Soběnov (obec) [4734]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Sídlo Soběnovo spadalo pod knížectví Slavíkovců, od roku 996 pod knížectví Pražské. Od roku 1266 byli postupně držiteli Soběkova páni z Velešína, Rožmberkové, Švamberkové a Buquoyové. Kaple tu byla asi již před rokem 1000. Dle urbáře z roku 1533 bylo v místě osedlých 32, z toho 8 poplatných faře. V letech 1369 až 1399 platila obec papežský desátek ve výši 18 grošů. Roku 1423 jistý Jaroš s tlupou husitů obsadil kostel v Kaplici a tam soběnovského faráře, Petra z Milčína, upálil. Doba v letech 1553 až 1833 zůstává v historii Soběkova utajena. Dochovala se zmínka o tom, že Soběnov r. 1645 spadal pod městské právo v Kaplici. Roku 1782 zrušena poustevna v Hájku a postavena tam kaple. Farní škola se uvádí již v 16. století. V 17. a 18. století tu působil učitelský rod Svobodů. Škola stála na Hrbku. 3. listopadu roku 1833 lehla celá ves popelem kromě 5 čísel a dvou stodol s letopočtem 1670. Po požáru postavena celá ves, kostel, fara a škola. Druhá školní budova postavena v letech 1913 – 1914. V první světové válce padlo 32 zdejších občanů. Památník padlých zbudován v roce 1935. Mezi zdejší památky patří kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel, v polovině 17. století zbarokizován, roku 1853 opraven. Gotický původ je patrný na věži. A dále zřícenina hradu Sokolčí, ten byl založen ve 13. století Benešem z Michalovic, ve 14. století patřil pánům z Velešína, roku 1387 pravděpodobně přivtělen k panství Rožmberků. Od roku 1451 je již pustý. V okolí obce se rozkládá přírodní park Soběnovská vrchovina (tato vrchovina je lidově nazývána Slepičí hory - nejvyšší vrchol Kohout) se zbytky smíšeného suťového lesa.