Nová Telib (obec) [6153]

Do obce Nová Telib přijedete mírným stoupáním na zalesněné návrší Chlum. Obec sama jak jméno napovídá-vznikla místo třicetiletou válkou zničeného osídlení, tvrze a dvora. Nynější obec Nová Telib byla tehdy ze starého sídla přenesena na nové místo.

Neznamená to ovšem, že stará historie byla zapomenuta. Nejstarší držitel původního sídla se písemně připomíná již r. 1378 a 1390. Místně se traduje, že stará telibská tvrz by mohla být na místě Staré hrady u Lhotek (východně od obce). Po úpadku v polovině 15 století tam byl před třicetiletou válkou (za Jindřicha z Bubna) zřízen z dosavadních dvorců panský dvůr a časem se na Telibi připomíná obora pro vysokou zvěř. Podle toho lze soudit, že hospodářská situace nebyla nejhorší. Po duchovní a kulturní stránce bylo Boleslavsko pod významným vlivem evangelickým a zvláště mladoboleslavského centra Českobratrské jednoty. Vývoj byl přerván bělohorskou bitvou a katastrofou třicetileté války. V roce 1653 se na Telibi připomíná pouze pustý poplužní dvůr a ovčín. Jako všude v Čechách při katastrofálním úbytku obyvatel i obyvatelstvo nově postavené vesnice muselo robotovat za zvýšených povinností. S hmotnou bídou se snoubila násilná rekatolizace, vyšetřování a stíhání nekatolíků za iniciativy na Boleslavsku a Sobotecku působících misionářů. Kraj byl 3x napaden morem (1640, 1647 a 1648). I za těchto nepříznivých poměrů se osada rozvíjela. R. 1863 měla 280 obyvatel a 42 domy, patřila k městysu Březno. Telibský statek měl rod Hohenlohe (později jej pronajímal, patřil mu zřejmě až do roku 1918). Rok Hohenlohe patřil k vyšší rakouské šlechtě (princ Konrád Hohenlohe-Waldenburg byl v roce 1916 rakouským ministrem vnitra). Obec řídil z pověření městyse osadní rychtář. Roku 1900 měla osada podle úředních pramenů 260 obyvatel a 46 domů. Farou rovněž patřila k Březnu. Obyvatelstvo osady s nadšením uvítalo vznik Československé republiky, na frontách I. světové války padlo z obce 6 občanů.

Po I. světové válce se občané dočkali i lepších životních podmínek. Na základě pozemkové reformy bylo drobným držitelům půdy zde přiděleno asi 120 ha parcelovaného dvora, samotný dvůr byl prodán jako zbytkový statek (celková výměra katastru je necelých 338 ha). Lidé zvelebovali svá hospodářství, přibývaly nové budovy. Finanční přínos do rodin představoval výdělek při řepné kampani v cukrovaru Dobrovice. V roce 1927 je založen hasičský spolek, jehož péčí je postaven roku 1935 pomník padlým v I. světové válce. Hasiči také připravovali každoročně tradiční plesy a další kulturní a společenské akce. Logicky pak tento rozmach osady končí těsně před druhou válkou podáním žádosti, aby Nová Telib byla uznána samostatnou obcí.

Protektorát Čechy a Morava-válečné období 1939 - 1945 - znamenal potlačení všeho života, hospodářského pokroku, výstavby i kulturních akcí, bídu o potraviny a strach před persekucí. Přesto se v lesnatém okolí s podporou místních ukrývali ilegální odbojáři různých národností a začátkem května 1945 se obec stala sídlem jednoho odbojového střediska. 9. května do Telibi přijely jednotky osvobozující spojenecké armády.

V roce 1945 byl v Březně ustaven národní výbor, kde Novou Telib re- prezentovali tři zástupci. V druhé pozemkové reformě roku 1946 byly drobným zemědělcům přiděleny další pozemky od telibského a březenského dvora a některým i další inventář.

Po roce 1948 se však tyto poměry změnily. Na podzim roku 1952 bylo založeno JZD, které začalo pracovat od ledna 1953 se 66 členy na 220 ha zemědělské půdy. Vydrželo jen jeden rok, po odhláškách některých hospodářů zde zůstalo menšinové družstvo, ale od ledna 1960 byla opět celá vesnice v družstvu. V pohledu na obec přibyla ocelová kolna, kravín a silážní jáma. Po krátkém osamostatnění obce v roce 1954 byl opět v roce 1975 ustaven společný MNV Březno s dalšími sedmi sloučenými obcemi včetně Nové Telibi. Místní iniciativou se upravovala infrastruktura a vzhled obce. Podle let se dá vyjmenovat v roce 1953 vydláždění a hrazení dolní vodní nádrže, 1954 - 1958 místní rozhlas a rozšíření veřejného osvětlení, 1960 -1963 stavba silnice Nová Telib - dvůr Telib (1 500 m), 1962 začátek přestavby budovy dnešního obecního úřadu, staví se první autobusová čekárna. V roce 1975 byla demolována stará kolna u hospody a na jejím místě vzniká prodejna potravin s tehdy obvyklým, ale nehodícím se architektonickým vzhledem. V letech 1976 - 1981 je zaznamenáno pokládání povrchové kanalizace a také se začalo s chodníkovou úpravou. V roce 1983 byla demolována stará hospoda, zahájena stavba nového objektu a v roce 1985 byl předán do provozu Společenský dům.

Rok 1989 přinesl nové iniciativy. S konečnou platností se Nová Telib osamostatnila. Modernizuje se vybavení obce, prodejna byla přestavěna v novém vzhledovém pojetí, upravena restaurace včetně nového vnitřního vybavení, za Společenským domem je situován přístavek. Autobusová čekárna je opravena, byl také rekonstruován obecní úřad. Náročné bylo vybudování sportoviště na místě neupravené zahrady. Byla postavena první telefonní budka a provedena telefonizace v celé obci.

Historie obce je pravidelně zapisována do obecní kroniky, která je v současné době vedena panem Josefem Rudolfem z Nové Telibi.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie