Lipanská mohyla - Nedaleko města Kouřimi, mezi Kolínem a Českým Brodem se nachází místo, které se stalo osudným husitům. Na počest a pamět tragického konce husitských polních vojsk, která byla vylákána purkrabím Krchlebcem ze svých pozic za vozovými hradbami a ti se pak stali snadnou obětí pro panské jízdy. Rozhodující byly boje v oklí dnešní hlavní silnice (Na Záhoří), kdy byla definitivně zničena husitská vojska. Padl zde kněz a vojenský vůdce Prokop Holý. Zde jako symbol bitvy, která se na těchto místech odehrála dne 30. května 1434 tu stojí na severním svahu Lipské hory lipanská mohyla postavená roku 1881. Je vysoká 10 - 11 metrů a jejím motem je tato myšlenka: "Kdož zastavíš se zde, zamysli se, kam vede nesvornost národa". Pomník je volně přístupný, je zde pěkný rozhled do kraje a autem se dá dojet až přímo k pomníku. U pomníku se od nepaměti scházel lid z blízkého i širokého okolí, konala se zde četná shromáždění lidu a s menším přerušením se zde lidé schází dodnes vždy poslední sobotu měsíce května.
V bitvě u Lipan proti sobě stanula husitská vojska a vojska panské jednoty. Husité o síle zhruba 10 000 a panská jednota 20 000 mužů. Proti husitům bojoval nejeden jejich bývalý stoupenec, kteří ale husitské hnutí opustili. Namátkou například Diviš Bořek z Miletínka, Přibík z Klenové, Petr Zmrzlík ze Svojšína (syn husitského pána Petra Zmrzlíka). Tím tedy nastala situace, že panská jednota znala vojenskou husitskou taktiku a používala i podobné zbraně jako oni. A proto se také stalo to, co se stát mělo... Husitské vojsko vedené Prokopem Holým zaujalo své pozice západně od vsi Lipany na Lipské hoře a postavilo tady svou obvyklou vozovou hradbu v šesti řadách, očekávajíce nepřátelský útok. Jenomže to vojska panské jednoty nepřekvapilo a jejich velitel zvíkovský purkrabí Mikuláš Krchlebec díky početné přesile dal postavit vozovou hradbu o jedenáctiřadovém šiku. Mezi 15. a 16. hodinou odpolední se pak dal celý panský vozový šik do pohybu a obě vojska na sebe začala střílet. A tady právě nastala velká taktická chyba husitského vojska.Z ničeho nic se vozový šik panského vojska zastavil, obrátil a dal na nečekaný ústup...
V první chvíli to opravdu vypadalo, že panská vojska ustupují a utíkají a proto husité otevřeli vozové hradby. V tom okamžiku se ale panská vojska obrátila na protiútok. Tím vznikla obrovská vřava mezi dvěma hradbami a jelikož měla panská vojska obrovskou přesilu, začal se boj vyvíjet v jasné panské vítězství. Aby tomu nebyl zadost - husitský hejtman Čapek ze Sán neuposlechl povelu Prokopa Holého, aby se svou jízdou zasáhl do boje a utekl z bojiště. V té chvíli ještě padla část panského vojska husitům do zad...
V nelítostném boji padli vrchní velitel husitských vojsk Prokop Holý, duchovní správce Prokůpek, kazatel Markolt ze Zbraslavic i hejtman táborské polní obce Zikmund z Vranova. Ti, kteří nepadli přímo v boji, s těmi bylo velmi krutě zacházeno...dokonce bylo ve stodolách u Českého Brodu upáleno na 900 husitů. Uniknout se podařilo jen několika husitským bojovníkům - Ondřejovi Keřskému z Řimovic, Janu Roháči z Dubé, Janu z Bergova, Sezemovi z Kunštátu... Svým známým se pak vzdali Jíra Ušatý, Mareš Kršňák, Petr Payne či Václav Koranda. Ušetřeni smrti snad zůstali jen sedláci z týlových složek...
Zajímavé na této bitvě je, že krátce před ní po posledních modlitbách začalo mírně pršet a tím se rozptýlil dým vzniklý předchozí neškodnou palbou obou stran. Tím pádem se mohl panské jednotě podařit manévr předstíraného ústupu. Každému, kdo toto bojiště s památnou mohylou navštíví a přečte si nápis na něm: "Ó místo bezmezného zármutku, přehořké slzy v proudech po věky tě budou omývat", určitě zamrazí v zádech. Na tomto památném místě by si měl každý uvědomit, kolik lidí už padlo ve válkách a různých bitvách - většina jich byla navíc zbytečných a předem prohraných...