Tismice (obec) [5689]

Tismice navštívíme, sestoupíme -li po čtvrthodinové pouti z vyvýšené roviny od Nové Vsi do údolí tismického potoka. Proti nám za vodou vyčnívá skromně porostlý hřbet Hradiště, usvědčující svým jménem pravěkou osadu. Z někdejší vladycké tvrze se nedochovalo nic, ačkoliv byla několik století důležitým a výstavným sídlem zámožných zemanů. Hospodařili tu již r. 1319 Hájkové z Tismic, o něco později Vrbíkové z Tismic, jejichž rod zanikl v 16. století a statek tismický připadl obci Českobrodské. Roku 1547 byly Tismice Českému Brodu odňaty Ferdinandem I. a následně jím prodány Arnoštu Ychtrycovi z Ychtryc za 875 kop grošů českých. Po té byly Tismice v průběhu let ještě několikrát prodány a roku 1603 opět připadly Českému Brodu. Roku 1623 po konfiskaci provedené Ferdinandem II. se Tismice dostaly do rukou Lichtenštejnů.

(převyprávěno z knihy "Čechy", svazek XI. vydáno r. 1903 pod vedením A. Jiráska)

Nejstarší hradiště v Čechách byla objevena na Českobrodsku: Klučov, Doubravčice, Přistoupim a Tismice. Pocházejí z 8., v případě Doubravčic snad již ze 7. století a neliší se ještě příliš od neopevněných zemědělských osad. Jejich obyvatelé žili ve stejně prostých polozemnicích, užívali stejných pracovních nástrojů, nádob i jednoduchých ozdob a schraňovali zásoby obilí v obilních jamách jako okolní zemědělci. Potřebu opevnění vyvolaly patrně nájezdy sousedních kmenů. Navodil se tím však zároveň vývoj, jenž vedl k sociální diferenciaci: ze stálých strážců hradiště vznikla později vládnoucí vrstva , žijící z práce osad v okolí.

Hradiště u Tismic jižně za obcí je na návrší dosahujícím výškové kóty 292m. Z něho je daleký výhled do okolí, zejména k severu do Polabí, na severozápad za Úvaly ke klánovickému lesu a na východ k Lipanům. Návrší příkře klesá k severu, kde pod ním v nadmořské výšce kolem 239m teče potok Bušinec, vlévající se před Českým Brodem do Šembery. Severní a severozápadní část návrší má místní název " Na hradišťatech" nebo "Na hradišťích". Dobře znatelné valy, které by prokazovaly oprávněnost názvu se tam ale nejeví. Proto přesněji stanovit rozlohu hradiště zatím nelze. Při menším hloubkovém výzkumu v r. 1960 byl proťat na ploše 51m2 severní svah návrší, ve kterém jsme zjistili hlinito-popelovito-uhlíkovité vrstvy vytvářející jakousi kupu vysokou 1.4m. Opevnění zřejmě tvořila hradba s dřevěnou konstrukcí, zpevněná hlinitým násypem. Kameny, které by byly z přední i zadní strany hradby jsme nenalezli. Pod jižním okrajem vrstev vzniklých zřícením opevnění jsme objevili ve zkoumaném odkryvu jámu, kterou lze považovat za obilnici.

Archeologický průzkum je příspěvkem i pro paleontologii. Přinesl četné důkazy o tehdejším chovu domácích zvířat. V poměrně dobrých půdních podmínkách ve sprašové půdě obsahující dostatek vápna se kosterní pozůstatky nerozpadaly, takže byly snadno poznány kosti hovězího dobytka, koní, prasat, koz, ovcí a jen nepatrnou měrou zvěře jelení a zajíců.

Byly zde rovněž nalezeny zlomky žernovů, hliněných pekáčů a mazanice s otisky prutů, dvě kostěná šídla, přesleny a úlomek blíže neurčeného železného předmětu. Pozoruhodná je bohatost výzdobných námětů na tismické keramice, neboť každá nádoba se jimi lišila od druhé.

kniha "Klučov" - Dr. Jaroslav Kudrnáč CSc. (Academia 1970, str. 168-173)

V obecní knihovně kromě knih nalezneme také archeologické vykopávky místního slovanského hradiště, obrázky z historie obce a rovněž výtvarné práce dlouholetého knihovníka pana Josefa Buchara.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie