Řestoky (obec) [5253]

První zmínka o obci pochází již z roku 1115. Podle současné dokumentace jsou Řestoky třetí nejstarší obcí na Chrudimsku, hned za Chrudimí a Vrbatovým Kostelcem. Jméno obce bylo psáno ve starých dokumentech také Žestoky, Ržestoky, Zestoky, a své jméno pravděpodobně dostala podle jedné verze od sestoku vod, podle jiné od staroslovanského jména "žestoci", což znamenalo "divocí", "drsní". Významné datum v dějinách Řestok zaujímá rok 1350. V tomto roce máme zaručena historická data o zřízení samostatných farností a mezi nimi byla zřízena i v Řestokách.  Tím byla obec povznesena neobyčejně nad okolní. Mělo to význam nejen náboženský, ale i sociální a kulturní, neboŤ tehdejší farnosti byly středem vzdělanosti, kultury a školství pro celé okolí. Jelikož obec byla obcí farní, lze od roku 1355 předpokládat, že vedle fary ve 14. stol. stála i škola. Avšak kdy přesně byla v Řestokách zřízena škola není s jistotou známo. V době husitských válek škola zanikla. Roku 1792 měla být zahájena stavba nové budovy, avšak škola se nakonec nestavěla. Až roku 1821 byl položen základní kámen ke škole nové, která byla v roce 1842 navíc ještě rozšířena. Roku 1604 byl na řece Holetínce vystavěn mlýn na náklady urozeného pána Adama Talácky z Ještětic a na Žestokách. Významným datem pro obec je i rok 1664. Po zřízení královehradeckého biskupstvítehdejší biskup zřídil v Chrasti farní úřad, k němuž byly podřízeny i Řestoky, kde až do této doby byl farní úřad a k němuž byly podřízeny budovy a kostel v Chrasti. Řestocký kostel se tak stal kostelem filiálním. Samotný kostel prodělal během staletí několik oprav a přestaveb, které mírně narušily jeho původně pozdněrománský stavitelský sloh. Restaurace proběhla i v interiéru. Největší proběhla v roce 1901, kdy byl pořízen nový neogotický oltář zasvěcený, jako ostatně celý kostel sv. Václavu. V roce 1915 byl kostel osazen třemi zvony - malý o váze 30kg bez nápisu, druhý o váze 75kg rovněž bez nápisu a třetí největší a nejvzácnější o váze 170kg s nápisem: Léta Božieho 1492 slit jest tento zvon - Amen. Historie zvonů je poznamenána jejich sejmutím za 1. a 2. světové války, kdy se z nich staly oběti válečné rekvirace. Jen náhodou se podařilo zachránit právě ten největší a nejcenější. Součástí hraběcího velkostatku byla i barokní sýpka, v dnešní době je tato stavba užívána  jen zpoloviny, hlavní část se zdobeným průčelím je v havarijním stavu. Slavní rodáci Předkové slavného českého dirigenta a spoluautora naší národní hymny Františka Škroupa měli svým rodištěm a působením úzký vztah ke Chrudimsku a k obci Řestoky. Václav Škroup, praděda Františka Škroupa, se v Řestokách narodil a působil na zdejší škole krátkou dobu jako kantor. Řestocký rodák Jaromír Šotola byl oficiálně prohlášen za první leteckou oběť 2. světové války. Padl v letounu u vesnice Hodžovo na Slovensku 25. října 1938. V Řestokách působil jako učitel, zakladatel obecních sadů, písmák a kulturní obroditel  Josef Jeremiáš 1808 - 1883. V obci se narodila 14. července 1610 spisovatelka Helena Šmahelová. Mezi její nejznámější díla patří knihy: Sedmý den odpočívej, Petentovi, Mládí na křídlech, Velké trápení, Magda a další. Její pozdější práce byly především věnovány problémům mládeže, zejména dospívajících dívek. Značný zájem o dílo Heleny Šmahelové je i v zahraničí, o čemž svědčí překlady do více jak deseti jazyků. V roce 1966 byla její tvorba oceněna Mezinárodní unií pro dětskou literaturu BBY, cenou H.CH. Andersena a později ji byl udělen titul zasloužilá umělkyně. Ne náhodou se při vytváření obecního znaku a vlajky přihlédlo a čerpalo z této bohaté písmacké a spisovatelské tradice.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie