Drahonice (obec) [7054]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Naše obec se nachází v jihočeském kraji, zhruba v polovině vzdálenosti mezi městy Vodňany a Strakonice, na křižovatce silnice č. I/22 a silnice č. 140, spojující Bavorov s Pískem.

Z nejstarší historie V kronice obce Drahonice se uvádí: "Dle výňatků z knížecích archivů mívali páni na Drahonicích ve svém znaku "střelu" a byli spřízněni s pány ze Strakonic, z Kremže a s pány Bavory z Bavorova. Roku 1374 stvrdil Onšo z Wihlavy, že Vyšehradský probošt Jan prodal bratřím Jarošovi a Rackovi ze Štěknů vesnice Drahonice a Sivkovice. Roku 1409 a 1419 jmenuje se v službě Rožmberské Račko Ondraž (Racek Ondráč) z Drahonic, purkrabí na Hluboké. V roce 1427 uvádějí se bratří Jan a Racek na Drahonicích. Roku 1443 až 1447 patřily Drahonice Jaroši z Drahonic, jenž na tvrzi Božejovicích sídlil a který se za nepokojů, jaké v zemi za Jiřího z Poděbrad panovaly, pálením a loupeží vyznamenával. Jaroš z Drahonic byl na počátku válek husitských ve službě u pana Oldřicha z Rožmberka, později po roce 1420 od tohoto odešel a na Bechyni a Riesenburce sloužil. Později vystavěl si tvrz v Božejovicích, kde ale nějakým způsobem nepochodil s velkopřevorem Strakonickým Václavem z Michalovic, kterého Jaroš nepřestával opilcem naříkati a všude rozhlašoval, že se zrádným křížem chodí, aby pro jeho špatné skutky čert k němu přístupu neměl apod. Takové nařčení mělo za následek, že velkopřevor Strakonický společně s Ulrichem z Rožmberka tvrz Božejovickou r. 1443 obléhal a dobýval. Jaroš z Drahonic, nemoha se v ní déle udržeti, ji zapálil a do Vodňan uprchl, kde ochrany došel a přidal se ku straně Táborské. Velkopřevor zbořil tvrz úplně, při čemž nalezl tam přístroje ku ražení falešných mincí uherských, zlatých, míšenských, grošů, trojníků vídeňských aj. Falšování mincí Jarošem z Drahonic nyní velkopřevor po celé zemi rozhlašovati dal. Obvinění to ale Jaroš na se připustiti nechtěl, ale spíše velkopřevora obviňoval. Roku 1445 uzavřen konečně mezi Ulrichem z Rožmberka a Jarošem z Drahonic mír. Jaroš z Drahonic musel zemříti asi kolem roku 1449, neboť téhož roku paní Kateřina, vdova po něm znova vystavenou tvrz Božejovickou, kterou pan Oldřich z Rožmberka opět rozbořil, prodala Předborovi z Radejšína. Tento tvrz znova vystavěl, pevnými baštami obehnal a jako jeho předchůdce po celém okolí loupil a pálil. Napotom přešly Božejovice v majetek pánů z Mladějovic, poté Mikuláši Divišovi Radkovci z Mírovic na Drahonicích. Po letech pak koupil Drahonice kníže Ferdinand ze Schwarzenbergů."

První zmínky o naší obci pochází již z 1. poloviny 13. století. Nejstarší dochovanou stavbou je v obci dvoupatrová válcová věž s pozůstatky hradeb - původně součást tvrze pánů z Drahonic. V její těsné blízkosti stojí zámek, který nechal postavit Adam, kníže Schwarzenberg. Dominantou typicky jihočeské návsi s rybníkem je kaple Panny Marie a nechybí ani hospodářská stavení zdobená selským lidovým barokem.