Žimutice (obec) [4699]

Území obce přiléhá ze západní strany k druhému nějvětšímu městu okresu, kterým je Týn nad Vltavou. Rozkládá se v mírně zvlněné krajině, bohaté na lesy a rybníky. V Žimuticích, které mají společně s Hrůšovem a Korákovem 250 obyvatel je sídlo obecního úřadu, pošta a AGRO Žimutice, dále prodejna, vývařovna s jídelnou a pohostinstvím, ubytovna pro 40 osob, mateřská a základní škola, požární zbrojnice a hřbitov.

Správní území zahrnuje 7 vesnic: Sobětice, Smilovice, Tuchonice. Krakovčice, Pořežany,Třitim, a Žimutice s částmi Hrůšov a Korákov.

Sobětice Nachází se 6 km od Žimutic jihovýchodním směrem, žije zde 45 obyvatel. Kromě malého kulturního domu a knihovny zde stojí požární zbrojnice se zvoničkou. Po vybudování cyklostezky dojde k propojení s jihočeskými Blaty. Historie Poprvé je ves připomínána k roku 1368. Název získala podle osobního jména Sobat. V historických středověkých pramenech se často vyskytuje rytírský rod ze Sobětic, který zasáhl významně do historie panství Týn nad Vltavou, Jan ze Sobětic byl r. 1415 zástavním držitelem týnského panství, v roce 1458 je pak na hradě Týn uváděn Jindřich ze Sobětic. Pravděpodobně v Soběticích existovalo drobné šlechtické sídlo, které zaniklo zřejmě na konci 15. nebo v průběhu 16. století a celé zboží bylo připojeno ke statku a tvrzi v Žimuticích, s ním pak v roce 1676 ke schwarzenberskému třeboňskému panství. V roce 1850 se stala obec součástí vltavotýnského okresu, v 70. letech 20. století pak osadou obce Žimutice. Obec si zachovala původní zemědělský ráz s několika původními usedlostmi

SmiloviceJsou zhruba na polovině cesty od Týna nad Vltavou, žije zde 100 obyvatel. Je zde kulturní dům s pohostinstvím, prodejna a kaplička. Nedaleko vesnice se doposud nacházejí pozůstatky prachárny a střelnice, která vešla do historie pověstí o nezdařeném atentátu na císařovnu Marii Terezii. Na památku lidí, kteří zde při výbuchu prachárny zahynuli, stojí v malém hájku sousoší zvané Štátule. V plánu je zbudování cyklostezky, která bude přes Smilovice spojovat město Týn nad Vltavou s lázeňským městem Bechyně. Historie Ves získala název z osobního jména Smil, poprvé je připomínána roku 1366, kdy je uváděna jako součást panství Týn nad Vltavou. Spolu s ním se pak odvíjely dějiny obce. V roce 1942 se Smilovice staly osadou obce Dobšice, od druhé poloviny 20. století osadou obce Žimutice. V obci je dochováno několik zajímavých historických statku, k památkám náleží také zděná Boží muka na okraji obce u křižovatky na Čenkov z 18. stol.

Tuchonice Nachází se 8 kilometrů jižně od Žimutic a žije zde 30 obyvatel. Kromě knihovny a malé zasedací síně je zde kaplička z r. 1836, která je chráněnou památkou, a pomník padlým v 1. svět. válce. Historie Poprvé se ves objevuje v písemných pramenech r. 1380, její název vznikl z osobního jména Tuchoň. Část vsi náležela od počátku ke tvrzi v Žimuticích, druhá část k panství Bzí. Ves byla malá, r. 1508 jsou zde uváděny pouze čtyři chalupy. K sjednocení vsi došlo až v r. 1850, kdy byla včleněna do okresu Týn nad Vltavou, v 70. letech 20. století se stala osadou obce Žimutice. V obci je dochováno několik statků ve stylu selského baroka, návesní kaplička z roku 1836, k současným turistickým atrakcím náleží statek Straširybka, s minizoologickou zahradou (chovancem je i dvouhrbý velbloud) a výukou jízdy na koních.

