Černilov (obec) [5040]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Obec leží 10 km severovýchodně od Hradce Králové. Od pradávna byla dědičnou královskou obcí a prvé historické záznamy z 13. století ukazují, že již tehdy se jednalo o významnou, rozlehlou obec s vlastním kostelíkem.
V obci se kloubí řemesla a zemědělství, nachází se na těžké, ale úrodné půdě a za zmínku stojí vznik černilovského "Vodního družstva", ve své době největšího v Rakousku-Uhersku, které odvodněním zamokřených pozemků zásadním způsobem ovlivnilo úrodnost a tím další rozvoj obce. Dodnes jsou v obci vidět přestavěné stodoly, neboť ty staré nepojmuly úrodu. Zajímavostí Černilova je existence tří kostelů různých vyznání, katolický a českobratrský - evangelický slouží svému účelu, v augspurském je smuteční obřadní síň. Černilov spolu s částmi Bukovina a Újezd má dnes cca 700 domů a přes 2300 obyvatel na k.ú. cca 2 500 ha. Je přirozeným centrem pro další obce : Divec, Lejšovku, Libníkovice, Librantice, Libřice a Výravu, s kterými založil vesnický mikroregion "Černilovsko".

Ve všech částech obce je zaveden plyn, kanalizace, ČOV a vodovod. To vše spolu s dobrým autobusovým spojením do Hradce Králové, má kladný vliv na výstavbu a přírůstek obyvatelstva.
Obec podporuje fotbalový a volejbalový klub, tradicí se stává i srpnová sportovně-recesistická akce "Černilovský pařez." V obci probíhají pozemkové úpravy. S nimi jsou spojené i ekologické stavby, nejzdařilejším je "Biocentrum Kaltouz."

V místě vesnice Černilov, která se táhne do půlkruhu od západu k východu podél Černilovského potoka a je ve východní části mírně vyvýšena, bylo již v době bronzové sídliště. Vedla tudy stará obchodní cesta od Hradce Králové, zvaná také "Kladská", která končila až u Baltického moře. Svědčí o tom celá řada archeologických nálezů.

V roce 1889 na křižovatce k Divci vykopali osm zlatých svitků. Jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Roku 1901 bylo na Prokešově poli vykopáno šestnáct žárových hrobů s prázdnými, rozpadlými nádobami a v roce 1912 na poli Jana Adamíry depot jedenácti bronzových náramků.

Na severní straně "Pod křížem" se nalezly zlaté mince, keramika a různé železné předměty. Stávala tu snad u staré obchodní cesty kovárna. Na louce "Pod ovčínem" byla nalezena kamenná sekera a v "Břilníku" Václava Prokeše při těžbě broušená sekera a srpová čepel.

První písemná zmínka o Černilovu je z roku 1271. Vesnice již tehdy měla kostel s českým plebánem Vavřincem. O velikosti svědčí porovnání placení papežského desátku. V roce 1385 se v Černilově platilo dvacet sedm grošů, v Jásenné, Plese a v Holohlavech jen devět grošů.

Obec ke svému jménu mohla přijít od jména zakladatele dvora, který ležel v místě dnešní vesnice. Černíl - Černilův dvůr. Ale mohlo to být také spojení dvou slov, která vyjadřují lov na černou zvěř. Černý lov - Černilov. V nejstarším zápisu z 12. století je psáno Cyrnelow. Poslední z podobných tvarů, se kterým se setkáváme v roce 1409, je Czrnyelow (Črnělov). Slovesný tvar črněl znamenalo černal, stával se černým. V archivu je listina, na které jsou podpisy zástupců obce a pečeť WES CZERNILOV s královskou korunou a dvěma zkříženými palmovými listy. Listina se týká sporu obce s opočenským panstvím o lesy u Libníkovic.

Němečtí přistěhovalci pojmenovali ves Schlakendorf. Tento název označoval vesnici založenou na lesní mýtině. Jiný německý název pro Černilov byl Hengsberg. Německé obyvatelstvo splynulo časem s českým a oba cizí názvy upadly v zapomenutí.

Na severním okraji černilovského katastru stávala tvrz s vesnicí Kalthaus připomínaná v letech 1428 a 1550. Dnes jsou zde již jen slabě znatelné valy s vodním příkopem. Mezi Černilovem a Libřicemi je uváděna další tvrz s vesnicí Hrdlořezy. Je datována jako Kalthaus. Jde pravděpodobně o synonyma nebo se jedná o zaniklou ves Přeboř, kterou se však nepodařilo přesně lokalizovat.

Za uplynulá století došlo k velkým změnám, které s sebou nesl čas. Přehnaly se války, období útisku a útrap. Přešla období míru a blahobytu. Každá doba přinesla něco nového. Ať to byly husitské války, bouřlivá doba pobělohorská, doba národního obrození nebo první a druhá světová válka. Původní královská vesnice se změnila k nepoznání...