Leštinka (obec) [5221]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Název obce, jak uvádí kronika psaná od roku 1839 nepochybně vznikl od řeky, která od Žďárce se okolo vsi táhne a jméno Leština má. Dnes je po létech přejmenována na Žejbro. Tento po většinu roku nevinně vyhlížející potůček v posledních letech i přes léto vysychající se dokáže při prudkém jarním tání změnit ve velmi dravou řeku, která především díky regulaci nepůsobí vážné škody. Pouze dle historických záznamů v roce 1880 a v srpnu roku 1953 po vydatných deštích dosáhla voda do neuvěřitelné výše jednoho metrů nad úrovní mostu.
Leštinka je v době bájí a pověstí úzce spojována s hradem Cejřov a černým loupeživým rytířem. Přirozenou souvislost lze hledat i mezi středověkým strážištěm Na Hradě a osadou rozkládající se v údolí pod ním. I v pohádce se vyskytující Princeznin palouček se údajně rozkládal v krásném leštineckém údolí. Ohromný pohádkový most jež toto údolí přepínal a z něhož se princezna zřítila, si lze při troše fantazie představit, ale těžko dnes už hledat nějaké byť jen velmi nepatrné historické pozůstatky. Dle doložených historických údajů obec vždy náležela k Rychumburskému panství a také první písemná zmínka o obci je z 8. června1392, kdy byl do zemských desek v Praze vložen zápis , jimž předává Smyl Flaška z Rychumburku panu z Berkova a Bočkovi z Poděbrad hrad Rychumburk, Skuteč, Hlinsko, Svratku a 58 obcí tohoto panství.
Obec Leštinka se rozkládá v pahorkaté části Českomoravské vysočiny. Dolní část je rozprostřena v údolí rokliny podél pravého břehu potoka. Zbývající obydlí v minulosti především hospodářská stavení se nacházejí v horní části. V obci v současné době žije pouze 146 občanů v 38 domech, 5 jich slouží k rekreaci a zbývajících 5 je neobydlených, to ale v roce 1930 v 53 popisových číslech žilo 298 obyvatel. Geologická stavba území je tvořena žulou a křídovými jílovci, kterých bylo v minulosti, ale i v současnosti využíváno k těžbě v místních lomech, které poskytovaly před 2. světovou válkou zaměstnání až pro 600 lidí. Práce v těchto lomech byla zdrojem obživy pro většinu obyvatel naší obce. Bývalé zatopené lomy, jež jsou rozesety po celém okolí slouží jako velmi oblíbená místa ke koupání. V lomu „Družstvo“ vznikla potápěčská škola..