Krakovčice Malá vesnička se 45 obyvateli, ležící 2 km severně od Žimutic s typicky venkovskou zástavbou. v její těsné blízkosti se nachází rybník s chatovou osadou. Historie První zmínka o osadě pochází z roku 1530, kdy ji přikoupil k panství Týn nad Vltavou Prokop Čabelický a odkázal ji spolu s dalšími vesnicemi své manželce Johane z Úšavy. Název obce vznikl ze jména Krakovec nebo Krakovan. Až do poloviny 17. století bylo v Krakovčicích pouze pět gruntů. V průběhu třicetileté války ves fyzicky zcela zanikla, v druhé polovině 17. století byla obnovena. V roce 1676 připadla spolu se Žimuticemi ke schwarzenberskému majetku v Třeboni, správou pod statek Bzí. Na počátku 19. století bylo Bzí vyvázáno z třeboňského panství a připadlo k panství Týn nad Vltavou, s ním i osada Krakovčice, v níž bylo v té době již 7 chalup. Při vzniku okresu r. 1850 připadly Krakovčice do okresu České Budějovice, staly se osadou obce Bečice. V padesátých letech 20. století došlo ke sloučení tehdejších národních výboru Štipoklasy a Modrá Hůrka, v sedmdesátých letech ke sloučení Žimutic a okolních národních výborů. Od tohoto celku se po r. 1989 odloučily některé obce, Krakovčice zůstaly nadále osadou obce Žimutice

Pořežany Je druhá největší vesnice se 114 obyvateli, 6 km jihozápadně od Žimutic. Kromě malého kulturního domu s knihovnou je zde prodejna s pohostinstvím, požární zbrojnice, kaplička a pomník padlým v 1. svět. válce. Své služby nabízí dřevo- a kovovýroba, nachází se zde šest obecních bytů. Je zde velký počet rekreačních chalup, v katastru vsi se na břehu Hněvkovické přehrady nachází chatová osada. Historie První písemná zmínka o vsi je z r. 1379, kdy byla obec součástí panství Týn nad Vltavou. Název vznikl podle požáru či požářiště. Od 14. století byla obec rozdělena, vlastníci obou částí se často střídali, v 16. století se opět staly součástí vltavotýnského panství. V polovině 19. století byly Pořežany vtěleny do okresu Týn nad Vltavou, v roce 1854 se staly samostatnou obcí s osadou Tuchonice. V 70. letech 20. století se ves stala osadou obce Žimutice. V obci je dochováno několik původních usedlostí ve stylu selského baroka. K zajímavostem náleží soukromé Muzeum historických vozidel a zemědělské techniky, na návsi pak kaplička Panny Marie Lurdské se zvoničkou z roku 1936, za východním okrajem obce mezi Pořežany a Pořežánkami, na místě nazývaném Na Bábě, hranolovitá Boží muka z konce 18. stol. Za obcí směrem na Hroznějovice je novodobější budova bývalého mlýna Budáček.

Třitim Je nejmenší vesničkou obce Žimutice, žije zde 20 obyvatel, převážně důchodců. Kromě malého kulturního domu a knihovny je zde kaplička a pomník padlým za 1. svět. války. V katastru této vesnice se nachází rekreační zařízení Národního divadla v Praze a chatová osada na břehu Vltavy pod Hněvkovickou přehradou. Historie Obec s neobvyklým názvem je v naší republice jediná, původní název zněl pravděpodobně Srutim – zřícený, zbořený (dvůr). První zmínka je z roku 1407, díky názvu můžeme usuzovat, že je osada starší, vznikla zřejmě na místě původního dvora. Obec náležela vltavotýnskému panství, byla od počátku velmi malá, ještě v roce 1600 jsou zde zmiňovány pouze čtyři grunty. V roce 1850 se Třitím stala součástí okresu Týn nad Vltavou. V roce 1942 byla přičleněna jako osada k obci Dobšice, v 70. letech 20. století k obci Žimutice. Obec je dnes jednou z nejmenších v jižních Čechách. Je zde dochováno množství cenných statků ve stylu selského baroka, např. čp. 6 datované r. 1912 se sýpkou datovanou rokem 1872, čp. 22 s datací 1908 se sýpkou z r. 1893, čp. 10 nebo čp. 27. Ze sakrálních památek je zajímavá secesní kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie z r. 1904, jejímž architektem je týnský rodák Jaroslav Vojna a výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého, 200 m západně od vsi při silnici do Hněvkovic z druhé poloviny 19. stol

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie