V dobách dávno minulých sloužil Sendražský kopec jako "Zemská varta", na níž žili strážci dávající v časech nejistých kouřové signály do vnitrozemí.
Podle knihy Hrady a zámky kraje hradeckého sahá původ obce do 12. století, kdy byla založena tvrz, zvaná Sendraž po pánech Sendražských ze Sendražie. V místě dnešního osídlení si začali zakládat svá obydlí poddaní těchto pánů.
Roku 1338 obec skoro celá vyhořela.
Zbyšek Sendražský se snažil poddané podpořit, proto jim daroval dřevo na roubení nových obydlí a poskytl úlevu na robotě.
Jeho syn Ješek, který převzal po otcově smrti držení tvrze, statek natolik zadlužil, že se nakonec dostal pod správu hradu Krčín.
Roku 1546 tvrz Sendražská vyhořela a více se neobnovovala.
V letech 1548 – 1848 byla obec územní součástí Náchodského panství.
Od roku 1848 se Sendraž stala samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem.
Obyvatelé Sendraže se živili převážně zemědělstvím a tkalcovstvím.
Dařilo se i sadaření a včelařství.
V letech před 1. světovou válkou se v obci díky příhraniční poloze rozmáhalo i pašeráctví.
V roce 1937 byl do obce zaveden elektrický proud.
Silnice Nové Město nad Metují-Jestřebí-Sendraž-Mezilesí spojila tyto sídla v roce 1946.
Pravidelná autobusová linka po ní jezdí od roku 1951.
Kolektivizace zemědělství se nevyhnula ani Sendraži. Protože zdejší zemědělci odmítali založit zemědělské družstvo, zabralo JZD Mezilesí v roce 1958 část sendražských pozemků pod silnicí spojující obě obce. JZD Sendraž bylo založeno roku 1959.
V roce 1960 bylo sloučeno spolu s JZD Libchyně a JZD Jestřebí. Tento celek se v roce 1973 spojil s Mezilesím a Slavoňovem.
První sloučení z roku 1959 se týkalo také „národních výborů“, čímž obce Sendraž i Libchyně spadaly pod Jestřebí.
V roce 1990 se Sendraž opět stala samostatnou obcí.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
Sendraž (obec) | Náchod |