Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihočeský kraj » okres Jindřichův Hradec » kostel, kaple, synagoga » Kostel sv. Petra a Pavla - Cizkrajov (kostel)

Kostel sv. Petra a Pavla - Cizkrajov (kostel) [40081]



Na příkrém skalnatém ostrohu přímo v centru vsi se nachází největší dochovalá stavba v Cizkrajově, farní kostel sv. Petra a Pavla. Se stavbou se začalo již ve 13. století, předpokládá se však, že jeho dnešní pozdně gotická podoba pochází z doby, kdy v Telči vládl Jindřich (1453-1507), neboť klenba jeho presbytáře se shoduje se síťovou klenbou presbytáře kostela sv. Ducha v Telči, pocházejícího z roku 1492, a kostela Božího Těla ve Slavonicích z téže doby. Také je nápadná podobnost usazení žebrové klenby ve stěnách, kde sloupky svými patkami nepřecházejí až k podlaze, ale spočívají na kordonové římse 3,35 m nad podlahou, stejně jako v presbytáři kostela sv. Jakuba v Telči, přestavěného právě za doby Jindřicha.

Presbytář našeho kostela je zakončen třemi stranami pravidelného osmiúhelníku a skládá se ze dvou klenbových polí s žebry. Zajímavá jsou dvojitá sedilia - mají tři prutové, nahoře segmentem uzavřené gotické veníře. Z bývalého sanktuaria se dodnes zachoval pouze točitý sloup s ozdobnou patkou a hlavicí, na níž původně spočívala vlastní schránka. Chrámová síň je dvoulodní o šesti klenbových polích a má při šířce 9,26 m poměrně malou délku - 23,56 m. Předpokládá se, že byla původně zastřešena plošně a že nynější klenba byla vystavěna o něco později než presbytář. Tím by stavba lodi spadala až do 16. století. Žebroví klenby má ve středních polích tvar hvězdicovitý, v ostatních je jednoduché. Žebra přecházejí uprostřed lodi v těla dvou osmibokých pilířů bez zvláštního oddělení hlavic a jsou na stěnách i v rozích osazena v konzolách různého tvaru. Ve středním poli zdobí jednu konzolu vousatá hlava, jinde jsou ukončeny řadou žlábků a oblouků. Na kruchtě je konzola se štítem a erbem Vřesovských. Protože Magdalena z Vřesovic byla manželkou Albrechta Krajíře z Krajku, pána na Dačicích, spadala by výroba konzoly nad kruchtou do 50. nebo 60. let 16. století a tudíž se v této době předpokládá i zakončení stavby lodi. Na jižním portálu se nacházejí článkované gotické veníře, taktéž se znakem Krajířů z Krajku. Gotická okna presbytáře i lodi jsou poměrně nízká, protože jejich spodní část byla v blíže nezjištěné době zazděna, a dnes jsou bez kružeb. Postavení opěrných pilířů je obyčejné a pravidelné.

Věž kostela byla přistavěna až v roce 1503; podle visitační zprávy z roku 1663 byla v té době dřevěná (pravděpodobně se jednalo o její poslední patro, posazené na dosud patrných krakorcích. Dnes je celá zděná a přiléhá k severní stěně presbytáře. Ze zvonů zbyl po válečných rekvizicích pouze nejstarší, ulitý v roce 1503, jak dosvědčuje latinský nápis: "Nobilis vir Stanislaus de Zahradec ad honorem deo omnipotenti hoc opus anno domini milesino quingentesimo 3^(o)." Kostel je spojen s farou zajímavě řešenou spojovací chodbou.

Mobiliář kostela je většinou barokní. Oltáře i kazatelna jsou hojně zdobené ornamentální i figurální řezbou. Hlavní oltář působí poměrně stroze - tradice vypráví, že řezbář si ponechával práci na hlavním oltáři až na konec, ale mezitím bohužel zemřel. Tím pádem působí boční oltáře (Narození Páně, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého) podstatně honosněji a oltář Narození Páně je podle zprávy urbáře panství dačického z roku 1763 dokonce: "Nade všecky podobné v jiných kostelích na panství dačickém." Kdo byl tvůrcem oltářů, kazatelny i andělů a andílků není dnes známo, je však jisté, že všechny jsou vytvořeny toutéž rukou a vznikly za faráře Bernarda Luitze (+ 27. října 1749). Za nejpravděpodobnějšího autora můžeme považovat Sebalda Kölbla, působícího tou dobou v Dačicích, či jeho žáka Strachovského. Na hlavním oltáři, kde byla dlouho socha Panny Marie (nyní vrácená do poutního kostela Panny Marie Montserratské), je obraz Neposkvrněného Početí Panny Marieod dačického malíře Ignáce Düllingera, pocházející z roku 1864. Malé barokní varhany pocházejí pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století.

V kostele jsou pochovaní kromě několika kněží, kteří působili v Cizkrajově, také majitelé Bolíkova - rytíř Bartoloměj Tannazoll (+ 1658) s manželkou, Jan Kašpar Pöschk z Rosenthalu (+ 1713) a Bedřich Samuel z Rosenthalu (+ 1735). V dlažbě kostela a před oběma jeho vchody je zasazeno několik náhrobních kamenů.

Na hřbitově kolem kostela odpočívají i majitelé bolíkovských hutí, páni Flickové a Dr. Artur Wich, zvaný šlechtic Reuth (+ 1901). U presbytáře farního kostela najdeme také hrob obnovitele Montserratu, cizkrajovského faráře P. Josefa Springera.


Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku     Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)