Strýčice (obec) [4676]

Legenda praví, že v dávných dobách, kdy na území dnešních Strýčic bylo jen pole, právě oral místní zemědělec, až jeho pluh zavadil o cosi. Po důkladnější prohlídce onen oráč zjistil, že jde o malou truhlici plnou zlata a drahých kamenů. A tak na počest tomu památnému dni, nechal na tomtéž místě, za nalezený poklad, vystavit kostel a poté i několik prvních stavení….Strýčice. Další legenda praví, že ves založil sedlácký rod Strýčků, proto ten poměrně neobvyklý název, který ale nemá nic společného se slovesem strčit či s přídavným jménem zastrčený, i když v místním slangu se Strýčice nenazývají nijak jinak, než právě Strčice. Nicméně obě legendy se navzájem nevylučují.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1292, kdy král Václav II. poskytl klášteru ve Vyšším Brodě náhradou za Němčice a další majetek mimo jiné právě vesnici Strýčice s kostelem.

Další vývoj obce nepoznamenaly ani tak husitské války, i když tudy táhl Jan Žižka na Zlatou Korunu, ale především druhá morová vlna v letech 1520-21. Mor zabil převážnou část místních zemědělců a tak představení vyšebrodského kláštera povolali osadníky z německého pohraničí. Ti za několik století ze Strýčic udělali centrum německého jazykového ostrůvku tzv. Sprachinsel, který se zde udržel až do konce druhé světové války.

V 17. století náš kraj výrazně poničila třicetiletá válka. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství tzn., že jsme přestali být majetkem vyšebrodského kláštera. První světová válka Strýčice nijak výrazně nezasáhla avšak období mezi první a druhou válkou bylo plné změn. Roku 1930 Národní pošumavská jednota, jako obranu proti stále rostoucímu německému vlivu v podobě nacionalismu, nechala vystavit ve Strýčicích Jubilejní školu svatováclavskou a v okolních vesnicích si vedla obdobně. Leč bohužel, nebylo to nic platné. V roce 1938 se Strýčice spolu s nejbližšími stali součástí Sudet a posléze v roce 1939 německé Říše. Z do té doby české školy se stalo nacistické skladiště. Po válce se Stýčice staly osadou spadající pod obec Záboří a v roce 1950 obec Radošovice. V té době i zde probíhala neinteligentní a oboustranně nedůstojná komunistická kolektivizace. Jedním z posledních milníků naší vsi je osamostatnění se a to krátce po sametové revoluci v roce 1989, kdy jako historicky první starosta, stanul v čele obecního zastupitelstva místní rodák S. Klíma.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie