Zderaz (obec) [5283]

O vzniku názvu obce najdeme ve zderazské kronice dva zápisy. První zápis z roku 1932 uvádí: „V době, kdy budována zemská stezka od král. města Poličky k Vysokému Mýtu zbudována Proseč. Mýcení lesů pokročilo až do míst u Zderaze kde učiněn poslední zde ráz.“      

Druhý zápis z roku 1972: „jméno Zderaz je utvořeno přivlastňovací příponou – je z osobního jména Zderad, znamená Zderadův (dvůr) opsáno z místopisu království Českého.“ Kde, ve kterém místě, ležel pravděpodobně zemanský dvůr zmíněného Zderada, se neví. Podle zatím nepotvrzených názorů by to mohlo být v místech u vodojemu nad Zderazí.      

Pan František Pulda napsal o vývoji osídlení našeho kraje toto: „Podle dosavadních názorů se před velkou kolonizací ve 13. století zastavil starší vývoj osídlení našeho kraje u severních břehů horní Novohradky (Doubravice, Bučina). V rozporu s tím však zaznamenal Podlažický nekrolog v nejstarší vrstvě svých zemřelých (tj. po roce 1160) překvapivě tak výrazná jména jako Sderad, velmož (comes) Perarc a patrně o něco později i svého klášterníka Kutru (Cutra, pater noster), takže nemůže být pochybností, že to byly osobnosti, které daly jména nebo byly přímo zakladateli prvních osad na jih od horního toku Novohradky – Zderaze, Perálce a Kutřína.      

Tyto malé sady získal pravděpodobně klášter podlažický brzy po svém založení (před rokem 1160) a učinil je základem pro svou kolonizační činnost v této krajině v 13. a 14. století. To jsou počátky Prosečska a z časů staršího Novohradska, které však klášter získal až v polovině 14. století zástavou od litomyšlských biskupů. Klášter tehdy osídlil naši krajinu novými osadníky, přebudoval znovu postupně stará (tedy i Zderaz) a založil nová sídliště s větším počtem selských usedlostí a nově rozdělil starou a nově získanou plužinu k intenzivnějšímu využití produktivnějším trojhonným hospodařením, které se v podstatě udrželo až do poloviny 19. století.      

Podlažickým opatům se nepodařil záměr spojit svá vzdálená panství kolem Podlažic a Božího domu (Nové Hrady). Naopak ztratili vesnice Perálec, Kutřín, Štěpánov a Zbožnov. Zderaz se stala hraniční vesnicí a pomístní jméno „Hranice“, dělící pozemky Perálce a Zderaze, se udrželo dodnes.“.      

Ze Zderaze se v té době stala typická lesní lánová ves , kterou tvořilo 13 celolánových gruntů. Podlažický klášter zanikl v roce 1421, kdy byl za husitských válek rozbořen. Od roku 1421 do Bílé hory se v našem kraji vystřídaly 3 feudální vrchnosti. První byli Kostkové z Postupic, kteří získali všechno podlažické zboží r. 1450. Po nich přišli Žatečtí z Vejkrsdorfu v letech 1550 – 1580. Z této doby máme 1. písemný záznam o Zderazi. Je to seznam osedlých z roku 1563.      

Ve Zderazi bylo 13 osedlých s urbárními povinnostmi. Od robotních poplatků jich bylo 7 osvobozeno. To svědčí o jistém výjimečném postavení zdejších sedláků, které se asi datovalo z nejstarších podlažických dob.

Další vrchností byli Popelové z Lobkovic (cca 1580 – 1604) a po nich v letech 1604 – 1749 Trautsmandorfové. Urbář panství Novohradského z roku 1629 vykazuje ve Zderazi 17 majitelů usedlostí, a to následující: Sedláci s koňským potahem 12 Zahradníci (domkáři) 3 Chalupníci 2 Před rokem 1750 koupil Novohradsko Harduval Chamaré – německá šlechta francouzského původu. V té době vznikaly nové osady a jádra starých vesnic se rychle rozšiřovala. (Konec citátu pana Františka Puldy)

Obec Zderaz patří mezi typické lesní lánové vsi, které vznikaly kolonizací zdejší krajiny Podlažickým klášterem v polovině 13. stol. První písemná zpráva o Zderazi je z roku 1398, kdy byla jednou ze vsí patřících k Božímu domu, tj. k Novým Hradům. V současné době žije v obci 298 obyvatel. Za prací dojíždí 112 obyvatel do Proseče, Skutče, Nových Hradů a Vysokého Mýta, a to buď autobusem nebo vlastní dopravou.  V obci převažuje zástavba přízemních rodinných domků, které zapadají do značně členité lesnaté krajiny na pískovcovém podloží.

Společenský život v obci je bohatý a pestrý. Udržují se zde tyto lidové zvyky a tradice: Chození Tří králů (obnovená tradice), velikonoční pomlázka a oplátky, pálení čarodějnic s posezením, stavění máje a májek děvčatům, pouťová pobožnost u kapličky, pouťové a posvícenské posezení, chození Mikuláše s čerty a andělem, stavění brány novomanželům s celým obřadem - převezení nevěsty na trakaři, řezání polena, nahození chomoutu, čtení vinče, předání daru od kamarádů, pohoštění přihlížejícím, masky žida a cikánek. Před svatbou pořádá každý ženich zpívání s mládenci.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie