Ctětín (obec) [5188]

Ctětín, dřívější název také Stětín. V roce 1667 se udává, že k nasavrckému kostelu mimo jiné patří i Ctětín s 21 osobami, Vranov se 17 osobami a Bratroňov se 30 osobami. V okolí Nasavrk se objevovali emisaři z Pruska, kteří vozili evangelické knihy a nabádali obyvatele k odchodu do ciziny. K víře pod oboji se tak přihlásili i někteří obyvatelé ze Ctětína, Vranova a Bratroňova.
Byl to kraj kameníků a zemědělců. Najdete zde několik kamenolomů, dnes po většině opuštěných a zatopených vodou. Histo rických památek se mnoho nedochovalo.  
 
V roce 1883 zvelebili místní obyva telé náves kapličkou. Stavba kapliček je typická pro 19. století, kdy se oproti předchozím obdobím staví ve středu obce a ne v polích. Kapličky vyrůstaly hlavně tam, kde v obci nebyl kostel a sloužily často i jako obecní zvoničky.  
 
V 19. století narůstal význam návsi, která byla centrem nejrůznějšího dění. Scházeli se tu za hezkého počasí sousedé na kus řeči a děti ke svým hrám. Když do vsi přijeli kejklíři, komedianti nebo medvědář, jejich představení se odehrávalo právě zde. O poutích se návsi zaplňovaly množstvím stánků s rozličným zbožím. Sem se také soustředilo hlavní dění o maso pustu, při vynášení smrti, stavění máje či dožínkách. Ponocný zde pravidelně vytruboval.  
 
I nejrůznější prodavači se zasta vovali se svým zbožím na návsi - třeba hrnčíři nebo prodavači dřevěného nářadí, kolomazník či vápeník prodávající kusové vápno. Mezi jiné „světem jdoucí řemeslníky“, kteří se ve vsi jen zastavili, patřil i potulný advokát nebo brabenář, který v mraveništích v okolí vybíral kukly a donášel je do měst ptáčníkům. Kromě toho připravoval mravenčí líh, kterým hojil bolesti a zastuzeniny.  
 
Když přijeli do vsi sanytrníci, postavili na návsi kádě. V nich se z hlíny vykopané ve chlévech nebo oškrábaný z jejich zdí louhoval sanytr, tedy ledek. Sanytr se používal k výrobě střelného prachu. Draslař zde s obyvateli vyměňoval kousky mýdla za dřevěný popel. Popel byl totiž v minulosti pečlivě shromažďován, aby se z něj mohlo vylouhovat draslo. Dokud platila robotní povinnost, museli poddaní v rámci robotních dávek odvádět právě i popel. Dřevěný popel se dával do sudu se sítem a proléval vodou. Do džberu pod sítem prokapával louh a vyvářel se do sucha na surové draslo. Draslo sloužilo k výrobě mazlavých mýdel a používalo se ve sklárnách.  
 
Před r. 1848 patřila ves Ctětín k Nasavrckému panství. Vlastní samosprávu má až od roku 1927. Dnes pod Obecní úřad spadají přilehlé osady Bratroňov, Ctětín, Ctětínek, Kvítek, Strkov a Vranov. Dříve k obci patřil i Krupín. Ctětín leží východně od Nasavrk, které jsou jeho nejbližším spádovým centrem. Podle hustoty osídlení patří do skupiny obcí s 200 - 499 obyvateli. Pásmo jižně od silnice Nová Ves - Ctětín - Včelákov se nalézá na území CHKO Železné hory. Zde v krásné kopcovité krajině se osady rozprostírají.   
 
V obci byl vybudován páteřní rozvod vody. Potrubí je napojeno v Nové Vsi.  
 
Všední život v obci se snaží povznést dobrovolní hasiči a zejména pak oddíl kopané Tatran Ctětín. Je pořadatelem téměř všech akcí v obci, jak v kulturním domě tak i na svém hřišti. Příznivě lze hodnotit starost oddílu o mladou generaci, vždyť Tatran má zastoupení v soutěži žáků, dorostu i mužů.  
 
Každoroční akce pro obyvatele v obci: Dětský den, pouť, pálení čarodějnic, letní slavnosti, soutěže v požárním sportu, aj.

Poloha

přidat fotografie