Sedlejov (obec) [5456]

První záznam o obci je písemně doložen z roku 1366 a píše se Sedleyow. Je to též shodné s osidlováním tohoto kraje i když první obyvatelé Sedlejova byli trochu severněji, kde se toto místo nazývá "Pod Sedlejovcem". Pod tímto názvem je uváděno i v katastrální mapě. Asi zde byla malá tvrz, o níž nezůstaly žádné písemné zprávy, ale při zemních pracích se zde našly úlomky nádob. Pochybnosti o Janu Leskovci ze Sedlejova (Vlastivěda moravská), který byl majetníkem Studené a okolí nelze potvrdit. V seznamu obcí ČR je jen jeden Sedlejov a další není uveden ani mezi zaniklými osadami. Podobné jméno Szalejów je v Polsku. 

Každá krajina má svůj neopakovatelný, zvláštní ráz a půvab a každá má své obdivovatele a příznivce. Pro mnoho lidí je to krajina návratů, touhy vracet se a hledat kus jistoty ve svojí známé krajině. A jednu takovou Vám chceme přiblížit. Přijíždíte-li vlakem od Třeště a objevují se první střechy domů, pak projíždíte nad Sedlejovem nejvyšším stoupáním lokálky a zároveň předělem vodních toků. Potůčkem teče voda k vesnici, kde přes dva návesní rybníky chvátá dál do řeky Dyje, která pramení nedaleko u Panenské Rozsičky, sbírá vodu z nevcehelského potoka, vyhýbá se návrší Urbanova se starým památným kostelem sv.Jana Křtitele a pospíchá dál k Telči a Dačicím. Na druhou stranu spěchá voda k třešťskému potoku a dál do řeky Jihlavy. Směrem od Telče je z Mysliboře nejhezčí úsek železnice, která tu velkými oblouky zdolává nejvyšší stoupání tratě. A již se v poslední zatáčce objevují první domy a po levé straně pomník mladého ruského partyzána M.I.Karpova, který připomíná tragickou událost konce druhé světové války.

Vlak zastavuje na malém nádraží, vlevo kopec Homolka (650m), vpravo Májovec (631m) a v údolí vesnice. Na okraji vesnice pomník obětem 1.světové války a stará část vesnice s domy po obou stranách rybníků. Kolem kulturnímu domu, kde byla dříve stará hospoda jdeme k horní části vesnice s novější a novou výstavbou rodinných domků. Zde je také sportovní areál s koupalištěm, fotbalovým hřištěm a volnou plochou ke sportovním účelům, hlavně hasičským, doplněný úhlednou budovou k příjemnému letnímu posezení.

Pěkný je pohled z Homolky na vesnici s rybníky uprostřed, v pozadí na horizontu Pavlov, vpravo Nevcehle a dále Urbanov. Z druhé strany od Májovce vlevo výstavba Zemědělského družstva, druhá strana vesnice s nádražím a bramborárnou místního ZD, v pozadí část Telče se staletými věžemi.

A odkud je nejhezčí pohled do širokého okolí naší Vysočiny? Udělejte si čas a zajděte na cestu od Urbanova k Ořechovu, vroubenou žlutými květy vratiče. Odměnou bude Vám při zpáteční cestě mnoho nezapomenutelných pohledů do širokého okolí s vesničkami rozsetými po kraji.Široké panorama Telče vyplňuje rozsáhlé údolí a ze všech stran lesy až k nejvyšší vládkyni Vysočiny, Javořici s televizním vysilačem. Stanete nad osamělou borovicí, v údolí Urbanov s kostelíkem na návrší, svědkem dávných dob kraje nad Dyjí a prvním od pramene Dyje. On pamatuje rozvíjející se vesničky, jimž zde vévodí, on zná radosti i strasti, doby dobré i zlé, jež se tu věkem střídaly. A v pozadí Sedlejov, vroubený podkovou rozlehlých lesů. A všude plno cest a cestiček posetých nepřeberným množstvím vzpomínek.

