Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Třebom (obec) [6540]



 

Archeologické vykopávky potvrzují osídlení katastru dnešní obce již ve starší fázi mladšíku paleolitu - mousterienu. První písemná zpráva z r. 1349 uvádí povinnost obce platit městu Opavě za údržbu mostů a silnic. Při dělení Opravska v r. 1377 náležela Třebom Oldřichovi z Pelhřimova.

Od doby husitské spolu se sousední obcí Hradčánky tvořila jeden statek patřící drobným zemanům Bavorů, kteří užívali přídomek z Hradčan a Třebomi. Po nich následovali další majitelé jako r. 1485 Jaroš Kanka z Vřesovic na Třebomi, r. 1522 Filip Bystrický ze Stvolové na Třebomi, r. 1564 Lacek Ojíř z Fulštejna a r. 1567 Jiří Bernart Tvorkovský. Posledně jmenovaný majitel v Třebomi r. 1580 stavěl panský dvůr a k této stavbě nutil poddané k robotě při dodávkách dříví.

Celá obec si podala u opavského soudu na svého pána stížnost, že porušuje jejich robotní privilegia, která jim vydal Lacek Ojíř. Spor s majitelem statku sice vyhráli, ale s následujícími majiteli se znovu soudili. V roce 1582 získal statek hejtman knížectví opavského Jan z Vrbna na Hlučíně a po něm jeho syn Štěpán. Třebom tehdy měla 39 sedláků a 17 zahradníků. Po smrti Štěpána pak získal Třebom s Hradčánkami jeho příbuzný Jan ml. Bruntálský z Vrbna na Štemplovci, kterému pro účast na stavovském povstání byly všechny majetky konfiskovány.

Konfiskovanou Třebom s Hradčánkami dostal v r. 1621 řád německých rytířů. Jejich panování bylo bezohledné a vyvolalo vzpouru, po jejíž porážce se buřiči museli vzdát svých majetků a vystěhovat se. V r. 1699 byla všechna dosavadní privilegia poddaných zrušena. Podle katastru z r. 1721 v Třebomi měla vrchnost mlýn o dvou složeních, krčmu s výčepem, 166 achtlů piva /1 achtl = 5,85 l/, dvůr a rybník. Sociální rozvrstvení v r. 1738 vypadalo následovně: 37 sedláků - půllaníků, 3 sedláci - čtvrtlaníci, 15 zahradníků, 1 svobodný zahradník, 23 domkařů a 23 podruhů. I když obec náležela katolickému řádu, přesto ještě před vydáním tolerančního patentu si zdejší evangelíci v r. 1764 vystavěli modlitebnu díky pruskému záboru.

V r. 1708 vznikla v Třebomi škola, školní budova byla postavena v r. 1800. Stavba kostela sv. Jiří probíhala v letech 1781-1785. Panství řádu německých rytířů skončilo v Třebomi r. 1863 a obec převzal pruský stát. Po připojení k ČSR v r. 1920 byla Třebom z 38 obcí Hlučínska jednou čistě německou vesnicí. Měla rozlohu 934 ha, 760 obyvatel a 171 domů a stál zde ještě mlýn nazývaný "Větřáky". Po válce dle Benešových dekretů bylo cca 103 lidí odsunuto do Německa. Od 1.6.1975 byla obec přechodně připojena k Sudicím.


Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku     Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Třebom (obec) Opava



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)