Bumbovi. V roce 1769 držel tento manský dvůr Matouš Chlumský (platil dluhy za Procházky) a v roce 1774 Jan Sochor (koupil podíl na gruntu od Procházky). Druhý manský dvůr patřil v roce 1556 Janu Peštálovi, v roce 1573 Trojanovi Peštálů. Po něm dvůr v roce 1629 vlastnila Peštálka vdova. V roce 1654 grunt držel Vít Peštál. Kdokoliv, kdo kolem roku 1556 šenkoval v obci pivo, byl povinen odvádět bečku soli.

V roce 1629 odváděl platbu z lázně Žezulka. V tom samém roce platila Peštálka – vdova z vinohradu. V roce 1786 bylo v obci 37 rodin. Od roku 1806 43 rodin. Půdorys obce měl v minulosti podobu nepravidelného čtyřúhelníku, kdy jednotlivá stavení stála štíty směrem do středu obce. V dolní polovině návsi se nacházel rybníček. Mezi lety 1764-1783 (I. vojenské mapování) je rybníček s hrází umístěnou směrem na Přibyslavice zakreslen pod křižovatkou cest ze směru od Červené Lhoty a od Račerovic pokračující cestou směrem do Přibyslavic, okolo kterého jsou zobrazena stavení. Dle vyprávění se jakýsi větší rybník nacházel zhruba pod domy č.p. 29, č.p. 33 a č.p.35, s tím že pozemky pod domy č.p. 54, č.p.62 a jejich okolí byly pod vodou. V roce 1835 byla necelá polovina stavení kamenná, ostatní stavení byla dřevěná (roubená). Obec Číhalín v minulosti patřila a dodnes spadá pod nedalekou římskokatolickou farnost v Červené Lhotě, kde se nachází farní kostel zasvěcený sv. Vavřinci a hřbitov.