Netvořice (městys) [4054]

Netvořice se nacházejí v severozápadní části okresu Benešov. Rozkládají se v kotlině Netvořické vrchoviny, náležející do Středočeské pahorkatiny. Nadmořská výška obce je 358 m, což znamená, že se z hlediska reliéfu krajiny jedná o plochou vrchovinu.
Geologické podloží kraje tvoří převážně žuly, místy pak přeměněné horniny ve formě břidlic nebo krystalických vápenců. Z pokryvných útvarů jsou to také štěrkopískové terasy Vltavy a Sázavy. Naprostou převahu má hnědozem a lesní podzolová půda.
Celý okres spadá do mírně teplé oblasti, srážky se pohybují mezi 600 až 650 mm. Hydrograficky se Netvořice nacházejí v trojúhelníku mezi dolním tokem Sázavy před jejím soutokem s Vltavou, tekoucí na západ od nich. Do Sázavy se vlévá Brejlovský potok, pramenící na svazích nad Tuchyní a protékající Netvořicemi. Do Sázavy ústí u Brejlova a odtud také jeho název, i když místně je také nazýván Netvořický potok. Netovřice tedy leží v povodí Vltavy a v úmoří Severního moře. Z vodních nádrží je největší rybník za západním okraji obce, zvaný Blábolák a víceúčelová nádrž na toku Brejlovského potoka před jeho vtokem do Netvořic v místech zvaných Dobrohošť.
Po vegetační stránce patří okolní krajina do dubovobukového stupně, současný pokryv však již odpovídá kulturní krajině s poli, hospodářskými lesy a místy se zachovalými zbytky mokřin a olšinami. V celé oblasti žije běžná fauna české kulturní krajiny.
K Netvořicům jsou spádově přičleněny obce Dunávice s osadou Vidrholec, Maskovice, Tuchyňská Lhota a Všetice s osadou Radějovice. Celková rozloha katastrálního území Netvořic s přilehlými obcemi činí 1787 ha, což tvoří asi 1,18% plochy benešovského okresu. Počet obyvatel činil k 31. prosinci 1996 1098 osob. Z celkového počtu obyvatel okresu je to asi 1,25%. Poloha Netvořic z nich činí přirozenou křižovatku ve směru sever-jih a východ-západ. T. zn. od Prahy na jih k Neveklovu a dále a od Benešova směrem k Vltavě.

Vítáme vás v naší obci Netvořice u příležitosti  osmistého výročí první písemné  zprávy o jejich existenci. Archeologické nálezy svědčí o tom, že místo, kde se dnes Netvořice rozkládají, bylo osídleno již daleko dříve. Obec je usazena v kotlině, otevřené východním směrem, asi v polovině cesty mezi Benešovem a Vltavou, v nadmořské výšce 385m. Od západu k východu protéká obcí Brejlovský potok.

     Za dobu doložené existence měly Netvořice mnoho vlastníků, z nichž nejvýznamnější byl vladycký rod Netvořických z Březí (15. až 17. století) a pražská Svatovítská kapitula (17. až 20. století). Dnes se Netvořice spolu se spolu se spádovými obcemi Dunávicemi, Maskovicemi, Tuchyní a Všeticemi rozkládají na rozloze okolo 18ha a mají přes tisíc obyvatel.

Historie obce zanechala své stopy v podobě významných budov a jejich prohlídkou stručně poznáme i  minulost Netvořic. Začněme na Mírovém náměstí před radnicí. Byla původně přízemní, patrně ze 17. století. Sloužila jako hospodářské stavení Svatovítské kapitule. Po povýše- ní Netvořic na městečko císařem Leopoldem I. Budovu zakoupila v roce 1713 netvořická obec a učinila z ní sídlo svého vedení. Tomuto účelu slouží radnice dodnes. V polovině 19. století prošla renovací, byla zvýšena o jedno patro a nabyla tím dnešního vzhledu. Od nepaměti bývala v radniční budově nejstarší netvořická hospoda.

Na horním okrají náměstí stojí pomníček k uctění obětí dvou světových válek minulého století
z řad netvořických občanů. Zvláště druhá válka těžce postihla Netvořice, když byly vystěhovány a staly se součástí cvičného prostoru německých jednotek SS.

Odbočíme-li z náměstí směrem doleva, dojdeme na křižovatku, obklopenou hned třemi významnými historickými budovami. Před námi se tyčí římsko katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie. První zpráva o tomto kostele pochází z roku 1350, kdy již byl farním kostelem  
v benešovském děkanátu. Původně se jednalo o gotickou stavbu, obklopenou hřbitovem. Dnešní barokně-rokoková podoba je z přestavby v polovině 18. století. Dalšími úpravami kostel prošel v letech 1887 a 1991 až 1994, kdy byl nově zrestaurován ze značně zchátralého stavu. V chrámu se  mimo jiné nacházejí  náhrobní  kameny Aleše Netvorského z Březí a jeho choti Marie Beřkovské ze Šebířova z počátku 17. století . Proti kostelu přes Hrubínovu ulici stojí ke kostelu náležející fara, pocházející z doby přestavby kostela v 18. století. Původně měla mansardovou střechu.  Starší fara stávala severně od kostela.

Z druhé strany je proti kostelu budova staré školy. Netvořice měly farní školu již na přelomu
14. a 15. století. Bohužel při velkém požáru obce roku 1825 škola vyhořela a v ní i doklady o
její nejstarší historii. V katastru obce z roku 1789 má škola dodnes číslo 16. V osmdesátých letech 19. století byla provedena přestavba školy do dnešní podoby. Učilo se v ní do poloviny 20. století, jak se dovídáme z pamětní desky umístěné na škole. Počátkem třetího tisíciletí byla budova rekonstruována a je v ní  umístěn i poštovní úřad. Jde již o páté místo od  svého založení v roce 1869. Vedle staré školy stával rodný domek spisovatelky Lidmily Grossmannové Brodské.

Půjdeme-li od staré školy směrem vzhůru, projdeme okolo netvořického hřbitova, kde je pochován jeden ze zakladatelů čs.strany sociálně demokratické Antonín Mottl, zabočíme do školní ulice a přijdeme k nové škole. Výuka v ní byla zahájena v září roku 1953. Později u ní bylo zřízeno sportovní hřiště a tělocvična. Škola má 11 učeben a stejný počet ročníků se 195 žáky. Pod základní školou je budova mateřské školky s 50 dětmi.

Sejdeme-li okolo školy dolů a přejdeme Hrubínovu ulici, je před námi budova továrny a proti ní dům č. 63. Obě místa jsou spojena se jménem rodiny Heřmanových, nejvýznamnějších předsta- vitelů netvořické židovské obce. Heřmanovi po několik generací provozovali v Netvořících koželužnu. Celá rodina zahynula v německých koncentračních táborech za druhé světové války, až na dceru Annu, žijící do devadesátých let minulého století v USA. Později střídala budova různé majitele. Dnes je podnikatelsky využívána a je v ní umístěno i muzeum motorek.

Zabočíme-li vpravo, vracíme se k náměstí. Míjíme kostel Církve československé husitské, proti němu sokolovnu a za ní Městské muzeum. CČSH začala v Netvořících působit od r. 1920. Sbor Spasitele pochází z roku 1937. Koncem minulého století prošel kostel generální opravou. Sokolovnu si postavili členové tělovýchovné jednoty Sokol, založené v Netvořících roku 1907, v roce 1924. Sokolovna nesloužila pouze tělovýchově, ale také ochotnické činnosti, k pořádání plesů a od roku 1929 i k provozování kina. V roce 1963 byla budova rozšířena. V jejích základech se nachází pravděpodobně i zdivo bývalé netvořické tvrze, stávající v těchto místech do poloviny 19. století. Dobu jejího vzniku neznáme.

Prohlídku Netvořic uzavřeme v Městském muzeu, přestavěném do dnešní podoby v roce 1931. Již roku 1919 působil v obci „Muzejní spolek“ s úkolem shromažďovat památky ze života obce. Chloubou muzea je sbírka týnecké kameniny. Od nuceného zániku spolku v roce 1952 je muzeum v péči obce. Její zásluhou došlo také v roce 1997 k rekonstrukci budovy i sbírek. Nedaleko muzea stojí zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů, založeného v roce 1882.

Končíme prohlídku Netvořic návratem na Mírové náměstí. Kdo chce získat hlubší vědomosti 
o Netvořících a jejích historii, najde ji v publikaci „Z historie Netvořic“, vydané Obecním úřadem
v roce 2003.           

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie