V srdci Českomoravské vrchoviny, poblíž poloviny cesty mezi Prahou a Vídní, v soutěsce ohraničené vrchy Špičákem (734 m), Čeřínkem (761 m) a ve vzdálenějším jižním horizontu i nejvyšším vrcholem celého regionu Vysočiny Javořicí (837 m) se nalézá město Třešť.
Farní ves Třešť byla založena při kolonizaci pomezního hvozdu česko-moravského v průběhu 13. století v průsečíku dvou historických cest - Lovětínské a Humpolecké. První písemná zpráva o Třešti pochází z roku 1349, kdy je připomínán farní kostel sv. Martina. Tehdy náležela Závišovi z Třeště, po něm byl vlastníkem Štěpán z Březnice, který ji prodal r.1359 moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Ten ji téhož roku prodal Šternberkům, kteří Třešť drželi do roku 1493. V letech 1493-1627 zde vládli Vencelíkové, po nich v letech 1627-1657 Herbersteinové z Korutan, 1657-1669 Gayerové z Edelbachu, v letech 1669-1844 Herbersteinové z rakouské linie, 1844-945 byli vlastníky Třeště rakouští Sternbachové.
Za vlády Vencelíků byl na náměstí založen luteránský kostel a obyvatelé přestoupili k protestantské víře. Nástupem Herbersteinů se Třešť stává opět katolickou.
Ve městě se rozvíjela řemesla a vzkvétaly cechy. Roku 1753 žilo v Třešti 187 řemeslnických mistrů a 19 tovaryšů. Z nich bylo téměř 100 soukeníků. V 19. století vznikají v Třešti továrny na výrobu sukna, nábytku (zvláště vyřezávané hodinové skříně dodávané do celé Evropy) a sirek, později vznikl průmysl oděvnický a strojírenský.
U zrodu průmyslu stáli místní židovští podnikatelé. Židovská komunita vznikala v Třešti brzo, neboť ve 2. pol. 13. století je zmiňován rabín Jakub z Třeště. Kolem roku 1845 žilo zde 621 Židů, jejich počet postupně klesal, až roku 1929 žilo v Třešti pouze 38 židovských obyvatel, kteří se stali obětí holocaustu.
Židovskou komunitu připomíná synagoga v empírovém slohu znovupostavená po požáru 1824 a židovský hřbitov.
Odpor obyvatel Třeště proti fašistické okupaci připomínají pamětní desky se jmény umučených na budově městského úřadu a vězeňský dvůr, kde bylo v květnové revoluci 1945 zavražděno 33 občanů.
Roku 1901 byla Třešť, tehdy největší městys na Moravě, povýšena na město. Roku 1872 zde byla založena první česká měšťanská škola na Moravě.
1358 - 1493 Šternberkové
1493 - 1626 Vencelíkové
1626 - 1657 Herbersteinové z Korutan
1657 - 1669 Gayerové z Edelbachu
1669 - 1831 Herbersteinové z rakouské linie
1831 - 1844 panství pod úřední správou
1844 - 1945 Sternbachové
1998 - bylo městu uděleno právo užívat městský prapor
Před dávnými časy byly v naší krajině hluboké a nekonečné lesy. Jednoho dne projížděl jimi se svým služebnictvem jakýsi neznámý rytíř, který hledal vhodné místo pro nové sídliště. Zabloudil však a nemohl se dostat z lesa. Když byli všichni značně unaveni, stanuli v místech, kde bývala obecní studně 'Homolka'. (V současnosti zhruba na křižovatce u prodejny Albert - pozn. redakce.) Tehdy tam byla lesní studánka a u ní stál velký dub. Pod ním všichni ulehli ke spánku. Rytíř měl divný sen, divné třeštění. Zdálo se mu, že před ním stojí krásná víla, která má v ruce košíček s malými domečky a že je rozhazuje kolem dubu. Když se rytíř probudil, uvažoval o tom snu a pak usoudil, že to bylo znamení k tomu, aby svůj domov založil právě v těchto místech. Dal tedy ihned kácet kolem dubu les a ze dřeva stromů budoval novou osadu. Když byla dostavěna, dal jí jméno Třešť, aby prý se na věky uchovala památka, že podnět k jejímu vzniku dal pouhý sen, pouhé třeštění.
Ze sborníku slohových prací žákyň druhé a třetí třídy Měšťanské školy v Třešti z roku 1931.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
![]() |
Třešť (město) |
![]() |
![]() | Jihlava |