Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Boršov nad Vltavou (obec) [4596]



Přesnou dobu založení Boršova nelze spolehlivě určit, potřebné doklady chybí. Obec ale nepochybně patří k velmi starým osadám zdejšího kraje a předčí ji jen některé obce středního Doudlebska, odkud se k nám osidlování šířilo.

První spolehlivá zpráva o existenci obce pochází z roku 1261, kdy v listině o předávání kostela ve Veselí vyšebrodskému klášteru byl jako svědek uveden pan Albert z Boršova. Zakladatelem obce byl pravděpodobně pan Boreš a podle něj je také odvozeno její jméno. Páni z Boršova vzešli z mocného rodu pánů ze Strakonic a udržovali přátelské styky s mocným rodem Vítkovců - pánů z Rožmberka. V roce 1290 byla obec darována cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě, který založil právě pan Vok z Rožmberka.

Původní obec Boršov leží na levém břehu Vltavy, na pravém pak druhá část obce - Poříčí, jejíž dějiny jsou vlastně dějinami velkostatku. Jeho prvním známým držitelem byl pan Bušek z Poříčí, ten si v roce 1379 najal od vyšebrodského kláštera mlýn. V erbu nosil střelu, stejně jako újezdští pánové, zřejmě pocházel z jejich rodu, který byl spřízněn s mocnými pány ze Strakonic. Bušek předal Poříčí v roce 1417 své dceři Barboře a jejímu manželovi Petru Svatomírovi z Doudleb.

Po smrti svého muže, v době husitské, Barbora panství hájila a udržela. Boršov se však válečným útrapám nevyhnul. V roce 1420 táhla vojska Jana Žižky naším krajem, vypálen byl například klášter ve Zlaté Koruně, o dva roky později hejtman Chval z Machovic napadl vyšebrodský klášter a plenění se nevyhnul ani kostel v Boršově. Po skončení husitských válek bitvou u Lipan v roce 1434 však boje v jižních Čechách neustaly, svědčí o tom záznamy o loupežích a násilnostech v popravčí knize pánů z Rožmberka. Jejich cílem byla i boršovská fara. Mezitím bylo poříčské panství prodáno panu Talafůsovi z Dobřan.

V době rozepří Jiřího z Poděbrad s papežem se páni z Rožmberka přiklonili na stranu krále. Tehdy se vyšebrodský klášter kvůli papežskému interdiktu dostal do dluhů a vesnice Boršov byla zastavena. Rožmberkové se také dostali do sporů s majitelem Poříčí – Talafůsem z Dobřan. Listina z roku 1453 říká, že šlo o cestu z Boršova k Dubí. Spory se vedly též o přívoz přes řeku Vltavu. Na konci patnáctého století docházelo k obnově kraje, tehdy byl také v Boršově postaven nový kostel na místě původního, 200 let starého. Kostel byl zasvěcen sv. Jakubovi.

Po smrti Petra Voka z Rožmberka v roce 1611 připadlo vyšebrodské panství spolu s Boršovem císaři. V období třicetileté války Boršov stihlo několik pohrom, tou největší bylo napadení maďarským vojskem v roce 1620. Na svátek Božího Těla vnikli vojáci do kostela, pobili lid i faráře a vnitřní zařízení vyplenili.
Posledním držitelem poříčského sídla před bitvou na Bílé hoře byl Jan Jiří Vrabský Tluksa z Vrábí, který se zúčastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandu II. a zaplatil za to svým majetkem. Novými majiteli Poříčí se stali budějovičtí dominikáni. Ti tvrz přestavěli na malý barokní zámeček s mansardovou střechou, v němž sídlili až do zrušení svého kláštera v roce 1785. Pak se statek dostal pod správu náboženského fondu.

V roce 1648, po skončení třicetileté války, bylo na vyšebrodském panství mnoho opuštěných usedlostí a třetina půdy ležela ladem. V Boršově zbylo pouhých 10 původních usedlíků. V roce 1719 přešlo krumlovské panství včetně kláštera ve Vyšším Brodě do rukou rodu Schwarzenberků. Na konci osmnáctého století též započala výstavba silnice z Prahy do Lince, došlo k rozdělení země do nových krajů a k plošnému rušení klášterů. Vyšebrodský klášter se udržel, v Boršově však byla zrušena kaple sv. Alžběty.

Dvorním dekretem ze dne 28.2.1822 bylo panství kláštera ve Vyšším Brodě vyňato ze svrchovanosti Schwarzenberků, bylo zapsáno samostatně do zemských desek a bylo zde zřízeno vrchnostenské soudnictví, pod které spadal i Boršov.

V roce 1824 začala stavba železné dráhy s koňským pohonem z Českých Budějovic do Lince. Stavba přinesla práci dělníkům z Boršova. Trať vedla nad Poříčím, zde byla stanice pro krmení koní. Koněspřežní dráha byla přestavěna na železnici s parním pohonem, pro ni byl v roce 1872 za obcí vystavěn most. V letech 1840-1854 vlastnil poříčský statek známý a úspěšný budějovický podnikatel Adalbert Lanna. Ve dvacátých letech minulého století k zámku patřil dvůr, cihelna, rozsáhlé kamenolomy v okolí a pozemky o výměře 174 ha.

V roce 1884 zahájili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové v sousedství obilného mlýna v osadě Březí provoz největší těstárny v Rakousko-Uhersku. Úspěšná firma přežila obě světové války a i po znárodnění v roce 1948 si udržela kvalitu ve výrobě. Těstárnu v devadesátých letech minulého století získala zpět Zátkova rodina, v současnosti společnost dosáhla téměř pětinového podílu na českém trhu s těstárenskými produkty.

V době první světové války se Boršov dočkal také nového silničního mostu, který nahradil přívoz pro osoby a brod pro povozy. Posledním soukromým majitelem poříčského panství byl pan Maxmilián Polák. Polákovi, který byl židovského původu, byl v roce 1939 zabaven celý majetek. Internaci v koncentračním táboře nikdo z jeho rodiny nepřežil. V roce 1945 převzal statek československý stát, ten jej později předal do užívání zdejšímu JZD. To zanechalo statek v žalostném stavu. Jediné, co se z jeho někdejší krásy dochovalo, jsou botanicky cenné druhy dřevin v zámeckém parku.

V současné době žije v Boršově asi 1400 obyvatel, kterým slouží obecní úřad s matrikou, základní a mateřská škola, fotbalové hřiště, poštovní úřad a dvě veřejné telefonní stanice. V obci též sídlí obvodní oddělení Policie České republiky. Průměrný věk obyvatel je 38, 9 roku. V obci působí též různé společenské organizace, například rybářský svaz, farní charita, obec baráčníků, sbor dobrovolných hasičů nebo TJ Sokol. Obec na meandru řeky Vltavy a zdejší tábořiště bývají častým cílem vodáků a cykloturistů.


Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku     Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Boršov nad Vltavou (obec) České Budějovice



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)