Jméno osady vzato snad z osobního jména SEDLEJ (r. 1366 píší Sedleyow), lze však také vysvětliti jako označení místa osídleného. Tato politická i katastrální obec, vzdálená od Telče 6 km na sever, leží v kotlince pod kopci Homolkou (651 m) a Májovcem (633 m) při železné dráze. Je tu zastávka.

Má rozlohy 752 ha (z toho rolí 410, luk 86 zahrad 2, pastvin 81, lesů 158, rybníků 2 ha) a 325 obyvatel ve 54 číslech obývajících. R. 1870 ve 44 číslech 276 obyvatel. Počítá se tu: 24 půlláníků, 4 čtvrtláníci, 24 domkařů. Je tu obecní hospoda. Řemeslníci: kovář, truhlář, krejčí, obuvník. Od r. 1904 je tu spolek hasičský.

Jména tratí: Přední, Zadní, Záhumenice, Ouzký, Prostřední, Bahenný, Nivy, za Kopcem, pod Vrchem, Skalničky. Sedlejov přifařen je k Urbanovu a vyškolen odtud teprve r. 1909, kdy zbudovala si obec nákladem 27 000 K pěknou budovu jednotřídní školy, na níž působili učitelé: František Šimek, Alois Hobza a nyní František Dolník.

Od stara patří Sedlejov k panství Teleckému, u kterého se již roku 1366 jmenuje. Roku 1440 připomíná se sice majetníkem Studené a dědin okolních Václav Leskovec "ze Sedlejova", přídomek ten se sotva týká našeho Sedlejova. Není tu o vladyckém sídle neb svobodném dvoře žádné zprávy.

K rychtě Sedlejovské roku 1580 čítali: Sedlejov, Mysliboř, Studnici. Sedlejov s 28 usedlými (5 tříčtvrtníků, 1 s půl třetí čtvrtí, 1 půl druhé čtvrti, 3 čtvrníci) úročili 22 kopami 26 g., z četných ujatých panských luk a rolí platili 6 kop, odvádějíce dále 6 mtů., 3 míry, slepic 2 kopy, vajec 5 kop, robotujíce ženní robotu 126 dní. Nad to obec povinna na "Velkém žlebě" na "popluží panském, roli-Robotnici" sesíci a usušiti a při vánocích po jednom voze dříví na zámek přivézti. Dvě zajímavé poznámky: "Vacek Kout má půl lánu …. Více drží čtvrt panskou, z té dává ouroku 6 g …. Je ta čtvrt z poručení J. M. pána k tomu půllánu dědičně připsána, však aby z té čtvrti všecky roboty panské i obecní povinen byl vykonávati. A ouroku každého více uvolil se platiti 2 g." Podobný zápis při půlláně Matouše Šuty.

Všecka obec držela dva podsedky, odvádějíc ročně za to 3 míry 1 čtvrt ovsa. Tehda byl tu již mlýnec. Za Slavatů počítán Sedlejov k rychtě Myslibořské. Z urbářů z let 1620tých a 1659tých zjeveno, že na 27 gruntech zůstali většinou tytéž rodiny, jako 1580: Suchan, Zažímal, Dršťka, Lazárek, Popelín a jiní. Na místě dělání dříví platili 2 kopy 12 g. Z rychtářů uveden k r. 1463 Štěpán, roku 1788 Šafránek, 1815 Zažímal. V majetku obce hospoda a pozemků na 34 ha. Nejdéle sedí na gruntě rodiny: Klika, Uhlíř, Zažímal.

Od stara patřívala naše obec k panství telečskému, u kterého se již roku 1366 jmenuje. Roku 1440 připomíná se sice majetníkem Studené a dědin okolních Václav Leskovec ze Sedlejova. Přídomek ten se sotva našeho Sedlejova týká. Není tu o vladyckém sídle neb svobodném dvoře žádné zprávy.

K rychtě Sedlejovské se roku 1580 čítali: Sedlejov, Mysliboř a Studnice.

Za Slavatů počítán Sedlejov k rychtě Myslibořské. Z urbarů z let 1620tých a 1650tých zjevno, že na 27 gruntech zůstaly tytéž rodiny jako r. 1580.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie