Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Samšín (obec) [7417]



Obec Samšín najdete 5 km severovýchodně od Pacova, mezi Hořepníkem a Pacovem.

V obci žije trvale 172 obyvatel. Do obce se dostanete sjezdem ze silnice II. třídy číslo 129, se kterou obec přímo sousedí. Od autobusové čekárny, která je přímo naproti sjezdu do obce je nádherný výhled na vrch Stražiště a na sousední obec Velkou Chyšku. Samšín díky svému upravenému prostranství a opraveným domům působí příjemných dojmem, který by jistě do budoucna mohl být využitelný k rozvoji venkovského cestovního ruchu. Obec se pyšní tradiční kruhovou návsí s kapličkou, vodní nádrží a prodejnou smíšeného zboží uprostřed. Z historických památek najdete na návsi opravenou kapličku. K obci patří také místní část Přáslavice, která je od Samšína vzdálena cca 2 km na východ. Ze zájmových spolků funguje v obci Sdružení dobrovolných hasičů. V dnešní době pracuje část obyvatel v zemědělství, většina však dojíždí za prací do Pacova, Hořepníka, Lukavce či Pelhřimova.

Historie

Ves Samšín se poprvé uvádí v urbáři Oldřich z Rožmberka, který pochází z doby před rokem 1373. Zde je uveden ve formě Sampschin a měl rozlohu 16 lánů. Z každého lánu platili místní sedláci úrok 80 grošů. Samšín je v rožmberském urbáři uveden přesto, že do državy tohoto rodu nepatřil. Vlastnilo ho proboštství Všech svatých na hradě pražském, jehož představeným byl Petr z Rožmberka, bratr a byl Oldřichem ohospodařován.

Roku 1437 si Samšín zapisují do svého vlastnictví vyšehradští kanovníci. Stal se tak „zbožím duchovním“. Dne 7. března 1530 ho prodal král Ferdinand I. Rytíři Václavovi Robmhápovi ze Suché, pánu na Pacově. Od té doby byl Samšín součástí pacovského panství až do zrušení patrimoniální správy roku 1849.

Farností spadala ves Samšín vždy pod Pacov. Z farních desátků, sepsaných v obilním rejstříku, známe jména samsonských hospodářů v roce 1636. Největšími sedláky byli: Žmolek, Čížek, Dvořák, Kuklík a Fara. Ti měli pět čtvrtí lánu polí. Z nich odváděli pět věrtelů žita a pět věrtelů ovsa. Dalšími většími hospodáři byli: David, Vlk, Koranda, Zajíc a Brotánek. Nejmenším hospodářem byl Šedina.

V době sepsání zemského katastru berní ruly, byl pánem na Pacově známý válečník pobělohorské doby Zikmund Myslík z Hyršova. Roku 1654 byli tedy v Samšíně sedláci: Jiří Papež, Jan Pudil, Jiří Fara, Jiří Stavský, Tobiáš Čížek, Jan Kovanda a Martin Novotný. Sedláky nově usedlými byli Šimon Dvořák a Jan Stehlík. Rolníkem „na živnosti zkaženým“ byl Václav Kuklík. Po pustošivých válkách zůstaly ve vsi ještě čtyři pusté grunty: Zymolkovský, Brotánkovský, Volovský a Sadimovký. Největší hospodářství měli Jří Papež a Tobiáš Čížek. Berní komise o samšínských hospodářích napsala: „Tito jeden druhému na pomoc tak prostředně obstáti mohou. Půda hubená žitná.“

Obyvatelé Samšína jsou jmény zachyceni i jako zpovídající se dne 3. a 4.3.1659 na Zelený čtvrtek a Velký pátek v pacovském kostele sv. Michaela. Dochovaný Seznam udává „osoby obého pohlaví“. Ze Samšína jsou jako renitenti uváděni:

Jan Zajíc, Doudová vdova, Pavel Číže se syny Václavem a Pavlem, Kateřina Dvořáková, Jan Kovanda, Václav Kucík (má byt Kuklík), Dorota děvka pana Martina, Jan pacholek Zajíců, Matěj pohůnek Novotného, Jan Pudil a Eva děvka, Matěj Vlk, Alžběta Vlková, Dorota manželka Čížka, Jiřík Fára, Alžběta Volíka s dcerou, Matěj Novotný, Dorota Fárová, vdova, Kateřina Miklíková, Stibral pasák z dvora Hrádku, Volský, Václav ml. Fára, Dorota manželka Jiřika Fáry, Eva manželka Jana Pudila, Šimon dolejší Dvořák.

Josefinský katastr z roku 1785 uvádí též pomístní samšínská jména: Obecní plac, U krámů, PlPlaňky, Vinohrádek, Hažlejch, U hruštiček, U bílku, V hranicích, U Písku, Vlčice.

Stabilní katastr z roku1830 uvádí na samšínských usedlostech tyto hospodáře:

Čp. 1 – Tomáš Mourek řečený Valský

Čp. 2 – Jan David řečený Šedina

Čp. 3 – František Dvořák řečený Fara

Čp. 4 – Martin Kuklík

Čp. 5 – Josef Pudil

Čp. 6 – František Kudrna řečený Brotánek

Čp. 10 – Josef Dvořák

Čp. 12 – Matěj Zajíc

Čp. 13 – Vojtěch Kovanda

Čp. 14 – Jakub Čížek

Čp. 15 – Jan Vlk

Ćp. 16 – Jan Zmolek

Čp. 17 – Václav Novotný

Čp. 18 – Josef Kubát řečený David

Čp. 25 – Matěj Čížek řečený Liška

Čp. 26 – František Rohlíček řečený Pacovský

Čp. 30 – Jakub Čížek

 

Ostatní stavení byly domky, ve kterých bydleli nádeníci, domkáři a nebo řemeslníci. Například v čp. 7 žil krejčí Josef Hošek. Čísla popisná 19 a 20 patřila samšínské obci.

V době sepsání Stabilního katastru (1830) patřil Samšín jako součást pacovského panství Náboženskému fondu, který vznikl ze zrušených duchovních panství (v tomto případě karmelitánů).

Popis pacovské farnosti z roku 1862 uvádí v Samšíně 34 domy, ve kterých žilo 287 českých obyvatel. Ze Samšína chodily děti do pacovské farní školy. Roku 1910 bylo v Samšíně již 38 domů, ale počet obyvatel poklesl na 246.

Mezi nejstarší rodiny v Samšíně pochází rodina Vlkova na čp. 15. V nejstarší pacovské římskokatolické matrice (vedené od roku 1636) je zápis z 20. března 1639, kde je křtěna Alena, dcera Jiříka Vlka a jeho ženy Salomeny ze Samšína. Z tohoto rodu pocházel i regionální písmák Josef Vlk (+1997), autor mnoha prostých, ale krásných básní o Vysočině. Ještě ve svých 91 letech sepsal báseň, v níž vyjádřil lásku k Vysočině a rodnému Samšínu:

 

Moje Vysočino,

krásná a milená,

rád se na tě dívám

z vesničky Samšína.

 

Dojat tvou krásou

vlhne mi očí hled,

ty jsi moje láska,

ty jsi můj celý svět.

 

Tvoje šumné háje,

potůčky bublavé,

zahojí, utiší

srdíčko bolavé.

 

Vrchy, lesy, stráně

k nebi se vznáší výš,

útulné vesničky

tulí se k sobě blíž.

 

Posvátně unesen,

na můj kraj se dívám,

píseň nejkrásnější

Vysočině zpívám:

Kde domov můj,

kde domov můj.

 


Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku     Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Samšín (obec) Pelhřimov



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)