Podbořany (město) [5987]

Město Podbořany je situováno ve východním výběžku Doupovských hor, 80km severozápadně od Prahy a 30km východně od Karlových Varů.

V současnosti je co do počtu třetím největším městským sídlem okresu Louny. Spolu s 12 místními částmi (Buškovice, Dolánky, Hlubany, Kaštice, Kněžice, Letov, Mory, Neprobylice, Oploty, Pšov, Sýrovice a Valov) se rozkládá na ploše 6014 ha.

Založení Podbořan i jejich název podle některých historiků, například i Václava Hájka z Libočan, se datuje někdy koncem I.tisíciletí. Václav Hájek uvádí, že kolem roku 804 musel jeden z feudálů středních Čech - Rohovec z Vršoviců přenechat své loviště nad střední Vltavou Přemyslovcům a urychleně je opustit. I obrátil se na sever, kde hodlal nenadálým nočním útokem překvapit bohaté a mocné město Žatec, porobit jej a usadit se tam. Ve svých výbojích se však zklamal - žatečtí bděle střežili hradby a brány svého města a ozbrojený lid Rohovce z Vršoviců zle porubali, takže byl nucen v nepořádku odtáhnout směrem na západ a opevnit se na vrchu Vladař. Tento vrch se stal po drahná léta jeho domovem, odtud podnikal své loupežné přepady do dalekého okolí. A snad i nadále doufal, že se mu přece jen podaří žatecké překvapit a získat bohatý lup. Žatečtí však dobře čelili nenadálým přepadům. Na vrchu Rubín zřídili důkladnou pevnůstku, jejíž posádka složená s nebojácných ozbrojenců, dávala ihned znamení do Žatce buď rychlým poslem, nebo kouřem, že se nějaký neznámý takový houfec blíží, ozbrojenci z pevnůstky na Rubínu mnohdy zahnali sami menší loupeživé houfce a lapky. V té době, tedy ihned na začátku 9. století, se v okolí pevnosti na Rubínu začaly budovat podhradní domy – začalo vznikat sídliště Pod hradem dobře chráněné posádkou pevnosti. Tak tedy podle Václava Hájka z Libočan vznikly Podhořany - dnešní Podbořany. Když bylo roku 1108 založeno benediktinské opatství v Postoloprtech, stala se vesnička Podbořany spolu se sousední vískou Vroutkem, majetkem tohoto kláštera, v jehož držení byli obě obce až do roku 1426, kdy přešly do držení šlechtice Buriána z Gutštejna. Začátkem 15. století (1436) prodal císař Zikmund Podbořany a některé další obce v okolí pánům Buriánovi a Jaroslavovi z Gutštejna za 1.261 kop grošů českých. Ti podporovali zemědělskou výrobu na Podbořansku a poučeni selským hnutím v dobách husitských, neměli odvahu utužovat poddanská pouta.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie