Zlosyň (obec) [6077]

Obec Zlosyň se nachází ve starobylé sídelní oblasti českého Polabí. Na základě četných archeologických nálezů víme, že tato oblast byla osídlovaná již od neolitu (mladší doby kamenné - tj. asi 5000 let před Kristem). Na území Zlosyně sice žádné archeologické nálezy nejsou, avšak v jejím nebližším okolí (Dřínov, Obříství, Zálezlice, Vepřek, Mlčechvosty) byly učiněny velmi významné nálezy. Dřínovský vrch, při jehož úpatí obec Zlosyň leží, byl v pravěku využíván jako výšinné opevnění. 

První písemné záznamy o obci Zlosyň jsou sice až z roku 1316, avšak je vysoce pravděpodobné, že ves tu byla již v době českého raného středověku, tj. v 10. až 11. století, protože je doloženo, že v této době bylo ve zdejší oblasti již trvalé a stabilizované osídlení. Na nevýrazné vyvýšenině na úpatí Dřínovského vrchu vzniklo zemědělské osídlení snad již ve slovanské době hradištní. 

V obci nejsou historické památky, o kterých bychom měli záznamy ve starších pramenech. Podle záznamu z roku 1654, kde se uvádí ... "Zlosíň, celá pustá"... je nanejvýše pravděpodobné, že obec byla zničena za třicetileté války. Protože obce dočasně zaniklé a opuštěné za třicetileté války, se většinou obnovily v původních lokalitách, lze předpokládat, že stejný osud měla i Zlosyň. K původní struktuře sídel, pravděpodobně po novém osídlení, vznikl barokní velkostatek se špýcharem, který je největší a dominantní stavbou v obci. 

Obec Zlosyň vznikla jako zemědělská ves a po celou historii i nedávnou minulost také se zemědělství souvisel stavební i společenský rozvoj obce. 
Původní obec Zlosyň vznikla jako seskupení hospodářských dvorů a stavení okolo návsi, jejíž prostor je dodnes velmi dobře zachován. Centrum obce představuje náves s rybníkem. Severně od návsi jsou velké zemědělské usedlosti - dvory, na jižní straně návsi naopak drobnější zástavba, pravděpodobně z doby raabizační parcelace v 18. století. 
Ačkoli zemědělská výroba byla po celou historii obce dominantní, nárůst počtu obyvatel na konci 19. století zahájil postupně dojíždění části obyvatel za prací do okolních rodících se průmyslových center. 

V té době ve Vojkovicích vznikl konzervárenský provoz (založil a vlastnil jej Karel Schuster (1874-1935), v r. 1948 byl znárodněn a začleněn do s.p. Fruta), v Úžicích cukrovar. Oba provozy vázané na zemědělství zabezpečily pracovní příležitosti v době jejich poklesu v zemědělské prvovýrobě. Ve 20. století se se začala rozvíjet výstavba mimo původní náves, především v jižní části obce. Odliv obyvatelstva se zvýšil v 70. a 80. letech 20. století.

V deskách zemských půhonných z roku 1316 je zaznamenán spor Dominka z Liběchova s několika obyvateli ze Zlusyna. Tím je poprvé doložena existence vsi Zlosyň. Text je psaný latinsky, jeho český překlad: 
"Dominek z Liběchova si stěžuje na Petra ze Zlusyna, Bartoně tamtéž, druhého Petra tamtéž, Přibíka tamtéž, poněvadž mu způsobili škodu na jeho majetku nájezdem ve Zlusině na jeho dědictví; ztráta na koních, dobytku a různých domácích věcech asi za 10 hřiven stříbrných bez lotu. Žalobci Václav z Liběchova nebo Juřata tamtéž nebo sám komorník Vítek; termín druhého dne po sv. Kateřině, žalobci svěřili spor Dominkův svému otci. Byl dán termín k soudu 4. den o Suchých dnech v Adventě; dán termín všem ke smíru nebo k soudnímu jednání /další/ den po oktávu Zjevení Páně. Žalobci nalezli milost úředníka. Lupolt, Vojslav z Liběchova stěžují si na tytéž pro podobné věci." 

Originální kniha je uložena v rukopisném odd. knihovny Národního musea po sign. VIII B 14. Údaje mluvící o Zlosyni před rokem 1316 jsou původu literárně historického, nepodložené dokumenty historickými.

Dr. Aleš Mikolášek, Praha 1978

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie