V 11. století tu vzniklo rozsáhlé strážní hradiště, chráněné prameny řeky Moravy, při přechodu tzv. České cesty z Uher do Prahy; převzalo zřejmě funkci hradiště u Mikulčic. První zpráva k roku 1046 (falsum). V roce 1228, současně se založením města Hodonína, začala výstavba gotického hradu. Hrad i město náležely královně Konstancii, manželce krále Otakara I. V roce 1301 tu uherská delegace nabídla uherskou korunu Václavu II., roku 1372 zde byl dohodnut sňatek syna Karla IV. Zikmunda s uherskou princeznou Marií. Hrad byl důležitou Zikmundovou základnou, ale i roce 1431 jej ovládli husité a podnikali odtud výpravy do Uher. Na konci 15. století přešel hrad do šlechtických rukou. V 2. polovině 16. století páni z Lipé přestavěli původní hrad ve čtyřkřídlý renesanční zámek s vodním opevněním. Další barokní úpravy provedli v polovině 17. století Oprštorfové a ve 40. letech 18. století Lichtenštejnové. V roce 1762 koupil hodonínský velkostatek i se zámkem císař František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie. V roce 1787 zde zřízena tabáková továrna, zámecké stavby postupně odstraňovány; poslední zbytky zámku zanikly roku 1914 (erb pánů z Kunštátu z bývalého zámku dnes zasazen v továrním nádvoří). Původní vzhled si zachovaly hospodářské budovy proti tabákové továrně. V roce 1642 postavili Oprštorfové náhradou za tehdy poškozený zámek západněji na ostrově skromný přízemní barokní zámek. V roce 1746 za Lichtenštejnů přestavěn v jednopatrový barokní lovecký zámek, později sídlo hospodářských úradů hodonínského panství.